Na základě podnětu Městského úřadu Kadaň provedla inspekce kontrolu a následné šetření činnosti společnosti APB – Plzeň, a.s. Na pozemky v katastrálním území Prunéřov navážela výkopovou zeminu v množství víc než 12 tisíc metrů krychlových, kterou využila k terénním úpravám. Na základě těchto zjištění inspekce proběhla kontrola a tedy další šetření. Ve všech případech se jednalo o nelegální navážení stavebního odpadu – o výkopovou zeminu, vzniklou ze stavebních prací. Inspekce pak dále vyhodnotila, že na pozemku v oblasti Vernéřova skladovala společnost APB – PLZEŇ, a.s., odpad, rovněž výkopovou zeminu, a to v množství 50 tisíc krychlových metrů. Česká inspekce životního prostředí jí udělila pokutu ve výši 400 tisíc korun. Odvolací orgán – ministerstvo životního prostředí – snížil tuto částku, když přihlédl k množství výkopové zeminy, na 300 tisíc, která se také stala 18. srpna pravomocnou.
Důvod pokuty byl zřejmý. Předmětné pozemky v obou lokalitách nebyly totiž zařízením určeným k nakládání s odpady. Jinak řečeno – společnost APB – PLZEŇ, a.s., nedisponovala platným souhlasem k provozování zařízení k nakládání s odpady. Podle zákona o odpadech je však každý povinen nakládat s odpadem pouze v zařízení určeném pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu. Společnost APB – PLZEŇ, a.s., tak nakládala s odpady na pozemcích, které k tomu nebyly podle zákona o odpadech určeny.
Už jsme se nejednou zmiňovali o využívání (v mnoha případech ovšem zneužívání) odpadů tím, že se označí jako vedlejší produkt. Kromě ekologických důvodů k tomu vedou samozřejmě i důvody ekonomické a administrativní – na nakládání s vedlejšími produkty se nevztahují podmínky pro nakládání s odpady. Je to logické, protože využívání vedlejších produktů v další výrobě přispívá k omezení spotřeby primárních surovin. Společnost se po celou dobu správního řízení hájila tím, že nejde o odpad, ale o vedlejší produkt výroby. Na žádnou z lokalit nebylo v době kontroly inspekce vydáno stavebním úřadem rozhodnutí o využití území, na jehož základě by bylo povoleno provozovat terénní úpravy nebo dočasně skladovat výkopovou zeminu, pro kterou neměla společnost zajištěné využití. Bylo tak zjevně prokázáno, že na lokality v oblasti Prunéřova a Vernéřova, které nejsou určeny k tomuto účelu, bylo naváženo desítky tisíc metrů krychlových odpadu výkopové zeminy.
Firma APB – Plzeň při své „obraně“ uvedla, že se se jedná o nekontaminovaný materiál, který nevede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví. Tuto zeminu bylo možné podle ní dále používat bez dalšího zpracování a toto tvrzení dokládá i výsledkem rozboru. Proto byla tato zemina také „ v rámci prováděné stavby využita jako materiál určený pro vyrovnání terénních nerovností. Výkopová zemina ukládaná na předmětné pozemky:
- vznikla jako nedílná součást výroby,
- její další využití je zajištěno,
- její další využití bylo možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe,
- její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví.“
Tolik argumenty společnosti APB – Plzeň. Obdobná odůvodnění samozřejmě používá při své obhajobě i řada dalších firem, které nakládají s odpady. Inspekce posuzuje každý případ individuálně vzhledem ke zjištěným okolnostem a hodnotí zajištěné důkazy. A to v kontextu aplikace jednak platné legislativy, a jednak ustálení judikatury správních soudů, které se k problematice aplikace pojmu „vedlejší produkt“ pro nakládání s výkopovými zeminami opakovaně vyjádřily (např. rozhodnutí NSS č.j. 6 As 149/2013 – 43, rozhodnutí č.j. 10 A 75/2020 – 41). Ostatně, s argumentací a hodnocením skutkového stavu ČIŽP se v daném případě pak ztotožnil i odvolací orgán – ministerstvo životního prostředí.
S tímto problémem se inspekce setkává v podobných firmách napříč celou republikou, jak potvrzuje i ředitel ČIŽP Erik Geuss, který k tomu dodává: „Zákon nepřipouští jiný výklad, než že využití takovéto zeminy musí být prokazatelně zajištěno již v okamžiku jejího vzniku, takové využití musí být zákonné a musí být známy environmentální charakteristiky zeminy. Zákonné podmínky musí být naplněny současně. Není proto v zásadě možné, aby přebytečná výkopová zemina mohla být považována za vedlejší produkt až posléze, například na základě okolností, že se pro ni našlo dodatečně nějaké využití. V takovém případě se totiž vždy jedná o odpadní výkopovou zeminu.“
Další využití nekontaminované zeminy je možné podle zákona i bez správního aktu pouze v případě, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen. V tomto případě takováto nekontaminovaná zemina nespadá pod režim zákona o odpadech. Pokud však došlo k přesunu zeminy ze stavby A na stavbu B, musela by tato zemina současně splňovat všechna výše uvedená kritéria, aby na ni bylo možné vztáhnout režim vedlejšího produktu.
V případě pochybností, zda se jedná o odpad či nikoliv, rozhoduje krajský úřad, na který se obviněný mohl obrátit, firma APB – Plzeň však tohoto práva nevyužila.
