V roce 2016 došlo k výrazným legislativním změnám, které mají dopad na dvě základní povinnosti: hodnocení rizik ekologické újmy a posouzení objektu podle "nového" zákona o prevenci závažných havárií č. 224/ 2015 Sb.
1) Hodnocení rizik a finanční zajištění
Předpisy: § 14 zákona 167/2008 Sb., NV č. 295/2011 Sb., metodické pokyny MŽP
Změny:
Územní změny v dotčených předmětech ochrany:
- zranitelné oblasti (nařízení vlády č. 235/2016 Sb. mění NV č. 262/2012 Sb.)
- evropsky významné lokality (nařízení vlády č. 76/2016 Sb., 207/2016 Sb. a 29/2020 Sb. mění NV č. 318/2013 Sb.)
Změny v provozních činnostech: novela zákona o ovzduší mění od 1.1.2017 některé vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší, některé zanikly, některé nově vznikly.
Obecně:
Provozovatel, který vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 zákona 167/2008 Sb., je povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů podle zákona.
K tomu je provozovatel povinen provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností uvedených v příloze č. 1, které hodlá provozovat, a toto hodnocení průběžně aktualizovat v případě významných změn provozní činnosti.
Bez zabezpečení finančního zajištění podle tohoto zákona nelze vykonávat činnost uvedenou v příloze č. 1. Povinnost provést vyhodnocení rizik a zajistit si finanční zajištění platí od 1.1.2013.
Finanční zajištění není povinen zabezpečit provozovatel, který:
- prokáže na základě hodnocení rizik, že provozní činností může způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady nižší než 20 000 000 Kč, nebo
- může svojí provozní činností způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady vyšší než 20 000 000 Kč a provozovatel je současně registrován v Programu EMAS nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné pro zaregistrování do tohoto programu, nebo má certifikovaný systém environmentálního řízení uznaný podle souboru norem ČSN EN ISO 14000 nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné k získání této certifikace.
Finanční zajištění není dále povinen zabezpečit provozovatel, který vypouští odpadní vody, které neobsahují nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky.
2) Posouzení objektu či zařízení podle zákona o prevenci závažných havárií
Předpisy: § 3-7 zákona č. 224/2015 Sb.
Posouzení (stávajících) objektů podle tohoto "nového" zákona mělo být hotovo do 30.9.2016!
Tato oblast zákona o prevenci závažných haváriích se týká všech firem (přesněji všech právnických nebo podnikajících fyzických osob), v jejichž objektech je umístěna vybraná nebezpečná látka (a to bez ohledu na její množství). Seznam dotčených látek je uveden v příloze č. 1 zákona.
Provozovatel nebo uživatel objektu je povinen:
- zpracovat seznam, ve kterém uvede druh, množství, klasifikaci a fyzikální formu všech nebezpečných látek umístěných v objektu (dále jen "seznam"),
- na základě seznamu provést součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1.
Na základě seznamu a výsledku součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu:
- zpracovat protokol o nezařazení, nebo
- navrhnout zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B.
Protokol o nezařazení (§ 4 zákona):
Uživatel objektu zpracuje protokol o nezařazení, ve kterém zaznamená skutečnost, že množství nebezpečné látky umístěné v objektu je menší, než množství uvedené v příloze č. 1 v sloupci 2 tabulky I nebo II, a součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu je menší než 1. Protokol o nezařazení se uchová pro účely kontroly (nikam se neposílá).
Uživatel objektu musí zajistit aktualizaci protokolu o nezařazení po každém zvýšení množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesahujícím 10 % dosavadního množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo při umístění další nebezpečné látky v objektu, která dosud nebyla v seznamu uvedena.
V případě, že množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesáhne 2 % množství uvedeného v příloze č. 1 v sloupci 2 tabulky I nebo II, musí uživatel objektu do 1 měsíce zaslat protokol o nezařazení nebo jeho aktualizaci krajskému úřadu.
Návrh na zařazení do skupiny A či B (§ 5-6 zákona):
Provozovatel (nebo uživatel, který má součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu větší než 1) navrhne zařazení objektu do skupiny A či B, pokud množství nebezpečné látky umístěné v objektu dosáhne nejméně množství uvedeného v příloze č. 1 (v sloupci 2 pro skupinu A, v sloupci 3 skupinu pro B) tabulky I nebo II nebo součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu dosáhne hodnoty 1.
3) Hlášení do integrovaného registru znečišťování (IRZ)
Hlášení do IRZ se věnuje článek k IRZ.