Zdroj: www.ihned.cz, 09.03.2009
O integrované povolení se žádá odbor životního prostředí krajského úřadu. Ve výjimečných případech, které významně nepříznivě ovlivňují životní prostředí, vydává povolení Ministerstvo životního prostředí ČR. Účastníky řízení jsou provozovatel zařízení, obec, krajský úřad a občanská sdružení.
Integrované povolení (IPPC) je nový povolovací stupeň, který vznikl v roce 2002 zákonem o integrované prevenci č. 76/2002 Sb. [Z13]. Je určeno pro vybraná technologická zařízení. Ta se porovnávají s takzvanými BAT technologiemi neboli nejlepšími dostupnými technologiemi (Best Available Techniques). Přehled BAT technologií lze nalézt na serveru MPO na www.ippc.cz. V průběhu řízení se stanoví podmínky provozování a limity škodlivých účinků na životní prostředí. Limity nemohou být mírnější, než stanovuje zákon a mohou se např. týkat SO2, NOx, CO, VOC, kovů, prachu, azbestu, Cl, F, As, kyanidů a PCB. U odpadních vod je to obdobné.
Technologická zařízení, která podléhají povinnosti získat integrované povolení, jsou definována výčtem v příloze č. 1 zákona [Z13].
JAKÝ JE POSTUP
Prvním krokem je zpracování dokumentace k žádosti. Její obsah určuje § 4 zákona [Z13] a velmi podrobně také vyhláška [Z25]. Ta se předloží dotčeným orgánům státní správy k vyjádření. Spolu s jejich stanovisky se žádost o integrované povolení podá na odbor životního prostředí krajského úřadu nebo MŽP. Úřad do 20 dnů žádost ověří a pokud ji shledá úplnou, zašle do 7 dnů dokumentaci účastníkům řízení a současně vyvěsí žádost na veřejné desce po dobu 30 dnů.
Až sem je to stejný postup jako u územního nebo stavebního řízení. Po vyjádření účastníků úřad zašle do 7 dnů dokumentaci spolu s vyjádřeními odborně způsobilé osobě (OZO) a ta vypracuje do 45 dnů své vyjádření, které úřad vyvěsí na úřední desce po dobu minimálně 30 dnů. Seznam OZO je možno získat na internetových stránkách www.ippc.cz. Úřad vydá rozhodnutí do 45 dnů po vyjádření OZO, v komplikovaných případech do 90 dnů. Od okamžiku zpracování dokumentace pro IPPC je doba pro získání vyjádření součtem mnoha dílčích položek, které mohou při plném vyčerpání všech lhůt dosáhnout 20 + 30 + 7 + 45 + 30 + 45 = 177 dnů. To je asi 6 měsíců. Připočítáme-li 6 týdnů na zpracování dokumentace, dostaneme celkovou dobu pro získání IPPC od okamžiku zahájení zpracování dokumentace okolo 7 - 8 měsíců. Integrované povolení musí být přiloženo k žádosti o stavební povolení.
ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ
V územním řízení se rozhoduje, zda stavba s daným účelem využití může být postavena na určeném pozemku. Výsledkem územního řízení je územní rozhodnutí nebo územní souhlas. Proces územního řízení se řídí stavebním zákonem [Z17]. Územní řízení vede stavební úřad v místě stavby. Žadatelem je stavebník.
Stavební zákon vymezuje jednak druhy územních rozhodnutí, jednak stanoví, pro které druhy staveb je nutné územní rozhodnutí získat, kde postačí vést zjednodušené územní řízení či vydat územní souhlas, nebo kde může stavební úřad spojit územní a stavební řízení v jedno. Dále dává možnost uzavření tzv. veřejnoprávní smlouvy, kterou při zákonem stanovených podmínkách a souhlasu dotčeného správního orgánu může stavební úřad se žadatelem uzavřít a která nahradí územní rozhodnutí. Pokud se technologická stavba staví na nezastavěném pozemku nebo ve stávající budově, která byla určena pro jiný účel, pak je téměř vždy nutné získat územní rozhodnutí, případně územní souhlas nebo minimálně souhlas se sloučeným územním a stavebním řízením.
Stavební zákon dává rovněž možnost spojit územní řízení s vybranými postupy při posuzování vlivů na životní prostředí, a to v případě, že příslušným stavebním úřadem je krajský úřad. Ve všech případech je nanejvýše vhodné konzultovat potřebné postupy územního řízení s příslušným stavebním úřadem.
V případě, že je po konzultacích se stavebním úřadem zvolen klasický postup pro získání územního řízení, pak prvním krokem je zpracování projektové dokumentace. To trvá asi dva měsíce. Její obsah určuje příloha č. 4 vyhlášky [Z27]. Dříve se používal rozsah dokumentace definovaný v publikace UNIKA [40], ale dnes je již zákon dostatečně podrobný. Zpracovaná dokumentace se projedná s dotčenými orgány upřesněnými stavebním úřadem. Dokumentace spolu s kladnými stanovisky a s žádostí o územní povolení se podá na stavební úřad. Podobně jako u stavebního řízení oznámí stavební úřad jeho zahájení účastníkům a vypíše ústní projednání.
V územním řízení se vedlejším účastníkům řízení doručuje datum ústního projednání veřejnou vyhláškou, což vždy trvá 15 dnů. Ústní projednání může být nejdříve 15 dnů od doručení. Účastníci mohou podat námitky nejpozději při ústním projednání. V tomto případě musí být vydáno územní rozhodnutí do 60 dnů. Maximální lhůta od podání žádosti do vydání územního rozhodnutí je 90 dnů. Vydané územní rozhodnutí musí nabýt právní moci. To trvá až 15 dnů.
Účastníky územního řízení jsou v podstatě stejné subjekty jako u stavebního řízení, podrobněji viz § 85 [Z17]. Územní rozhodnutí platí dva roky od nabytí právní moci. V této lhůtě se musí podat žádost o stavební povolení. Pro podání žádosti o územní rozhodnutí je v některých případech nutné osvědčení o vlivu stavby na životní prostředí (EIA).
VYNĚTÍ POZEMKU
Ve výpisu z katastru nemovitostí je uvedeno, zda pozemek spadá pod ochranu zemědělského půdního fondu (ZPF). To platí např. pro ornou půdu, u níž se musí žádat o její vynětí. Žádost se vždy nejprve podává na místně příslušný městský nebo místní úřad. O vynětí rozhodují různé úřady podle velikosti pozemku. Do 2 ha je to místní úřad, v případě 2 - 10 ha je to krajský úřad a nad 10 ha rozhoduje Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP).
Na vydání souhlasu s vynětím ze ZPF se vztahují správní lhůty uvedené ve správním řádu pouze přiměřeně. Vezměme jako příklad pozemek o velikosti 13 ha. Přestože o něm rozhoduje MŽP, musíme nejprve požádat místně příslušný úřad, po jeho vyjádření krajský úřad a pak teprve můžeme podat žádost na MŽP. Každý úřad má 30 dnů na vyjádření a přičteme-li dva týdny na přípravu dokumentace k žádosti, vyjde nám 125 dnů. Vynětí ze ZPF je nutnou podmínkou pro podání žádosti o územní rozhodnutí.
STAVEBNÍ ŘÍZENÍ
Proces stavebního řízení se řídí stavebním zákonem [Z17]. Stavební řízení vede stavební úřad v místě stavby. Žadatelem je stavebník, většinou vlastník budoucí stavby. Výsledkem stavebního řízení je vydání stavebního povolení nebo souhlas stavebního úřadu s ohlášenou stavbou.
Stavební zákon [Z17] stanoví lhůty k jednotlivým úkonům k vydání povolení nebo souhlasu, lhůty platnosti povolení a souhlasu a připouští možnost zkrácení stavebního řízení při splnění zákonem stanovených podmínek s využitím funkce autorizovaného inspektora. V pravomoci stavebního úřadu je určení dotčených správních orgánů a okruhu účastníků řízení, pokud nejsou přímo zákonem stanoveni.
Stavební zákon rozděluje stavební úřady na obecné a na tzv. speciální, do jejichž působnosti z hlediska jejich povolení (vyjma otázek územního rozhodování) spadají jednotlivé druhy staveb podle jejich charakteru.
CO PODLÉHÁ POVOLENÍ NEBO OHLÁŠENÍ
Stavební zákon určuje, které stavby vyžadují vydání stavebního povolení nebo kde postačí pouze jejich ohlášení nebo dokonce ke kterým stavbám či stavebním činnostem není potřeba ani ohlášení. Obecně lze říci, že technologické stavby podléhají téměř vždy stavebnímu řízení s vydáním stavebního povolení.
Podle § 103 [Z17] stavební povolení vyžaduje mimo jiné stavba, u níž se mění vnější vzhled, nebo se zasahuje do nosných konstrukci, nebo se mění způsob užívání (např. ze skladu na výrobu).
Pokud stavební úpravy nemění vnější vzhled, nezasahují do nosných konstrukcí, nemění způsob užívání a nepožadují posouzení vlivu na životní prostředí, pak postačí pouze ohlášení podle § 104 [Z17].
Stavební zákon [Z17] nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení v některých speciálních případech, které jsou uvedeny v § 103 zákona. Jde např. o udržovací práce, které nevyžadují ohlášení, nebo stavební úpravy elektrických vedení.
V případě, že je po konzultacích se stavebním úřadem zvolen klasický postup, pak je prvním krokem zpracování projektové dokumentace. Obsah dokumentace ke stavebnímu povolení určuje příloha č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb. [Z26]. Tato dokumentace odpovídá úrovni znalostí Basic Designu. Může ji zpracovávat pouze autorizovaný projektant, který každý výkres opatří svým razítkem.
Na závěr stavebního řízení stavební úřad schválí výkresovou dokumentaci a označí ji svým razítkem. Stavba musí být provedena podle takto označené dokumentace. Na závěr stavby se při kolaudaci kontroluje, zda se stavba shoduje s touto dokumentací. Pro technologickou stavbu s investičním nákladem 100-500 mil. Kč trvá zpracování projektové dokumentace přibližně dva měsíce.
Druhým krokem je projednání dokumentace. K dokumentaci pro stavební povolení se musí vyjádřit dotčené správní orgány (DSO); které to budou, určí stavební úřad.
Zpracovaná dokumentace se doručí orgánům určeným stavebním úřadem, které se musí vyjádřit do 30 dnů. Podle správního řádu mohou DSO požádat o prodloužení lhůty k vyjádření na 60 dnů. Vyjádření by měla být kladná, ale mohou obsahovat připomínky. Stavební úřad většinou odborná stanoviska orgánů nerozporuje a uvede připomínky orgánů ve stavebním povolení jako závazné podmínky, které se musí při realizaci stavby splnit. Je proto důležité získat kladná vyjádření s minimem připomínek.
Třetím krokem je vlastní stavební řízení [Z17, § 109 - 114]. Dokumentace s kladnými stanovisky a se žádostí o stavební povolení se podá na stavební úřad. Obsah žádosti je uveden ve stavebním zákoně [Z17, § 110].
Stavební úřad oznámí všem účastníkům zahájení stavebního řízení a vypíše místní šetření. Místní šetření probíhá na místě stavby. Jeho účelem je prověřit údaje o stavbě. Místní šetření nesmí být vypsáno dříve než 10 dnů po zahájení stavebního řízení. Účastníci řízení jsou vyzváni, aby uplatnili své připomínky nejpozději při místním šetření. Po místním šetření stavební úřad vyhotoví stavební povolení a oznámí vydání stavebního povolení všem účastníkům, kterým běží sedmidenní lhůta pro odvolání od okamžiku doručení.
Stavební povolení je možno oznámit veřejnou vyhláškou, která se vyvěsí na 15 dnů. Poslední den vyvěšení je i posledním dnem pro uplatnění odvolání. Po uplynutí odvolací lhůty nabude stavební povolení právní moci, kterou vyznačí stavební úřad na stavebním povolení. Nyní se může začít stavět.
Stavební řízení trvá minimálně jeden měsíc, pokud se vše s úřady dopředu předjedná. Podle správního řádu [Z15] musí stavební úřad vydat rozhodnutí do 60 dnů od zahájení řízení. Platnost stavebního povolení je omezena na dva roky. Do dvou let od nabytí právní moci stavebního povolení je nutno zahájit stavbu [Z17, § 115].
Pro podání žádosti o stavební povolení je ve většině případů nutné územní rozhodnutí a u vybraných staveb i integrované povolení (IPPC).
VODOHOSPODÁŘSKÉ POVOLENÍ
Části stavby, které souvisejí s vodním režimem, např. venkovní kanalizace, venkovní vodovody, čistírna odpadních vod, retenční dešťová nádrž apod., nepovoluje stavební úřad, ale místně příslušný vodoprávní úřad, jímž bývají odbory životního prostředí. Povolování probíhá podle vodního zákona [Z12] a stavebního zákona [Z17]. Kladné a pravomocné vodoprávní rozhodnutí, jehož součástí bývá i rozhodnutí o nakládání s vodami a povolení k vypouštění odpadních či dešťových vod, je podmínkou k zahájení stavebního řízení obecným stavebním úřadem.
V projektové dokumentaci je stavba rozdělena na jednotlivé stavební objekty (SO). Každý stavební objekt musí mít buď stavební, nebo vodoprávní povolení. V žádostech o povolení a následně i ve vydaných povoleních se vždy udává výčet stavebních objektů a provozních souborů, kterých se povolení týká.
POVOLENÍ ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ
Podle § 17 zákona o ochraně ovzduší 86/2002 Sb. [Z14] je nutno vydat orgánem ochrany životního prostředí příslušného krajského úřadu povolení pro zvlášť velký, velký a střední zdroj znečišťování ovzduší, a to ve všech stupních povolovacích řízení (územní, resp. stavební řízení, řízení pro povolení zkušebního provozu, vydání kolaudačního souhlasu). Stejná povolení jsou potřebná i u staveb, při nichž dojde ke změnám na již existujících zdrojích znečišťování ovzduší.
Zvlášť velkým zdrojem znečištění podle § 4 [Z14] je např. stacionární spalovací zdroj s tepelným příkonem větším než 50 MW. Velký zdroj má příkon 5 - 50 MW a střední 0,2 - 0,5 MW. Hranice 200 kW je velmi nízká a v podstatě každá kotelna většího objektu je minimálně středním zdrojem a je nutno žádat o povolení zdroje. Pro srovnání příkon kotle rodinného domu je 25 kW.
Všechna povolení vydává odbor životního prostředí KÚ. Každé povolení se musí získat před podáním příslušné žádosti o ÚR, SP a o kolaudační souhlas.
VZÁJEMNÉ VAZBY SPRÁVNÍCH ŘÍZENÍ
Předpokládejme stavbu, která vyžaduje všechna povolovací řízení EIA, ÚŘ, IPPC a SŘ. Zkrátit celkový čas potřebný pro získání stavebního povolení je možné pouze při překrytí jednotlivých řízení.
V podstatě to znamená zpracování dokumentace následujícího stupně v době, kdy ještě běží předchozí řízení. Stanovisko z předchozího stupně by mělo být k dispozici při podání žádosti o další stupeň. Někdy lze vyjednat, že stačí až těsně před vydáním rozhodnutí, ale jindy ho DSO vyžadují již při předání dokumentace k jejich vyjádření. To znamená, že dokumentace pro ÚR se zpracovává současně s během žádosti o EIA.
Stejně tak i integrované povolení musí běžet v souběhu s územním řízením a během zpracování dokumentace pro stavební povolení. Dokumentace ke stavebnímu povolení se také zpracovává v předstihu. Měla by být dokončena v okamžiku, kdy je vydáno územní rozhodnutí, aby se mohly připomínky z ÚR zapracovat do této dokumentace. Dotčené orgány jsou většinou ochotny projednávat dokumentaci ke stavebnímu povolení až po získání ÚR.
Celková délka povolovacích řízení včetně zpracování dokumentace trvá v praxi zhruba 10 - 12 měsíců pro středně velké stavby v ceně 100 - 700 mil. Kč. Povolovací řízení větších technologických staveb je velmi často delší díky značným dopadům na životní prostředí.
UVEDENÍ STAVBY DO PROVOZU
Stavbu, která vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení, je podle stavebního zákona [§ 119, Z17] možné užívat až po oznámení stavebnímu úřadu nebo vydání kolaudačního souhlasu na základě žádosti stavebníka. U obytných domů nebo u jednoduchých administrativních budov je to jednorázový akt, kde v podstatě není-li užívání stavby v 30denní lhůtě od podání oznámení stavebním úřadem zakázáno, anebo je-li vydán kolaudační souhlas, lze stavbu bez jakýchkoli dalších úředních aktů trvale užívat.
U technologických staveb je to složitější. Technologie mají vliv na pracovní prostředí a generují odpady. Vždy nějaký čas trvá, než výroba dosáhne plné kapacity a zátěž pro pracovní a okolní prostředí je maximální. Tyto zátěže se musí změřit, aby se mohlo prokázat, že nejsou překračovány hygienické limity pracovního prostředí a jsou splněny limity vlivu na životní prostředí. Stavební zákon má pro tuto situaci institut zkušebního provozu, který je popsán v § 124 [Z17].
Zkušební provoz se zpravidla stanoví na dobu 6 - 12 měsíců. V tomto období může vlastník stavbu plně užívat. Může vyrábět a prodávat produkty a může stavbu a její součásti zařadit do majetku a uplatnit odpisy. Nemůže však požádat o vklad do katastru nemovitostí, neboť právně je stavba vedena jako nedokončená a v katastru nemovitostí lze provést pouze zákres rozestavěné stavby na základě příslušného geodetického podkladu.
Z pohledu výroby je zkušební provoz ekvivalentní trvalému užívání po kolaudaci. V průběhu zkušebního provozu vlastník provede všechna měření uvedená v rozhodnutí o zkušebním provozu a před jeho koncem požádá o kolaudační souhlas podle § 122 [Z17].
Stavba se skládá z různých stavebních objektů. Jednoduché objekty, např. komunikace, oplocení, venkovní osvětlení, se rovnou kolaudují a zkušebním provozem procházejí pouze objekty s technologií. Stavební objekty, pro něž bylo vydáno stavební povolení podle vodního zákona [Z12], jako jsou čistírny odpadních vod, venkovní kanalizace, čerpací stanice, se také podle tohoto zákona kolaudují. Podmínkou jejich provozování je vydání vodoprávního kolaudačního souhlasu. Čistírny odpadních vod vyžadují několik měsíců, než se ustálí jejich chod, a proto vždy procházejí zkušebním provozem. Vydání vodoprávního povolení ke zkušebnímu nebo trvalému provozu je nutnou podmínkou kolaudace.
U technologických staveb, jejichž součástí je i zdroj znečišťování ovzduší, je podmínkou kolaudace souhlas krajského orgánu životního prostředí s provozováním nebo zkušebním provozem zdroje znečišťování ovzduší podle § 17 [Z14]. Obsahuje-li stavba železniční vlečku nebo stáčení z železničních vagónů, je nutné drážní povolení. Vždy platí, že stavební objekt povoluje uvést do provozu stejný stavební úřad, který povolil jeho stavbu.
Každé stavební povolení se vydává na základě projektové dokumentace, kterou příslušný stavební úřad při vydání povolení ověří. Při kolaudaci stavební úřad zkoumá, zda stavba byla postavena podlé této ověřené dokumentace. Pokud při výstavbě dojde k podstatným změnám, pak se musí před jejich provedením požádat o povolení změny stavby před jejím dokončením podle § 118 [Z17]. Musí se předložit projektová dokumentace popisující změny a je nutné získat vyjádření orgánů, kterých se tyto změny týkají. Výsledkem řízení o změně stavby je ověření nové změněné dokumentace, kterou bude stavební úřad při kolaudaci kontrolovat, a ověření povolení změnu provést. Při kolaudaci technologické stavby se obvykle musí projít následujícími řízeními:
Před dokončením stavby: změna stavby před dokončením podle § 118 stavebního zákona [Z17].
Při dokončení stavby: rozhodnutí orgánu ochrany ovzduší o povolení uvedení zdroje znečišťování ovzduší do zkušebního provozu podle odst. d) § 17 zákona o ochraně ovzduší [Z14]; vodoprávní povolení ke zkušebnímu provozu pro čistírnu odpadních vod a kolaudační souhlas k trvalému provozu pro ostatní vodohospodářské objekty § 15 [Z12]; povolení ke zkušebnímu provozu k těm částem stavby, které byly povoleny speciálními stavebními úřady (drážní, silniční...), a to v případech, kdy je zkušební provoz vyžadován; povolení ke zkušebnímu provozu pro objekty obsahující technologie podle § 124 [Z17] a kolaudační souhlas k trvalému provozu pro ostatní objekty jako komunikace, plot, parkoviště atd. podle § 122 [Z17].
Před ukončením zkušebního provozu (obvykle 6 - 12 měsíců po dokončení stavby): rozhodnutí orgánu ochrany ovzduší o povolení uvedení zdroje znečišťování ovzduší do trvalého provozu podle odst. d) § 17 zákona o ochraně ovzduší [Z14]; kolaudační souhlas k trvalému provozu pro čistírnu podle § 15 [Z12]; kolaudační souhlas k trvalému provozu podle drážního, silničního, popřípadě dalších speciálních zákonů, pokud je to třeba; kolaudační souhlas k trvalému provozu pro objekty, které byly v režimu zkušebního provozu podle § 122 [Z17].
Vodoprávní nebo kolaudační řízení mají stejný průběh. Po podání žádosti orgán do 15 dnů stanoví termín kontrolní prohlídky neboli místního šetření. Kolaudační souhlas musí být vydán do 15 dnů od místního šetření.
Pozn. red.: Podrobněji v knize Projektové řízení technologických staveb, která vyšla v GRADA Publishing, a.s.
AUTOR: Doc. Ing. Ivo Roušar, CSc.
Vybrané technologie v rámci integrovaného povolení
- spalovací zařízení s tepelným výkonem větším než 50 MW
- zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li objem lázní větší než 30 m3
- chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek (uhlovodíky, alkoholy, ketony, plastické hmoty atd.)
- chemická zařízení na výrobu základních anorganických látek (čpavek, chlor, kyseliny, hydroxidy atd.)
- chemická zařízení na výrobu hnojiv
- zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktů
- zařízení na zpracování nebezpečného odpadu o kapacitě větší než 10 t denně
- zařízení na zpracování komunálního odpadu o kapacitě větší než 3 t za hodinu
- zařízení na výrobu potravin nebo krmiv
- z živočišných surovin (jiných než mléko) o kapacitě větší než 75 t výrobků denně
- z rostlinných surovin o kapacitě
- zpracování mléka
- zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla o spotřebě rozpouštědla větší než 150 kg/hod. nebo větší než 200 t/rok
