Inspektoři ČIŽP uložili pokutu 350 tisíc korun společnosti SKI AREÁL HLUBOČKY, spol. s r.o. Firma prováděla při prodlužování sjezdové tratě terénní úpravy i na pozemku, na kterém to nebylo stavebním úřadem povoleno. Dopustil se tak porušení zákona o odpadech.
K terénním úpravám na nepovoleném pozemku použil provozovatel přes 35 tisíc tun stavebních a demoličních odpadů. Inspektoři také zjistili, že k dalším povoleným terénním úpravám na přilehlých pozemcích společnost SKI AREÁL HLUBOČKY přijala odpady, které svým složením neodpovídaly podmínkám stavebního povolení. ,,Tyto odpady kromě povoleného betonu, cihel, zeminy a kamení obsahovaly také cizorodé příměsi jako linoleum, plastové trubky nebo kabely.
MŽP odvolání firmy zamítlo a sankci potvrdilo. Inspektoři ČIŽP nyní firmě ještě uloží opatření k nápravě, které bude spočívat v odstranění odpadů z nepovoleného pozemku.
Možnosti řešení
Zákon o odpadech uvádí dvě možnosti správného řešení (v obou případech se ale nelze vyhnout prokázání, že použití na povrchu terénu nepoškodí ŽP, nejlépe rozbory podle vyhl. č. 294/2015 Sb.):
1. Použitý materiál je v režimu odpadů
Ustanovení § 14 odst. 2 zákona o odpadech umožňuje využití odpadů i mimo klasická zařízení k nakládání s odpady (tj. mimo krajským úřadem povolená zařízení). Podmínky použití jsou
- odpad lze použít jako vstupní surovinu (např. zemina, či upravené stavební a demoliční odpady pro terénní úpravy.),
- zařízení (tj. rekultivace, terénní úpravy apod.) je ohlášeno do 15 dnů přes ISPOP na krajský úřad (formulář F_ODP_ZARIZENI),
- vede se průběžná evidence odpadů a následně je provedeno roční hlášení,
- použití odpadů je v souladu se stavebním povolením.
Výhody: "bezpečnější" režim než verze s vedlejším produktem.
Nevýhody: nutnost ohlášení zařízení na KÚ, vedení evidence a roční hlášení.
Rizika: pokud je vedena evidence a rozbory jsou k dispozici, tak žádné.
2. Použitý materiál je mimo režim odpadů, jde o tzv. vedlejší produkt
Ustanovení § 3 odst. 5 zákona o odpadech umožňuje za splnění určitých podmínek některé vzniklé "odpady" řešit mimo odpadový režim a převést je do režimu vedlejšího produktu.
Je nutné splnit tyto podmínky:
Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud
- vzniká jako nedílná součást výroby,
- její další využití je zajištěno,
- její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a
- její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy (například zákon č. 22/1997 Sb., o technických
požadavcích na výrobky, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách) a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.
Výhody: "odpad" z výroby není odpad, ale vedlejší produkt (tj. dále mimo režim zákona o odpadech).
Nevýhody: původce musí prokázat, že byly všechny uvedené podmínky splněny v plném rozsahu (pozor zejména na podmínky b) a d).
Rizika: pokud kontrolní orgán prokáže, že nebyly naplněny podmínky pro vedeljší produkt (např. na terénní úpravy nebylo platné stavební povolení, či použítí by v rozporu s ním), půjde o nepovolené nakládání s odpady (porušení § 14 odst. 1 zákona). Za porušení hrozí sankce až 10 mil. Kč.
