Podle § 39 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách jsou závadné látky takové látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky", "ZL").
Příloha č. 1 vodního zákona rozlišuje 2 kategorie závadných látek: zvlášť nebezpečné ("ZNZL") a nebezpečné ("NZL"). Třetí kategorií jsou závadné látky, které v příloze nejsou uvedeny - pouze závadné látky.
S určování kategorií však bývá často problém a v praxi se vyskytují různé názory na zařazení závadných látek do příslušných kategorií. Což v důsledku může mít závažné dopady na rozsah následných povinností (havarijní plán, půlroční prohlídky, zkoušky těsnosti a další dle § 39 zákona).
Příklad zařazení
Zařazení motorového benzínu:
Podle našeho názoru motorový benzín patří "pouze" mezi nebezpečné závadné látky (Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu). Benzín má podle nařízení CLP klasifikaci Carc. 1B. Kategorie 1B je nebezpečnost, u níž se pouze předpokládá, že má u člověka karcinogenní potenciál, přičemž důkazy pro klasifikaci pocházejí především ze zkoušek na zvířatech.
Aby ZL byla ZNZL musí jít o látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí.
Motorový benzín s klasifikací 1B nebezpečnost pro ZNZL nenaplňuje a MŽP nám tento předpoklad potvrdilo v rámci dotazu přes Helpdesk.
Pro vznik povinnosti zpracovat havarijní plán je tedy limitní množství benzínu v obalech 2000L a více, v případě zvýšeného nebezpečí pro vody 300L a více (oproti limitu 15L v případě ZNZL).
Zvlášť nebezpečné látky jsou jmenovitě definovány v Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., ostatní látky náležející do uvedených skupin pro zvlášť nebezpečné látky se považují za nebezpečné látky.
Zařazení řepkového oleje:
Řepkový olej nepatří do kategorie nebezpečné závadné látky. Nejedná se o nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu. Ani není správné uplatnit další položku NZL: Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, protože do této položky patří ty ZL, které nepříznivě ovlivňují kyslíkovou rovnováhu svým rozkladem (např. amonné soli a dusitany).
Řepkový olej spadá do kategorie závadné látky. MŽP nám tento předpoklad potvrdilo v rámci dotazu přes Helpdesk.
Pro nádrže s rostlinnými oleji tedy nejsou povinné opakované zkoušky těsnosti podle § 39 odst. 4, protože se nejedná o nádrže pro skladování zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek.
