Výběr oblastí z odpadové legislativy, které budou mimo jiné podrobně rozebrány na pracovním kurzu Maximální minimum pro původce odpadů (22-23.5.2019 v Praze) s lektory z Ministerstva životního prostředí:
- Upuštění od třídění
- Pozor na pojmy: shromažďování, soustřeďování, skladování, nakládání s NO
- Evidence
- Odpadový hospodář
- Zapojení původců do systému obce - smlouvy s obcí
- Doprava, přeshraniční přeprava, SEPNO
- Hierarchie nakládání s odpady
- ILNO a značení nebezpečných odpadů
- Kaly z ČOV
- Legislativní změna při nakládání se sedimenty
- Biologicky rozložitelné odpady vs. suroviny
Upuštění od třídění
Zákon o odpadech stanoví jak původci odpadů, tak oprávněné osobě povinnost shromažďovat odpady utříděné podle druhů a kategorie. Protože Katalog odpadů čítá velké množství jednotlivých druhů odpadů, původce odpadů a oprávněná osoba musí odpady poměrně důsledně třídit. V řadě případů, však jednotlivé druhy odpadů představují odpady stejného materiálového složení. Zákon o odpadech proto umožňuje, aby mohl původce nebo oprávněná osoba požádat o upuštění od třídění. Přednáška se zaměří na podmínky udělení souhlasu k upuštění od třídění, na příslušnost jednotlivých správních orgánů v této oblasti a dále na související otázku zařazování, evidence a ohlašování odpadů, u nichž bylo upuštěno od třídění.
Pozor na pojmy: shromažďování, soustřeďování, skladování, nakládání s NO
Odpady, které vznikají původci odpadů, mohou být po přechodnou dobu shromažďovány v místě svého vzniku bez nezbytnosti získat ke shromažďování jakékoliv povolení. V případě, že jsou odpady přemístěny do jiné provozovny původce, nejedná se s ohledem na definice již o shromažďování odpadů, ale o jejich skladování. K tomu se váži specifické povinnosti pro skladování odpadů, včetně například povinnosti získání souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady u původce podle § 16 odst. 3. Přednáška se zaměří na povinnosti ve vztahu k místu shromažďování nebo skladování odpadu vyplývající zejména z vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. A dále na problematiku rozdílných evidenčních povinností v případě shromažďování a skladování odpadu a upozorní rovněž na změny vyplývající z návrhu nového zákona o odpadech.
Evidence
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech stanovuje povinnost vést průběžnou evidenci odpadů každé fyzické osobě oprávněné k podnikání a právnické osobě produkující odpady. Pro tuto povinnost není stanoven žádný limit, a proto ji musí plnit všichni původci odpadů. Průběžná evidence slouží k získání přehledu o nakládání s odpady v provozovně a zároveň je podkladem pro zpracování ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady - tedy pouze v případě pokud je překročen ohlašovací limit, kdy subjekt produkuje nebo nakládá s více než 100 kg nebezpečných odpadů nebo s více než 100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok.
Průběžná evidence je také důležitým ukazatelem pro kontrolní orgány. Tuto oblast je vhodné nepodceňovat, jelikož neplnění uvedených povinností může kontrolním orgánům napovídat o nevhodnosti nakládání s odpady v provozovně. Povinnosti v této oblasti mají pravomoc kontrolovat zástupci ČIŽP i zástupci obcí s rozšířenou působností.
Evidenci odpadů se podrobněji věnuje prováděcí vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, která definuje rozsah a způsob vedení průběžné evidence, stanovuje formuláře pro roční hlášení o produkci a nakládání s odpady, apod.
Přednáška bude zaměřena zejména na povinnosti při vedení evidence odpadů u původce, včetně jeho ohlašovacích povinností. Ke splnění povinnosti podat roční hlášení o produkci a nakládání s odpady je nutná registrace v systému ISPOP. V rámci přednášky se zaměříme na problémy při elektronickém ohlašování (registrace, autorizace, oprava podaného hlášení) a dále časté nejasnosti při vyplňování formuláře pro ohlašování (kódy nakládání, IČZ/IČP, nevyrovnaná bilance, apod.).
Odpadový hospodář
Návrh nového zákona o odpadech pak počítá s úplným zrušením této povinnosti. Nicméně minimálně po dobu dalších dvou let bude povinnost ustanovit odpadového hospodáře nadále v platnosti. Přednáška proto shrne povinnosti související s ustanovením odpadového hospodáře, požadavky na odpadového hospodáře a také specifické postavení, které dává zákon o odpadech odpadovému hospodáři při zastupování osoby, pro niž činnost odpadového hospodáře vykonává, při jednání se správními orgány.
Zapojení původců do systému obce - smlouvy s obcí
Původci odpadů produkující komunální odpady se mohou se svými odpady zapojit do obecního systému nakládání s komunálními odpady. Zapojení vždy záleží na nastavení této možnosti v konkrétní obci. Přednáška tak představí požadavky zákona o odpadech související s touto možností a také způsob vedení odpadové evidence v takovém případě.
Doprava, přeshraniční přeprava, SEPNO
Pokud je odpad přepravován z místa jeho vzniku nebo z jakéhokoliv dalšího místa jeho dočasného uložení musí být splněny požadavky zákona o odpadech a dalších právních předpisů vztahujících se na přepravu odpadu. Tyto požadavky jsou kladeny na všechny osoby zúčastněné na přepravě včetně odesílatele. Přednáška přiblíží povinnosti jednotlivých osob včetně povinností hlášení činnosti dopravce. Podrobně se rovněž zaměří na oblast ohlašování přepravy nebezpečných odpadů do elektronického systému. Elektronické ohlašování přepravy nebezpečných odpadů je v provozu teprve od letošního května a stále se objevuje řada souvisejících témat, se kterými bude vhodné účastníky kurzu seznámit.
Specifickým případem přepravy je pak přeshraniční přeprava, na kterou se vztahují pravidla stanovená přímo použitelným evropským nařízením č. 1013/2006, přednáška se proto v krátkosti zaměří i na povinnosti související právě s přeshraniční přepravou odpadů.
Hierarchie nakládání s odpady
Hierarchie upřednostňuje způsoby nakládání s odpady, které jsou nejvhodnější z hlediska dopadů na životní prostředí. Vhodnější přístup k odpadům z hlediska životního prostředí má zároveň vhodnější ekonomický dopad a pokud tomu tak není, právní předpisy se s využitím ekonomických nástrojů snaží o to, aby tomu tak bylo. Hierarchie nakládání s odpady je závazná pro každého původce odpadů v České republice nicméně její nedodržování není přímo sankcionováno. V rámci přednášky budou přiblíženy konkrétní povinnosti v dalších částech zákona o odpadech vycházející z hierarchie nakládání s odpady, které mají dopad na původce odpadů. A dále další povinnosti, které přináší návrh nového zákona o odpadech. Snahou přednášejícího bude rovněž, aby si účastníci odnesli přesvědčení, že přemýšlení o nakládání s odpady v souladu s hierarchií nakládání s odpady může mít pozitivní ekonomické dopady na provoz konkrétního původce odpadů.
ILNO a značení nebezpečných odpadů
Pokud při činnosti původce vznikají nebezpečné odpady, popř. se s nimi nakládá, je nutné plnit povinnosti vyplývající ze zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech.
V oblasti označování nebezpečných odpadů došlo z důvodu sjednocení chemické a odpadové legislativy v posledních letech k významným změnám. Nové označování nebezpečných odpadů platí již od 1.6.2016 a vyplývá z novely vyhlášky č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. Významnou změnou prošla podoba grafických symbolů označujících nebezpečné vlastnosti odpadů. Po novele vyhlášky sice označení sběrového prostředku obsahuje méně povinných informací, ale naopak jsou zavedeny povinné rozměry.
Další povinností při nakládání s nebezpečnými odpady je zpracování identifikačního listu nebezpečného odpadu a místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit. Po novele vyhlášky došlo ke změnám v celém identifikačním listu (způsob označení původce či oprávněné osoby, popis fyzikálních a chemických vlastností odpadu, identifikace nebezpečných vlastností).
Přednáška bude věnována zejména výše uvedeným změnám a častým pochybením při označování nádob a míst k nakládání na straně původců.
Kaly z ČOV
Kaly z komunálních čistíren odpadních vod vznikají jako nevyhnutelné odpady při čištění odpadních vod. Jsou bohatým zdrojem organické hmoty a základních živin i stopových prvků a díky zvýšenému obsahu fosforu a dusíku mají hnojivý účinek, podobně jako organická hnojiva. V ČR je problematika kalů z ČOV promítnuta do zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a řady jeho prováděcích právních předpisů. Jedná se zejména o vyhlášku č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, vyhlášku č. 93/2016 Sb. o Katalogu odpadů, vyhlášku č. 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, vyhlášku č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a vyhlášku č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Způsoby nakládání s kaly z ČOV na území ČR závisí na místních a ekonomických podmínkách a také na vlastnostech kalů a možnostech konečného způsobu využití v dané oblasti. V podmínkách ČR se kaly z ČOV pro svůj vysoký podíl organických látek a minerálních složek nejčastěji kompostují a používají k přímé aplikaci na zemědělskou půdu. Cílem přednášky bude seznámit posluchače s povinnostmi, které musí splnit původce kalů z ČOV , který předává kaly oprávněné osobě ke konečnému nakládání. S ohledem na zásadní změnu legislativy v oblasti použití upravených kalů na zemědělskou půdu v roce 2017, bude prezentace více zaměřena na poslední novinky spojené s aplikací upravených kalů v zemědělství.
Legislativní změna při nakládání se sedimenty
Sediment je materiál vytěžený z vodních nádrží, vodních ploch a koryt vodních toků vzniklý převážně erozí půdy. Kvalita sedimentu je zejména ovlivněna antropogenní činností a při rozhodování jakým způsobem je vhodné se sedimentem nakládat, je nutné zamyslet se v prvé řadě nad tím, zdali naplní definici odpadu. Na základě tzv. infringementové novely zákona o odpadech totiž došlo ke zrušení vyloučení z působnosti zákona o odpadech pro sedimenty vytěžené z vodních koryt a nádrží a pokud se sedimenty stanou odpadem, vztahuje se na ně zákon o odpadech. V důsledku zahrnutí sedimentů do působnosti zákona o odpadech docházelo v praxi ke ztížení využití sedimentů na povrchu terénu, které bylo velmi často aplikované. Bylo tedy nutné nastavit nové podmínky pro využití odpadů na povrchu terénu tak, aby bylo možné takto využít maximální množství sedimentů. Tato legislativní změna však s sebou přinesla nové povinnosti pro původce sedimentů, ( tj. správce vodních toků, majitelů vodních nádrží, stavebních společností), na které bude v prezentaci poukázáno. Problematika nakládání se sedimenty je zahrnuta do zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, do kterého bylo doplněno nové ustanovení upravující zjednodušený odpadový režim pro sedimenty a jejich různé způsoby využití. Konkrétní podmínky jsou následně nově upraveny ve vyhlášce č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu.
Biologicky rozložitelné odpady vs. suroviny
Problematika biologicky rozložitelných odpadů („BRO") je velmi široká. Do této skupiny patří veškeré odpady, které podléhají aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Jednoduše řečeno jedná se odpady, u kterých lze využít jejich potenciál organických látek a přeměnit je ve využitelnou hmotu nebo energii. Vznik BRO je vždy ovlivněn jejich skladbou, proto je nutné rozlišovat BRO např. z domácností, ze služeb a z výrobního procesu. Odpady ze zahrad a veřejné zeleně, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích nebo maloobchodních zařízení, odpady ze zařízení potravinářského průmyslu mají rozdílné vlastnosti a legislativní povinnosti při nakládání a mohou být upraveny odlišně. Do speciální kategorie se zařazují např. vedlejší produkty živočišného původu, jejichž působnost je upravena přednostně nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu, oproti nakládání s odpady rostlinného původu. Problematika nakládání s BRO je promítnuta do zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a jeho prováděcích právních předpisů. Jedná se zejména o vyhlášku č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, vyhlášku č. 93/2016 Sb. o Katalogu odpadů, vyhlášku č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Oblast BRO vesměs zahrnuje využitelné suroviny, které není vždy nutné ani vhodné zařazovat do odpadového režimu. Cílem prezentace bude rozlišení rozdílných povinností pro skupiny BRO, se kterými se lze v praxi často setkat. Dále se prezentace zaměří na biologicky rozložitelné suroviny, které nemusí naplnit definici odpadu a na vedlejší produkty, které nemusí být odpadem.
