Odbor ochrany vod MŽP vydal sdělení k poplatkové povinnosti za odběr vod podzemních a vypouštění odpadních vod do vod povrchových na rok 2019 v souvislosti s novelou zákona o vodách zákonem č. 113/2018 Sb.
Povinnost platit zálohy na poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a zálohy na poplatek za odebrané množství podzemní vody s účinností od 1. ledna 2019 ex lege zaniká.
Zrušení povinnosti platit zálohy ve výše uvedeném smyslu vyplývá z novely vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.), která vstoupila v platnost dne 15. června 2018. Novela vodního zákona nabude účinnosti dne 1. ledna 2019, s výjimkou přechodného ustanovení čl. II bodu 4, které ruší institut záloh na poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových s účinností ke dni vyhlášení novely vodního zákona ve Sbírce zákonů (15. června 2018).
Zálohy na poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových:
V případě poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovatelé v roce 2018 již neměli podávat do 15.10.2018 poplatkové hlášení pro rok 2019 a Česká inspekce životního prostředí nevydává zálohový výměr (čl. II bod 4. přechodných ustanovení k zákonu č. 113/2018 Sb.).
Zálohy na poplatky za odebrané množství podzemní vody:
V případě poplatku za odebrané množství podzemní vody novela vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.) ruší s účinností k 1. lednu 2019 institut záloh na poplatek za odebrané množství podzemní vody a všem odběratelům bez rozdílu s účinností od 1. ledna 2019 ex lege zaniká povinnost platit zálohy na poplatky za odebrané množství podzemní vody. Z tohoto důvodu:
Odběratelům, kteří v roce 2018 za podmínek stanovených zákonem (§ 88 odst. 5 vodního zákona ve znění účinném do 31. prosince 2018) podávají poplatkové hlášení, již nevydává Česká inspekce životního prostředí rozhodnutí o stanovení zálohového výměru.
Ostatním odběratelům, kteří mají vydán platný zálohový výměr a zároveň u nich nedošlo v roce 2018 ke změně povolení k odběru podzemní vody (nemají proto v roce 2018 povinnost podávat poplatkové hlášení podle § 88 odst. 5 vodního zákona ve znění účinném do 31. prosince 2018) v důsledku novely vodního zákona zaniká ex lege od 1. ledna 2019 povinnost platit zálohy stanovené tímto zálohovým výměrem a všechna rozhodnutí o zálohových výměrech vydaná do 31. prosince 2018 pozbývají pro placení záloh na období od 1. ledna 2019 účinků.
V případě, že by byla platba zálohy na bankovní účet celního úřadu zaslána, může odběratel v souladu s § 155 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád"), požádat o vrácení uhrazené zálohy (žádost o vrácení přeplatku). Podmínkou vrácení je, že odběratel nemá u celního úřadu nebo u jiného správce daně nedoplatek.
Nebude-li požádáno o vrácení zálohy, bude záloha použita na úhradu ročního poplatkového přiznání za rok 2019, které je odběratel povinen podat do 15. února 2020. Pokud by však odběratel měl u celního úřadu nebo u jiného správce daně nedoplatek s dřívějším datem splatnosti než je splatnost ročního poplatkového přiznání, může být platba, v souladu s § 154 daňového řádu, použita na úhradu tohoto nedoplatku. O použití platby na úhradu nedoplatku bude odběratel celním úřadem vyrozuměn (§ 154 odst. 5 daňového řádu).
Pozor na změny ve sčítání jednotlivých odběrů podzemních vod
Od poplatku za odebrané množství podzemní vody se osvobozuje odebírání podzemní vody provedené poplatníkem na území jedné obce nebo vojenského újezdu, jehož objem nepřekračuje 6 000 m3 za kalendářní rok nebo nepřekračuje 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku.
Původní úprava do 31.12.2018: Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, odebrané množství vody se pro účely zpoplatnění sčítá. Jedním vodním zdrojem podzemní vody se pro účely poplatků rozumí podzemní voda nacházející se ve stejném dílčím povodí, které je specifikováno číslem hydrologického pořadí, a ve stejném hydrogeologickém rajonu.
