Tato zařízení mohou být riziková i ve vztahu k trestné činnosti krádeží předmětů veřejného zájmu, jako jsou například kanálové poklopy, značky, apod.
Riziko nelegálních činností je poměrně silné zvláště v sociálně vyloučených lokalitách, kde je navíc hustota umístěných sběren nadprůměrná. Do kontrolní akce se ČIŽP v rámci spolupráce snažila zapojit i ostatní orgány státní správy a samosprávy (ČOI, městské a místní úřady a úřady obcí s rozšířenou působností (ORP), živnostenské a finanční úřady, Policie ČR) tak, aby se jejich kontrolní a sankční kompetence navzájem doplnily a byla dosažena maximální účinnost prováděných kontrol.
KONTROLNÍ NÁKUPY
Součástí kontrol byl i tzv. "kontrolní výkup barevných kovů nebo specifických kovových zařízení majících charakter obecně prospěšného zařízení (kanálové vpusti, víko kanalizační šachty)". Tento demonstrativní zkušební prodej prováděli pracovníci ČOI.
ČIŽP totiž nemá možnost provádět kontrolu takovýmto způsobem - před provedením kontroly se vždy musí prokázat služebním průkazem, což by bylo při tomto kontrolním nákupu neefektivní a značně nepraktické. Inspektoři ČIŽP tedy po demonstrativním zkušebním prodeji ze strany ČOI buď samostatně nebo v doprovodu pracovníků ORP, ŽÚ, PČR, či jiného správního orgánu provedli v provozovně vlastní podrobnou kontrolu nakládání s odpady.
Hloubkové kontroly ČIŽP prováděné v rámci této časově omezené kontrolní akce prověřily celkem 139 provozoven. Z tohoto počtu bylo zjištěno porušení zákona v 91 případech. Za tato porušení již ČIŽP zahájila nebo bude zahajovat správní řízení o uložení pokuty.
PORUŠOVÁNÍ ZÁKONA
Nejčastějším zjištěným porušením bylo provozování zařízení v rozporu se schváleným provozním řádem (nedostatečné označení provozovny, překročení povolené kapacity zařízení, příjem nepovolených odpadů, nezabezpečení před únikem nebezpečných látek (ropných látek), evidenční nedostatky aj.). Byly však zaznamenány i případy, kdy platné provozní řády nebyly aktuální, v souladu se současnou platnou legislativou, nebo dokonce provoz zařízení nebyl schválen vůbec. V jednom případě byl podán podnět na krajský úřad ke zrušení souhlasu k provozování zařízení.
Zjištěno bylo také časté porušování zákona o odpadech, kdy v rámci výkupu odpadu nebyla prováděna identifikace předávajících osob, přijímané odpady nebyly správně zařazovány dle katalogu odpadů. Dále byl porušován zákaz příjmu zařízení majících povahu uměleckého, případně pietního díla, částí průmyslového nebo obecně prospěšného zařízení (dle ust. § 8 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb.). Výjimkou nebyl ani častý příjem odpadu charakteru obecně prospěšného zařízení od fyzických osob a poskytnutí platby v hotovosti.
Velmi často se ve výkupnách nacházely skelety motorových vozidel (bez VIN) nebo autovraky (s VIN) v různém stupni rozebrání, motory i s provozními náplněmi a olejovými filtry vykazované jako odpad katalogového čísla 16 01 17 železné kovy.
Mezi poznatky z kontrolní akce patří také nedodržování systému zpětného odběru a odděleného sběru elektrozařízení. Ve sběrnách se běžně nacházely vykoupené elektrické bojlery, pračky, elektromotory, sporáky a další elektrozařízení, které zařízení nebylo oprávněno vykoupit (nebylo povoleno přijímat kat. č. 20 01 36 vyřazené elektrické a elektronické zařízení).
PŘÍPADY PRO POLICII
Zvláště zajímavé poznatky vyplynuly při kontrolách vedených evidencí pro výkup barevných kovů některých zařízení. V evidenčních záznamech byla uváděna i taková množství odevzdaných zejména barevných kovů, že vznikly vážné pochybnosti o legálnosti jejich nabytí, např. v rozmezí 3 měsíců dodal občan 44 tun odpadu železa a inkasoval v hotovosti zhruba 190 000 Kč. Tyto případy jsou předávány Policii ČR k dalšímu šetření. Dále se v rámci kontrol potvrdilo, že vypalování kabelů a součástek obsahujících měď je stále poměrně běžný, nikoli však legální způsob získání mědi.
Na základě proběhlé kontrolní akce lze konstatovat, že jednotlivé regiony ČR se co do hustoty sběren odpadů a potíží spojených s jejich provozem liší. Nejmarkantnější rozdíl představuje srovnání mezi krajem Vysočina, kde nebyly zaznamenány významné "problémové lokality" a oproti němu kraj Ústecký (Šluknovský výběžek, oblast Litvínova), či kraj Moravskoslezský, s velkým počtem zjištěných porušení zákona. Problémem ČR je skutečně velmi vysoký počet povolených zařízení tohoto typu, který neodpovídá reálné potřebě. Ve srovnání s kapacitami kontrolních orgánů je pak zřejmé zvyšující se riziko porušování právních předpisů.
Ing. Petr Havelka
vedoucí Odboru odpadového hospodářství, Ředitelství, Česká inspekce životního prostředí
Autoři: Petr Havelka
Zdroj: www.ihned.cz
