Pro projekty zaměřené na zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí je připraveno v evropském Fondu soudržnosti 14,5 mld. korun. Velcí znečišťovatelé i menší firmy, města i obce mají do jara příštího roku příležitost získat tyto prostředky jednodušeji než dříve. Ministerstvo životního prostředí upravilo podmínky pro příjem žádostí, aby lépe vyhověly potřebám a příprava žádostí byla snazší.
Co dýcháme
Hlavní směr v ochraně ovzduší na národní úrovni určuje Národní program snižování emisí ČR, který vláda schválila v červnu 2007. Cílem je snížit rizika pro lidské zdraví, omezit zátěž životního prostředí a vytvořit předpoklady při regeneraci již postiženého životního prostředí. Důraz je kladen na podporu environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor.
Oddělit přímý vliv znečištěného ovzduší na lidské zdraví od ostatních faktorů je obtížné, až nemožné. Přesto je zřejmé, že na zvýšeném výskytu alergií nebo zvýšení počtu úmrtí na nemoci srdce a cév a nemoci dýchacích cest se znečištěné ovzduší podílí nemalou měrou.
Mezi zdravotně nejrizikovější znečišťující látky v ovzduší patří prachové částice a oxid dusičitý, a to především v lokalitách významně zatížených dopravou. V oblastech s velkou koncentrací průmyslu nebo domácích topenišť spalujících nevhodná paliva jsou problémem i polycyklické aromatické uhlovodíky. Jde o látky karcinogenní, ohrožující zdravý vývoj plodu.
Pozůstatky "černé" Ostravy
Na jejím území jsou výrazně a opakovaně překračovány mezní hodnoty zečišťujících látek. Zvláště se jedná o suspendované částice PM10, tzv. polétavý prach, oxidy siřičitý a uhličitý i přízemní ozón. Částice PM10 do velikosti 10 mikronů jsou tak lehké, že trvá dlouho, než se usadí, a tak malé, že pronikají do průdušek i dalších částí dýchacího ústrojí. Polétavý prach má neblahé účinky na lidské zdraví: Odhaduje se, že rizika s ním související se v ČR podílejí na úmrtnosti z 5-13 %.
V souvislosti s varovnou statistikou vedení krajské metropole například poukazuje na to, že - na rozdíl od státu - nemůže ovlivnit ekologizaci dopravy. Již od prosince 2009 město svádí marný boj s ministerstvem dopravy, které nechce udělit výjimku ze zpoplatnění úseku mezi 354. a 365. dálničním kilometrem (úsek vyřadit ze seznamu komunikací, jejichž užití podléhá poplatku). Ministerstvo neslyší na argument, že tato část dálnice D1 je součástí ostravské dopravní sítě. Vedení města je názoru, že kvůli zpoplatnění nemalá část řidičů ostravský dálniční koridor nevyužívá, čímž se neúměrné zatížení dopravy uvnitř města nesnižuje a dál negativně promítá do znečištění ovzduší.
Zajímavým protikladem je skutečnost, že v Brně a Praze úseky dálnice jako součásti městské dopravní sítě zpoplatněny nejsou. Celková nespokojenost s úrovní ochrany ovzduší ze strany státu nakonec vyústila v podání žaloby Ostravy na vládu ČR a ministerstva životního prostředí a dopravy na jaře 2010.
Dopadne stížnost na ornou půdu?
Další rozvoj regionů se silně znečištěným ovzduším, jako je Ostravsko, je spjatý s úrovní Operačního programu Životní prostředí. Ten řadí mezi své priority zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí hned z několika důvodů. Kromě cíle snížit negativní působení na lidské zdraví je to i povinnost splnit požadavky národní a evropské legislativy. V té současné je totiž potřeba rozšířit a posílit jak motivační, tak restriktivní nástroje.
Ministerstvo životního prostředí se snaží promptně reagovat na tyto požadavky. V současné době chce hlavní pozornost zaměřit na ekologizaci provozů největších znečišťovatelů, a to nejen v Moravskoslezském kraji. Půjde o asi 45 investičních akcí za celkem více než 13 mld. Kč. Z evropských fondů bude na ně možné získat až 5 mld. Kč. Příslušná výzva z OP Životní prostředí má být otevřena už letos na podzim. Podpora je možná i u hutnických podniků, ale podle přísnějších pravidel pro životní prostředí.
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se SFŽP ČR rozšířilo i u priority osy 2 (oblast podpory zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí) okruh podporovaných aktivit i potenciálních příjemců. Mezi nejvýznamnější změny patří kontinuální příjem žádostí a možnost získat dotaci na náhradu stálých uhelných kotlů za nízkoemisní kotle na uhlí nebo nákup kropicích vozů, které mají eliminovat prašnost v ulicích měst.
Žádosti mohou podávat firmy, obce i další subjekty v Moravskoslezském kraji od září. Jejich hodnocení bude probíhat kontinuálně do května 2011. Pro žadatele z dalších krajů se podobná výzva pro oblast zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí připravuje.
Za první dva roky fungování Operačního programu Životní prostředí bylo v celé ČR podpořeno 3088 projektů a celková výše schválené podpory již dosáhla 48 miliard korun. Do roku 2013 má být z evropských fondů uvolněno více než 5 miliard eur (asi 128 miliard korun).
AUTOR: (brk)
Zdroj: www.ihned.cz
