Seznam nebezpečných závadných látek (NZL) a dalších látek nebo skupin látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení, je uveden v příloze č. 1 k vodnímu zákonu. Tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (ZNZL). Závadné látky (ZL) jsou látky, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Do závadných látek nepatří odpadní ani důlními vody.
Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení.
Je povinen zejména
- umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
- používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,
- nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod,
- nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných závadných látek a nebezpečných závadných látek, a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy (§3a, § 6a vyhl. 450/2005 Sb.). V případě skladování hnojiv a výluhů z objemných krmiv nebo látek určených pro úpravu vody na vodu pitnou a pro čištění komunálních odpadních vod v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách o objemu větším než je objem největší nádrže v nich umístěné se opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje,
- vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek,
- zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.
Tato opatření se přiměřeně vztahují i na použité obaly závadných látek.
Kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek podle bodu 5 plní alespoň jednu z těchto funkcí:
- kontinuální technické zjišťování těsnosti zařízení, v němž je obsažena závadná látka,
- zjišťování přítomnosti závadné látky v okolí zařízení, včetně horninového prostředí povrchových a podzemních vod,
- trvalé měření hladiny závadné látky s indikací proti přeplnění a úniku,
- senzorickou kontrolu těsnosti zařízení, nebo
- senzorickou kontrolu stavu a vlivu závadných látek uložených mimo zařízení podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči) na okolní prostředí.
Kontrolní systém u nadzemních zařízení, u kterých je možné provést senzoricky kontrolu celého jejich vnějšího pláště, může být založen na senzorickém pozorování uživatelem nebo jím vyškolenou a pověřenou osobou.
Uživatelé závadných látek provádějí kontroly výše uvedeným způsobem a o jejich výsledcích vedou evidenci. Základem kontroly je vizuální prohlídka skladů, posouzení jejich technického stavu, kontrola výstupů z technických kontrolních systémů a kontrola funkčnosti systémů pro průběžné měření výšky hladiny a pro ochranu proti přeplnění.
Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, je povinen vést záznamy (identifikační údaje a vlastnosti) o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám. Má-li uživatel zvlášť nebezpečné závadné látky k dispozici bezpečnostní list, může použít pro účely vedení záznamů tento bezpečnostní list.
Ing. Zdeněk Fildán, Envigroup
