A Zhodnocení platného právního stavu
Nakládání s tzv. regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny (F-plyny) upravuje zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon"). Jedná se zároveň o oblast do značné míry harmonizovanou přímo použitelnými předpisy EU.
B Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Cílem návrhu zákona je na základě zkušeností vzešlých z praxe s nakládáním s regulovanými a F-plyny odstranění některých nedostatků platné právní úpravy, které povede k efektivnějšímu nakládání s těmito látkami a k efektivnějšímu výkonu státní správy v této oblasti.
Předkládaným návrhem novely zákona se tedy zejména
- prodlužuje lhůta pro předání držených regulovaných látek ke zneškodnění,
- nově podmiňuje činnost zneškodňování F-plynů povolením,
- nově upravuje zákaz nakládání s nádobami na jedno použití pro F-plyny,
- upravuje požadavek na podobu celního prohlášení dovozce F-plynů tak, aby mohlo být lépe kontrolovatelné dodržování přidělených množstevních kvót,
- mění způsob vydávání certifikátů nutných pro nakládání s regulovanými látkami a F-plyny za účelem zjednodušení a zefektivnění systému vydávání certifikátů,
- nově rozlišuje, zda výkon regulovaných činností bude podmíněn certifikátem vydaným hodnotícím a certifikačním subjektem nebo povolením ze strany Ministerstva životního prostředí,
- zužuje obsah údajů informačního systému certifikovaných osob jen na nezbytně nutné údaje s cílem snížení administrativní zátěže dotčených osob,
- upravují nová sankční ustanovení v návaznosti na novou úpravu některých povinností.
C Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
V návaznosti na cíle právní úpravy uvedené výše v části B pod body 1 až 8, spočívá nezbytnost navrhované právní úpravy zejména v následujících důvodech.
- V současné době je již počet regulovaných látek, které lze stále používat, resp. zařízení v provozu, jež využívají regulované látky, nízký a neustále se snižuje. Proto je obtížné shromáždit v zákonné lhůtě takové množství regulovaných látek, aby jejich zneškodnění bylo jak pro subjekty povinné k předávání látek ke zneškodnění, tak pro osobu certifikovanou ke zneškodňování těchto látek, ekonomicky přijatelné. Z toho důvodu je nutné prodloužit lhůtu, ve které musí být regulované látky předány ke zneškodnění, případně musí být zneškodněny, jedná-li se o situaci, kdy osoba regulovanými látkami disponující je zároveň osobou certifikovanou ke zneškodňování regulovaných látek.
- Přesto, že nakládání s F-plyny je obecně povoleno, je nutné tyto látky určitým způsobem regulovat z důvodu jejich vlivu na zesilování skleníkového efektu. Snahou tedy je zavedení regulace zneškodňování F-plynů, taková regulace je reakcí na závěry 30. zasedání Smluvních stran Montrealského protokolu v listopadu 2018 v ekvádorském Quitu.
- Nádoby na jednorázové použití mají nižší pořizovací cenu oproti povoleným znovunaplnitelným lahvím, proto dochází k nárůstu nelegálního trhu a systém v této oblasti selhává především kvůli absenci legislativního rámce pro skladování a další prodej chladiv dovezených ze třetích zemí mimo systém kvót. Nárůst cen znovunaplnitelných láhví je důsledkem zejména harmonogramu snižování spotřeby F-plynů stanovený nařízením (EU) č. 517/2014, díky čemuž začal vznikat černý trh s jednorázovými nádobami, resp. F-plyny v jednorázových nádobách. Vzhledem k tomu, že k uvedení F-plynů na trh v EU (kam se dostávají zejména přes východní vnější hranici Unie) obvykle dochází na území jiného státu, nikoliv ČR, prodejcům jednorázových lahví není možné uložit sankci podle českého práva, pokud tyto látky neuvedli na trh na území ČR. Celý systém tedy stojí na zákazu uvedení na trh, tedy na vymáhání zákazu v místě a čase, kdy se jednorázová nádoba objevila v EU poprvé, což v praxi znamená velmi nízkou vymahatelnost. Vzhledem k tomu, že tyto lahve mají stanoven zákaz uvádění na trh již více než 10 let, je třeba z důvodu faktické nefunkčnosti systému platného dnes zavést obecný zákaz uvádění jednorázových lahví s F-plyny na trh na území ČR společně s jakýmkoliv dalším nakládáním s takovými láhvemi na území ČR.
- V současnosti nelze dostatečně efektivně provádět kontroly správnosti údajů uváděných o dovozu F-plynů, protože v celním prohlášení není jasná informace o množství dovezených F-plynů ani informace, zda jsou dodržovány přidělené kvóty, jaká část kvóty je již vyčerpána apod. Možná je pouze manuální kontrola, která je v tomto případě neefektivní.
- Hodnotící subjekty provádí zkoušky odborné způsobilosti ve specifických oblastech nakládání s F-plyny a regulovanými látkami. Certifikační subjekt pak na základě složení zkoušek odborné způsobilosti vydává certifikáty v oblasti nakládání s regulovanými látkami a F-plyny fyzickým a právnickým osobám. Podle stávající právní úpravy je certifikačním subjektem Ministerstvo životního prostředí. Jako takové je MŽP odpovědné za vydávání certifikátů osobám, které úspěšně splnily náležité teoretické a praktické zkoušky u hodnotícího subjektu. Tyto osoby mohou následně vykonávat regulované činnosti v oblasti F-plynů a regulovaných látek. Žadatelé o certifikaci provádí zkoušku u hodnotících subjektů, avšak certifikát vydává MŽP, jakožto certifikační subjekt. Samotná certifikace (po úspěšném absolvování zkoušky) ovšem fakticky nevyžaduje správní uvážení – certifikát je ve chvíli, kdy žadatel doručí kompletní podklady na MŽP, bez dalšího posuzování vydán. Navrhuje se proto úlohu certifikačního subjektu spojit s činností nynějšího hodnotícího subjektu, což výslovně umožňuje právní úprava v příslušných přímo použitelných právních předpisech EU.
- V návaznosti na úpravu uvedenou výše pod bodem 5 se navrhuje rozdělení původní množiny certifikátů na dvě samostatné skupiny – podle toho, zda v rámci příslušné činnosti dochází k realizaci správního uvážení či nikoliv. V případě, že k takovému správnímu uvážení nedochází, je primárně pravomoc vydávat certifikáty převedena na hodnotící subjekty. V případě, že ke správnímu uvážení dochází, je vydávání ponecháno MŽP a po formální stránce půjde o správní rozhodnutí ve formě povolení.
- V současném Informačním systému certifikovaných osob a osob, kterým bylo vydáno osvědčení o školení (IS), který spravuje a provozuje MŽP, se nyní vedou údaje jak o certifikovaných osobách, tak o osobách, kterým bylo vydáno osvědčení o školení. Pro obě skupiny platí stejné podmínky pro vedení údajů, ale pro shromažďování tak rozsáhlých dat o osobách se školením není důvod, neboť se jedná o enormní objem dat, která nejsou reálně využívaná a využitelná. Zároveň zde chybí právní titul ke zpracování osobních údajů dle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů.
- Do znění zákona je třeba také doplnit chybějící sankci za nedovolené využívání hasicích přístrojů či systémů požární ochrany s obsahem halonů po datu, které je nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1005/2009 stanoveno jako datum, po kterém nemohou být tyto přístroje a systémy provozovány. Současně je třeba doplnit také sankci za nevyřazení těchto přístrojů a systémů z provozu po tzv. konečném datu spolu se zajištěním jejich znovuzískání a regenerace, recyklace nebo zneškodnění.
- V návaznosti na některé výše uvedené změny je třeba uvést s nimi do souladu také ustanovení o přestupcích a sankcích.
