Obsahuje plán zmapování všech výpustí odpadních vod, jasné rozdělení úkolů mezi instituce a až pětinásobné zvýšení sankcí. Změna zákona reaguje na havárii, která před třemi lety zničila život na kilometrech toku řeky Bečvy.
Stát v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat prvních 2000 kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku. Tvůrcem a správcem registru výpustí bude ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Přístup do registru budou mít například vodoprávní úřady, hasiči nebo policie.
Novela zavádí nové povinnosti největším znečišťovatelům, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibude jim například povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se měla v Česku týkat 100 až 200 znečišťovatelů.
K tomu vznesla výhrady někdejší náměstkyně ministra životního prostředí a nynější poslankyně ANO Berenika Peštová. Varovala, že přístroje na kontinuální měření až na výjimky například u měření kyselosti neexistují. "Co tam navrhujete, je totální nesmysl," prohlásila. Navrhované znění zákona předpokládá, že vodoprávní úřad bude muset přihlížet k dostupnosti technologií kontinuálního měření i k ekonomické únosnosti těchto technologií.
Norma upravuje také kompetence jednotlivých aktérů řešení případných havárií, právě jejich nejasné rozdělení podle části odborníků stálo před lety za zpožděnou reakcí na otravu Bečvy. Likvidaci havárií má napříště řídit a organizovat hasičský záchranný systém, hasiči budou podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) také odebírat vzorky. Vyšetřování budou mít na starosti vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. Inspekce pak má mít možnost vstoupit do jakéhokoliv vyšetřování problému na vodách. Práci všem zapojeným institucím má zjednodušit chystaný digitalizovaný registr výpustí.
Novela také zvyšuje sankce v případě havárie až pětinásobně, z maximální výše deseti milionů korun na 50 milionů korun. I k tomu měla poslankyně Peštová výhrady. Divila se, že s takto vysokou hranicí pokuty, která je podle ní v rozporu s trestním řádem, mohla souhlasit legislativní rada vlády. Poukazovala na svoji zkušenost s novelou zákona o odpadech, kde měla rada výhrady k maximální hranici pokut 25 milionů.
V Česku je 16.326 kilometrů významných vodních toků a 86.533 kilometrů drobných vodních toků. Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2021 na vodních zdrojích 297 havárií, z toho pětinu tvořily úniky ropných látek. V 13 případech šlo o únik chemických látek mimo těžkých kovů a v 22 případech o havárii odpadních vod.
Zdroj: ENVIprofi.cz
