Podle paragrafu 2 odst. 3 zákona o odpadech se tento zákon nevztahuje na vytěženou NEKONTAMINOVANOU zeminu, která bude použita pro účely stavby v místě, kde byla vytěžena. Je tedy i pro tyto účely a v tomto případě (vracíme tam, kde bylo vytěženo) potřeba vždy doložit analýzami, že zemina není kontaminována a splňuje požadavky vyhl. 273/2021 Sb., v jejím platném znění, k zasypávání, i když existují např. indicie, že zemina kontaminovaná není (greenfield)?
Jak by se postupovalo ve stejném případě, ale stavba by byla prováděna na území (brownfield), které bylo úspěšně odsanováno na sanační limity stanovené v rozhodnutí ČIŽP na základě výsledků analýzy rizik? Zemina v tomto případě je tedy zřejmě kontaminována nad přirozené pozadí, ale tento stav na základě analýzy rizika není spojen již s žádnými nepřijatelnými zdravotními a ekologickými riziky. Bylo by tedy na tuto zeminu při záměru jejího zpětného použití na místě vytěžení nahlíženo jako na kontaminovanou (nesplnění limitů pro zasypávání) z hlediska zákona o odpadech a prováděcí vyhlášky č. 273/2021 Sb., v jejich platných znění, či "nekontaminovanou" (podloženo rizikovou analýzou)?
Odpověď:
Pro možnost aplikace § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších změn, je nezbytné splnit následující podmínky, aby se na nakládání s takovou zeminou nevztahoval zákon o odpadech:
- musí se jednat o zeminu (a jiný přírodní materiál) nekontaminovanou
- vytěženou během stavební činnosti
- pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen
Zde nalézáme dvě nejistoty v pojmech „stavební činnost“ a „nekontaminovaná zemina“. „Stavební činnost“ lze chápat jako činnosti při provádění staveb, realizované na základě stavebního povolení (nebo obdobného principu – např. ohlášení atd.) v souladu s projektovou dokumentací.
V případě pojmu „nekontaminovaná zemina“ je nutné vycházet z hodnot obsahu škodlivin v zemině, které jsou přítomny v přirozeném pozadí dané lokality stavby. Kontaminovaná zemina je tedy taková zemina, která má obsah škodlivin maximálně rovný hodnotám pozadí dané lokality. Tato zemina nesmí být znehodnocena (ve vztahu k přirozenému stavu) ani kontaminována před provedením stavby, ani v průběhu realizace stavby. S vytěženou zeminou nesmí být nakládáno tak, aby v průběhu těžby, manipulace, soustřeďování a zpětného zásypu nedošlo ke kontaminaci - ke znečištění s následkem zvýšení obsahu škodlivin nad hodnoty dané lokality.
Důkazní břemeno je v takovém případě na subjektu – investorovi nebo na dodavateli stavebních prací, dle jejich dohody. Je tedy v zájmu povinné osoby, aby opatřila osvědčené potvrzení, dokládající soulad s § 2 odst. 1 písm. e) zákona o odpadech. Na kontrolním orgánu pouze břemeno vyvrácení takového odborného posouzení.
Potřeba odborného posouzení se zvyšuje, pokud by vytěžená zemina, určená k opětovným zásypům v rámci stavby byla umístěna (soustředěna) mimo lokalitu stavby. Je přitom nutné mít na paměti, že vrácení zeminy zpět do lokality stavby musí být jisté, tzn. že je tak uvedeno v projektu a/nebo v povolení stavby.
Ve druhém případě je předpoklad kontaminace zeminy nad úroveň přirozeného pozadí lokality stavby. Jednalo by se tak o zeminu kontaminovanou, neumožňující využití režimu § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších změn. V takovém případě by bylo nutné použít vytěženou zeminu jako odpad ke zpětným zásypům v souladu s požadavky § 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Tzn. řešit problematiku „zasypávání“ dle speciální úpravy v ustanovení § 6 odst. 5 a souvisejících ustanovení vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady.
Kromě provozního řádu s popisem a zdůvodněním navýšených limitů musí být zpracován hydrogeologický posudek a hodnocení rizika v dané lokalitě. Hydrogeologický posudek a analýza rizika budou podkladem pro zpracování provozního řádu. Pokud by přicházelo v úvahu využití více než 1000 t zeminy, musí být zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě, které je dle § 6 odst. 6 přílohou provozního řádu. Součástí hodnocení rizika v tomto případě musí být rovněž specifikace nejbližších ochranných pásem vodních zdrojů a dále informace, zda bude docházet k využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody.
Ing. Petr Šulc
