Pane ministře, způsob, jakým byly přes Poslaneckou sněmovnu a Senát "protlačeny" zásadní změny odpadové legislativy, vyvolal u odborné veřejnosti velké pobouření. Mohl byste prosím zdůvodnit, proč jste zvolili tuto cestu?
Naši předchůdci rozhodnutí o zásadních změnách v odpadové legislativě dlouhodobě odkládali, asi nechtěli probudit "spící draky". My jsme to udělali, a taky jsme si to za naše rozhodnutí schytali. Oddalování změn by však velmi pravděpodobně mělo negativní dopady jak pro samotný sektor odpadového hospodářství, tak i pro Českou republiku. Po 1. 1. 2015 hrozí ČR sankce za nesplnění legislativy. Z předběžných dat za rok 2013 například vyplývá, že ČR zřejmě nesplnila cíl směrnice o skládkách odpadů, a to odklonit biologicky rozložitelné komunální odpady o 50 % v porovnání s rokem 1995.
Chtěli jsme proto vyslat do EK jasný signál, že už s tím konečně začínáme něco dělat. Věříme, že to pro nás bude "polehčující okolnost". A to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme podpořili návrh z poslaneckého výboru pro životní prostředí a šli touto na první pohled (možná i na druhý pohled) kostrbatou cestou.
Naskýtá se otázka, zda by nebylo lepší jít cestou kvalitně udělaného zákona s jasnými formulacemi.
To by určitě bylo a věřte, že bychom touto cestou samozřejmě šli, kdyby na ni byl čas. My jsme dnes ve stádiu přípravy věcného záměru zákona o odpadech, který chceme předložit do vlády do konce listopadu. Nový zákon je rozsáhlý a komplikovaný a souvisí s ním mnoho problémů, které se řeší v pracovních skupinách. Rozhodně nebude platit před 1. 1. 2016. Zkusili jsme proto využít menší novely zákona o odpadech, abychom dlouho diskutované věci dostali konečně do legislativy. Uměl bych si představit koncepčnější způsob, ale museli bychom čekat na paragrafované znění, tzn. aspoň rok, a to jsme z výše uvedených důvodů nemohli.
O těchto změnách se dlouho diskutovalo v pracovní skupině při ministerstvu, při konečném znění jste se s nimi však už neradili. Má tedy smysl, aby dále pracovní skupina fungovala?
Pracovní skupiny byly na MŽP primárně založeny k přípravě nové legislativy (nového zákona o odpadech, nového zákona o výrobcích s ukončenou životností). Z mého pohledu mají určitě smysl, dokonce jsme je ještě rozšířili.
Skupiny jsou výborné na to, aby se v nich diskutovalo o odborných problémech. Zastoupeny v nich však jsou velmi různorodé skupiny s antagonistickými vztahy: zástupci skládkařů, provozovatelé spaloven, recyklačních firem, města a obce, kolektivní systémy, nevládní organizace atd.. Těžko můžete čekat, že se nakonec na všem dokážou úplně shodnout. Několik let jsem řídil velkou firmu a vím, že čas od času je třeba ukázat, "kde je sever". S jistou dávkou odvahy a vizionářství jsme se rozhodli dát směr, i když jsme věděli, že nás za to všichni chválit nebudou. Aspoň jsme však vyvolali debatu.
Senát navrhoval, aby se zavedení povinného tříděného sběru biologicky rozložitelných odpadů posunulo až na prvního dubna 2015. Nakonec však je ve schválené novele přece jen termín prvního ledna 2015. Lze to vůbec stihnout a dokážou to obce a města financovat?
Uvědomujeme si to a bereme samozřejmě v úvahu, že budou komunální volby, nová zastupitelstva, takže na přípravu bude omezený čas. Proto budeme městům a obcím maximálně nápomocni a do konce prvního čtvrtletí příštího roku budeme tolerantní při kontrole plnění nové legislativy.
Do poloviny října chceme vydat prováděcí vyhlášku. Bude zde např. nastavena minimální úroveň sběru, která bude považována za splnění povinnosti. Vydáme i vzorovou vyhlášku, podle níž mohou obce připravit svou. Z pohledu Evropské komise mezi BRKO patří jak odpady rostlinného, tak i živočišného původu. Obce však budou mít podle prováděcí vyhlášky možnost se rozhodnout, jaký typ těchto odpadů budou sbírat, i způsob, jakým sběr zajistí. Je třeba si stále uvědomovat, že čím méně biologicky rozložitelného komunálního odpadu skončí v černých popelnicích, tím méně budou obce, a tedy i občané muset postupně platit za jeho likvidaci.
Chystáte obcím nějaké speciální dotace?
Obce budou moci dále využívat již osvědčené dotační prostředky v rámci nového Operačního programu Životní prostředí a ministerstvo se v prvních výzvách zaměří právě na podporu tříděného sběru a podporu zpracovatelských kapacit pro biologicky rozložitelný odpad. Je široká škála možností, jak to může obec udělat, stačí třeba jen sběrný dvůr, nebo dohoda v rámci regionálního svazku atd.
Je v ČR dostatek fungujících zpracovatelských zařízení, která budou od dubna zpracovávat razantně zvýšené množství bioodpadů?
Ze stávajícího OPŽP bylo podpořeno přes dva a půl tisíce zařízení na zpracování bioodpadů. Lze tedy předpokládat, že kapacita zařízení na zpracování bioodpadů bude dostatečná a určitě přibudou stovky projektů financovaných z nového operačního programu.
Jak se bude řešit nastavení poplatků za skládkování, které v nynější novele není?
Při přípravě nového zákona o odpadech je výše poplatků za skládkování jednou z nejvíce diskutovaných otázek. V pracovních skupinách je shoda, že poplatek musí mít nějakou motivační složku. Ale je to vrcholné politikum, kterému bude věnována ještě dlouhá debata v pracovních skupinách i v parlamentu. Poplatky zůstávají primárním tématem nového zákona, kterým je omezení množství skládkovaného odpadu.
Ekonomické nástroje, kterými poplatky jednoznačně jsou, musí být motivační. MŽP bude strukturovat poplatek tak, aby zohledňoval, že některé druhy odpadů bude zakázáno v určitém časovém horizontu skládkovat. To by měla zajistit tzv. účelová složka poplatku, která bude navyšována postupně, aby nezatížila občany a modernizovala se infrastruktura. Po roce 2024 už by nebyla hrazena, neboť druhy odpadu, na něž by se vztahovala, už pak na skládku nesmí. Dále by měly být zachovány složky základní, kompenzační a riziková (u nebezpečných odpadů).
Neměl by se směšovat poplatek za skládkování a poplatky, které platí občané za nakládání s odpady. A především, pokud bude vysoká míra třídění a na skládky bude mířit méně odpadu, pak ani při růstu poplatku za skládkování odpadu nemusí nakonec vůbec dojít k růstu poplatků na straně občanů!
V textu novely je několik termínů, které jsou do jisté míry sporné. Vždy se hovořilo o zákazu skládkování NEUPRAVENÉHO směsného komunálního odpadu, v novele je však jen zákaz skládkování směsného KO.
Formulace "zákaz skládkování směsného komunálního odpadu" je z pohledu MŽP odpovídající. Výraz "neupravený" považuje MŽP za nadbytečný. Odpad, který je v tzv. černých popelnicích, je směsný komunální odpad (neupravený), pokud projde dalším procesem úpravy (budou z něho získány ještě další využitelné složky), pak už se nebude jednat o směsný komunální odpad. Z tohoto pohledu nebylo důvodné doplňovat slovo "neupravený", které by mohlo způsobit interpretační potíže.
V prováděcí vyhlášce budou dále definovány odpady, které bude zakázáno skládkovat, například prostřednictvím kvalitativních parametrů a kódů z katalogu odpadů.
V jakém vztahu bude k této novele připravovaný nový zákon o odpadech?
Základní pilíře, na nichž bude nový zákon stát, jsou v souladu s tím, co už je uvedeno v novele - zákaz skládkování, více třídění, omezení technického zabezpečení skládek a další věci. Budou do něj zapracovány i poplatky, o nichž jsem mluvil. V této chvíli nechci spekulovat, jakou rychlostí se budou případně zvyšovat. Záleží na tom, jestli najdeme odborný a také politický konsenzus. Zatím také není jasné, jestli nový zákon pokryje celé odpadové hospodářství, nebo se z něj vydělí zákon k výrobkům s ukončenou životností atd.
Zákon musí nastavovat obecný rámec. Detaily k určitým oblastem bude vždy nezbytné řešit prováděcími předpisy. Nelze do něj vtělit vše. Naším cílem bude zákon přehlednější s jasnými definicemi.
Znamená to, že touto novelou jste nastavili strategii státu v oblasti odpadového hospodářství, kterou odborná veřejnost už dlouho postrádá?
Ano, teď máme na deset let dopředu nastaven směr. Bude to evropská cesta dle platné hierarchie nakládání s odpady, ale zároveň bude zohledňovat českou realitu vše, co je u nás už vybudováno. Tedy zjednodušeně - udělejme maximum pro předcházení vzniku odpadů, snažme se co nejvíc o třídění, opětovné využití a recyklaci. A efektivně využijme to, co recyklovat nejde, např. energeticky. A teprve to, co už nelze využít žádnou z výše uvedených metod, by mělo skončit na skládce.
V současnosti finalizujeme Plán odpadového hospodářství, který by měl jít do konce roku do vlády. Je v souladu s připravovaným zákonem i touto novelou. Zásady jsou jasné. V horizontu deseti let se musíme připravit na to, že nebude možné skládkovat jakýkoliv využitelný odpad.
ZÁKAZ VÝKUPU KOVŮ
Původní návrh novely zákona obsahoval absolutní zákaz výkupu kovů od fyzických osob. Do novely však nakonec neprošel.
"Připravíme novelu vyhlášky č. 383/2001, o podrobnostech nakládání s odpady, která zakáže výkup všech kovů v hotovosti od fyzických osob," slibuje ministr Brabec. Absolutní zákaz výkupu by podle něj byl důkazem toho, že stát rezignoval na ochranu slušných lidí na úkor těch, kteří kradou. "Stát by tím řekl: My vás nejsme schopni ani ochotni rozlišit od těch zmetků, kteří kradou, tak vám to pro jistotu zakážeme všem," vysvětluje. "Krádeže kovů chápu jako velký problém, ale s absolutním zákazem by okamžitě v šedé zóně vznikly nelegální sběrny a vykupovaly by za ještě méně než dosud, a zloději budou krást ještě více."
Novela zvyšuje pravomoci krajských úřadů při kontrole a povolování provozu sběren. Teprve až tato dvě opatření nezaberou, bude podle ministra načase uvažovat o ještě silnějších opatřeních.
Autoři: Jarmila Šťastná
Zdroj: www.ihned.cz
