Jednotné environmentální stanovisko (JES), které zavádí zákon č. 148/2023 Sb.. o jednotném environmentálním stanovisku, je nástrojem procesní integrace státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. Vydává se ve formě závazného stanoviska podle správního řádu, a to pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona, ať už jde o záměry vyžadující EIA nebo záměry ostatní, a další záměry, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí a následně jsou povolovány podle jiného než stavebního zákona, např. zákona horního.
Jednotné environmentální stanovisko se vydává namísto až 26 správních úkonů obsažných v 9 různých zákonech z oblasti životního prostředí, které mají podle platné a účinné právní úpravy většinou podobu závazného stanoviska, v některých případech však i rozhodnutí či vyjádření. Příslušným orgánem vydávajícím JES bude v definovaných případech krajský úřad (záměry v režimu EIA podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí; záměry, pro jejichž realizaci je vyžadována výjimka z tzv. druhové ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny; je-li záměrem dotčen zemědělský půdní fond o rozloze pozemků větší než 1 ha nebo pozemky určené k plněné funkcí lesa o rozloze větší nebo rovné 1 ha; jsou-li záměrem dotčeny hraniční vody podle vodního zákona; je-li součástí záměru stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší nebo pozemní komunikace kategorie dálnice nebo silnice I. třídy v zastavěném území obce nebo parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání; je-li součástí záměru nový objekt nebo nová stavba, které jsou umístěné v dosahu havarijních projevů podle zákona o prevenci závažných havárií), v ostatních případech pak obecní úřad obce s rozšířenou působností. U několika konkrétně typově stanovených záměrů (výslovně uvedených v příloze č. 1 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí) bude k vydání JES příslušné Ministerstvo životního prostředí.
Do JES nebudou integrovány správní úkony vydávané orgány ochrany přírody ve zvláště chráněných územích, v evropsky významných lokalitách a v ptačích oblastech. V těchto nejcennějších územích ochrany přírody (v nichž vykonávají státní správu i management speciální orgány ochrany přírody) bude pro účely povolení záměru nezbytné rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody, tj. Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (v CHKO, NPR a NPP), správ národních parků (v NP) a krajských úřadů (v PR a PP). V tomto rozhodnutí budou na území národních parků nově zahrnuty i otázky ochrany zemědělské půdy a lesa.
U záměrů v režimu EIA bude JES vydáván také, a to buď v rámci procesu EIA (v takovém případě bude jednotné environmentální stanovisko současně stanoviskem EIA) nebo až po vydání stanoviska EIA (volba je zde na žadateli). V každém případě však i zde bude JES nahrazovat správní úkony vydávané doposud dotčenými orgány samostatně.
JES bude podkladem pro rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, resp. (v případě záměrů v režimu EIA) pro tzv. navazující řízení ve smyslu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, i pokud podléhají povolování podle jiného než stavebního zákona (např. horního zákona).
Zásadním pozitivem zavedení JES z pohledu stavebníka (žadatele) je koncentrace správních úkonů potřebných pro povolení záměru z hlediska životního prostředí do úkonu jednoho. Namísto několika správních úkonů vydávaných často více orgány působícími na úseku ochrany životního prostředí bude vydáván pouze jediný správní úkon. Bude přitom čistě na stavebníkovi, zda si o vydání JES požádá ještě před vedením řízení o povolení záměru podle stavebního zákona, nebo zda podá žádost ke stavebnímu úřadu bez JES – v takovém případě si jej u orgánu ochrany životního prostředí (tj. ve smyslu stavebního zákona u jednoho z dotčených orgánů) vyžádá stavební úřad (§ 184 odst. 3 stavebního zákona). Komunikace mezi stavebníkem, stavebním úřadem a příslušným správním orgánem pro vydání JES bude probíhat primárně elektronicky, prostřednictvím portálu stavebníka (§ 268 stavebního zákona).
Doprovodný změnový zákon (zákon č. 149/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku) obsahuje v jednotlivých částech související úpravy provedené v dalších zákonech (zákon o geologických pracích, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, lesní zákon, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, vodní zákon, zákon o pohřebnictví, zákon o ochraně ovzduší, zákon o prevenci závažných havárií – a v této souvislosti i zákon o správních poplatcích, zákon o odpadech).
Oba zákony nabydou účinnosti dne 1. ledna 2024, vztahuje se na ně však ustanovení § 334a stavebního zákona o tzv. přechodném období. Blíže viz společný metodický pokyn uveřejněný zde.
Odkaz na oba zákony uveřejněné ve Sbírce zákonů.
Z důvodu provázanosti zákona o jednotném environmentálním stanovisku a stavebního zákona doporučujeme sledovat webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj, na nichž budou zveřejňována metodická doporučení k aplikaci stavebního zákona: https://www.mmr.cz/cs/ministerstvo/stavebni-pravo/stanoviska-a-metodiky/uzemni-rozhodovani-a-stavebni-rad
MŽP vydalo ke dni 30. září 2023 Metodický pokyn (PDF, 887 kB) k zavedení jednotného environmentálního stanoviska do praxe správních orgánů. Jeho přílohou je mimo jiné grafické schéma procesu (PDF, 187 kB) vydávání JES, vzor žádosti o JES (DOCX, 14 kB), vzor souhlasného JES (DOCX, 18 kB) a vzor nesouhlasného JES (DOCX, 15 kB)
V případě zájmu o podrobnosti k jednotnému environmentálnímu stanovisku doporučujeme sledovat Často kladené otázky (PDF, 242 kB).
V případě dalších dotazů se můžete obrátit na Mgr. Pavla Chlíbka z legislativního odboru MŽP:
e-mail: pavel.chlibek@mzp.cz
Ministerstvo životního prostředí
