Evidenční kniha:
1)Kterých zařízení se týká povinnost zavést evidenční knihu?
Jedná se o jakékoliv zařízení (chladicí, klimatizační, hasicí přístroje), které obsahuje regulovanou látku (např. R 22) v množství rovném a větším než 3 kg. U aplikací obsahujících fluorované skleníkové plyny o hmotnostním množství 3 kg a větším je jejich provozovatel povinen vést záznamy ve stanoveném rozsahu (forma není předepsána, může být i formou „evidenční knihy“).
Povinnost vést evidenční knihu je zakotvena v § 4 odst. 2 zákona č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech (pro regulované látky), resp. v článku 3 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 842/2006 (pro fluorované skleníkové plyny). Seznam regulovaných látek je uveden v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1005/2009 v příloze 1 a seznam fluorovaných skleníkových plynů v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 842/2006 taktéž v příloze 1.
Tato povinnost se netýká vysokonapěťových spínacích zařízení.
2)Kdo je odpovědný za založení evidenční knihy?
Odpovědnost za založení evidenční knihy nese provozovatel zařízení s regulovanými látkami podle § 4 odst. 2 zákona č. 73/2012 Sb. Obdobně to platí i pro provozovatele aplikací, které obsahují nejméně 3 kg fluorovaných skleníkových plynů dle nařízení Komise (ES) č. 842/2006 čl. 3 odst. 6.
3)Kde najdu vzor evidenční knihy?
Vzor evidenční knihy zařízení s chladivem je uveden v příloze č. 1 vyhlášky č. 257/2012 Sb. o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů. Je plně využitelný i pro zařízení s fluorovanými skleníkovými plyny, neboť požadavky na evidenci si u obou skupin látek odpovídají.
4)Jak postupovat při ztrátě nebo zničení evidenční knihy?
Provozovatelé mají ze zákona povinnost uchovávat evidenční knihu pro účely kontroly v místě provozu zařízení po dobu 5 let. Za porušení této povinnosti hrozí sankce až do výše 1,5 milionů Kč. Doporučujeme proto nechávat si stranou kopie všech jednotlivých listů evidenční knihy. Vzhledem k tomu, že kontroly se ze zákona provádí jednou ročně a servisních zásahů nebývá do roka mnoho, se nejedná o velkou administrativní zátěž a pořizování kopií se může velmi vyplatit.
V případě ztráty nebo zničení evidenční knihy je třeba ihned založit evidenční knihu novou a na začátek zřetelně uvést údaje o ztrátě předchozí evidenční knihy včetně data a příčiny této události a data o poslední provedené kontrole.
V případě živelné události, požáru nebo krádeže je nutné tuto skutečnost rovněž zdokumentovat. Pokud je tato skutečnost zdokumentována a z původní knihy jsou k dispozici kopie, je toto dostačujícím důkazem pro případ kontroly.
V případě ztráty evidenční knihy je tuto skutečnost opět nutno uvést v nové evidenční knize s podpisem odpovědné osoby (provozovatel, popř. statutární zástupce) a mít k dispozici kopie z původní evidenční knihy zařízení. Je také vhodné nechávat si kopie protokolů z případných kontrol ČIŽP, ve kterých je uvedeno, zda provozovatel v den kontroly předložil evidenční knihu zařízení. Takovým protokolem mohou být nahrazeny kopie evidenční knihy, pokud se i ty staly obětí živelné události nebo krádeže.
5)Je možné v případě kontroly omluvit nepřítomnost evidenční knihy její ztrátou nebo zničením?
Ne, toto není možné, pokud nebudou předloženy kopie původní evidenční knihy. Novou evidenční knihu je třeba zřídit bezprostředně po ztrátě knihy původní. V opačném případě by příslušný orgán zahájil sankční řízení.
6)Od kdy platí povinnost vést pro zařízení obsahující více než 3 kg regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů evidenční knihu zařízení?
Povinnost vést evidenční knihu zařízení platí ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády č. 117/2005 Sb. o některých opatřeních zabezpečujících ochranu ozonové vrstvy, tedy od 1. 4. 2005.
Současný stav (dle legislativy platné od 1. září 2012): Pokud je evidenční kniha zařízení zpracovaná do 31. 12. 2013 podle vzoru stanoveném v příloze č. 2 vyhlášky č. 279/2009 Sb., je tato kniha platná nadále a je považována za evidenční knihu, jejíž vzor je stanoven v příloze č. 1 vyhlášky č. 257/2012 Sb. (vyhláška vstoupila v platnost dne 1. září 2012). Od 1. ledna 2014 je možné zavést novou evidenční knihu zařízení pouze podle vzoru dle přílohy 1 vyhlášky č. 257/2012 Sb.
Předchozí stav (dle legislativy platné do 31. srpna 2012): Evidenční knihu dle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k vyhlášce č. 279/2009 Sb. bylo možné v souladu s § 10, odst. 3 zmíněné vyhlášky vytvořit do 1. ledna 2011 v případě, že v době nabytí účinnosti vyhlášky č. 279/2009 Sb. (15. září 2009) měl provozovatel zpracovanou evidenční knihu podle předpisů platných do 1. února 2009. V opačném případě bylo nutné zpracovat evidenční knihu podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k vyhlášce od data nabytí její účinnosti, tedy
od 15. září 2009.
Certifikace a povolení k zacházení s regulovanými látkami:
7)Musím vlastnit certifikát k zacházení s regulovanými látkami?
Novelou zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, zákonem č. 483/2008 Sb., která vstoupila v účinnost dne 1. 2. 2009, začala platit nová pravidla v oblasti předcházení emisím regulovaných látek. Ačkoliv 1. září 2012 vstoupila v platnost nová legislativa v podobě zákona č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, povinnost vlastnit certifikát pro určité činnosti spojené s regulovanými látkami zůstává. Podle § 10 odst. 1 a odst. 2 písm. a)-h) zákona č. 73/2012 Sb. musí mít všechny osoby provádějící servis zařízení, kontroly těsnosti (na chladicích, klimatizačních zařízení a systémech požární ochrany), znovuzískávání při recyklaci výrobků, regeneraci a zneškodňování certifikát. Ve všech případech se tyto požadavky vztahují na činnosti vykonávané na zařízeních s obsahem regulovaných látek.
8)Kde získat certifikát?
Certifikáty vydává Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší, Vršovická 65, 100 00 Praha 10. Certifikáty se vydávají na základě složení teoretické a praktické zkoušky pro činnosti uvedené v § 10 odst. 1 a odst. 2 písm. a) – d) zákona č. 73/2012 Sb. Vzor žádosti o vydání certifikátu je k dispozici zde. Certifikáty pro činnosti uvedené v § 10 odst. 2 písm. e) - h) se vydávají na základě doložení dokladů uvedených v odst. 4 zmiňovaného paragrafu.
9)Kdo je stanoven jako hodnotící, certifikační, popřípadě školicí subjekt pro certifikaci pracovníků podle nařízení Komise (ES) č. 842/2006 a zákona č. 73/2012 Sb.?
Hodnotící subjekt podle nařízení Komise (ES) č. 303/2008, č. 304/2008 a č. 305/2008stanovuje MŽP od počátku roku 2010 postupem uvedeným v § 8 zákona č. 73/2012 Sb., informace je k dispozici také na této stránce. Seznam pověřených hodnotících subjektů naleznete zde.
Certifikačním subjektem je Ministerstvo životního prostředí podle § 10 odst. 5 zákona č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.
Školící subjekt není stanoven, jelikož pro složení teoretické a praktické zkoušky MŽP nevyžaduje povinně žádné školení, které by zkoušce předcházelo. Záleží na každém uchazeči, jak se na zkoušku připraví.
Více informací o teoretických a praktických zkouškách k vydání certifikátu naleznete zde.
10)Jakým způsobem probíhá školení, hodnocení a certifikace?
Školení osob je nepovinné a školicí střediska nejsou nijak regulována či vzájemně zvýhodňována. Obsah certifikační zkoušky stanovují nařízení Komise (ES) č. 303/2008, č. 304/2008 a č. 305/2008. Certifikační zkouška a hodnocení se skládá z teoretické a praktické části.
11)Jakou dobu platnosti má vydaný certifikát?
Certifikáty jsou vydávány na dobu neurčitou a jejich platnost není časově omezena. Ministerstvo však může zrušit certifikát v případě, že dojde k podstatné změně podmínek, za kterých byl certifikát vydán, při závažném porušení podmínek uvedených v certifikátu nebo porušení povinností stanovených zákonem o ochraně ovzduší anebo povinností stanovených příslušnými předpisy Evropských společenství.
12)Za jakých podmínek je možné uznat kvalifikaci získanou na území EU?
Certifikáty vydané v jiných členských zemích EU podle nařízení (ES) č. 303/2008, 304/2008, 305/2008 a 306/2008 mají platnost na celém území EU. Členské státy však mohou požadovat jejich překlad do svého jazyka. V České republice jsou certifikáty uznávané,vlastník certifikátu však musí podle § 12 zákona č. 73/2012 Sb. předat ministerstvu životního prostředí kopii certifikátu v úředně ověřeném překladu do českého jazyka. V případě slovenského jazyka se překlad nevyžaduje.
13)Kde se nachází seznam certifikovaných osob a společnostípro nakládání s regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny?
Seznam certifikovaných osob dle § 13 zák. č. 73/2012 Sb. naleznete zde.
Podávání hlášení o regulovaných látkách a fluorovaných skleníkových plynech:
14)Do kdy se podává hlášení o nakládání s regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny?
Hlášení o nakládání s regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny se podle § 11 zákona č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, podává do 31. března za uplynulý kalendářní rok elektronicky přes systém ISPOP. V případě, že s regulovanými látkami nebylo v kalendářním roce nakládáno, nevzniká oznamovací povinnost, pakliže není vysloveně uvedena v podmínkách vydaného rozhodnutí. Oznamovací povinnosti podléhají také fluorované skleníkové plyny (v množství nad 100 kg) podle § 11 odst. 1 písm. a) - c) zákona č. 73/2015 Sb.).
Osoba, která skladuje halony nebo vlastní systémy požární ochrany a hasicí přístroje s halony oznamuje ministerstvu jejich počet a množství halonů v nich obsažených podle odst. 2 § 11 zákona č. 73/2012 Sb. do 31. března za uplynulý kalendářní rok prostřednictvím systému ISPOP.
15)V jakých případech musí servis chlazení podávat hlášení?
Oznamovací povinnosti podléhá získání (od osoby z jiného členského státu EU), předání nebo zneškodnění fluorovaných skleníkových plynů v množství nad 100 kg podle zákona č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, § 11 odst. 1 písm. a), b), c). První uvedení na trh v České republice s výjimkou dovozu, znovuzískání, recyklace,regenerace či zneškodnění regulovaných látek podléhá také povinnosti podat hlášení, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku podle § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 73/2012 Sb.
Kontroly těsnosti:
16)Pokud se zařízení skládá z více chladicích okruhů s náplní menší než 3 kg, které dohromady tvoří náplň chladiva nad 3 kg regulované látky, vyžadují se kontroly úniků?
Určování množství regulovaných látek v zařízení je analogií k určování množství fluorovaných skleníkových plynů v aplikacích. Dle Metodického a výkladového dokumentu Komise k určitým otázkám vyplývajícím z nařízení Komise (ES) č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech je aplikace chápána jako sada součástek a potrubí, které tvoří jednu průběžnou strukturu, v níž mohou proudit fluorované skleníkové plyny. Pokud molekula fluorovaného skleníkového plynu může procházet strukturou z jednoho místa na druhé, znamená to, že tato dvě místa jsou součástí jedné jediné aplikace. Neklade se tedy důraz na polohu či funkci systému, ale na jeho technickou strukturu. Pokud bude obdobným způsobem chápáno zařízení obsahující více chladicích okruhů, které nebudou vzájemně propojeny a v žádném z nich nebude více než 3 kg regulované látky, pak po provozovateli nejsou vyžadovány kontroly těsnosti.
17)Vyžaduje legislativa kontrolu těsnosti certifikovanou osobou také u vysokonapěťových spínacích zařízení?
Nařízení (ES) č. 842/2006, čl. 3, odst. 1 nevyžaduje kontrolu těsnosti vysokonapěťových spínacích zařízení s obsahem SF6.
18)Musí být prováděny kontroly těsnosti na mobilních zařízení?
Podle nařízení (ES) č. 1516/2007 čl. 1 v souladu s nařízením (ES) č. 842/2006 jsou stanoveny standardní požadavky na kontrolu těsnosti u stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, která jsou v provozu nebo dočasně mimo provoz a obsahují nejméně 3 kg fluorovaných skleníkových plynů. Z tohoto vyplývá, že na mobilních zařízeních nemusí být prováděny kontroly těsnosti.
Různé
19)Lze provozovat chladicí nebo klimatizační zařízení s obsahem HCFC?
Ano, ale od 1. 1. 2010 není možné při údržbě či opravě chladicích a klimatizačních zařízení používat nově vyrobené regulované látky HCFC. V souladu s nařízením (ES) č. 1005/2009, čl. 11 odst. 3 lze uvádět na trh a používat regenerované látky HCFC a odst. 4 používat recyklované látky HCFC. Zákazy uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu se vztahují na používání látek. Podle definic obsažených v tomto nařízení se pojmem použití rozumí pouze používání regulovaných látek nebo nových látek při výrobě, údržbě nebo opravě, včetně opětovného plnění výrobků nebo zařízení a v jiných procesech. Samotný fakt, že je zařízení instalováno a je funkční, není použitím regulované látky.
20)Lze použít znovuzískanou recyklovanou látku HCFC také v jiném zařízení, než ze kterého byla látka znovuzískaná (odsátá)?
Ano. V souladu s čl. 11, odst. 4 nařízení (ES) 1005/2009 může recyklované chladivo HCFC použít jak podnik, který provedl servis, a to i u jiného zákazníka, než pro kterého bylo znovuzískání látky provedeno, nebo může recyklovanou látku HCFC použít společnost, pro níž bylo recyklované chladivo znovuzískáno a servis může provést jiný podnik, než který znovuzískání látky provedl.
21)Do kdy je možné provozovat zařízení obsahující regulované látky a fluorované skleníkové plyny?
Použití regulovaných látek a výrobků a zařízení, jež obsahují látky HCFC upravuje čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009. Do konce roku 2014 lze podle odst. 3 uvádět na trh regenerované HCFC látky a používat je při opravě nebo údržbě stávajících chladicích a klimatizačních zařízeních a tepelných čerpadel. Do konce roku 2014 lze podle odst. 4 používat recyklované HCFC látky při údržbě nebo opravě chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel. Od 1. ledna 2015 nebude možné při opravě takových zařízení jakékoliv HCFC látky používat a doba použití zařízení s obsahem HCFC látkách bude záviset na jejich životnosti.
Dobu provozu výrobků a zařízení, které obsahují některé fluorované skleníkové plyny, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 nestanovuje. V čl. 9 zmíněného nařízení je však uveden zákaz uvádění na trh výrobků a zařízení, které jsou jmenovány v příloze II k tomuto nařízení.
22)Jakým způsobem lze zjistit typ chladiva, není-li uveden na zařízení?
Typ chladiva by měl být zřejmý z dokumentace zařízení, a pokud je řádně vedená evidenční kniha, pak i ze záznamů o opravách, popř. doplňování chladiva. Pokud to dané zařízení dovoluje, lze orientační stanovení provést podle charakteristiky chladiva (tlak vs. teplota), avšak tímto způsobem nelze zcela vyloučit záměnu s některými směsnými chladivy. V případě, že takto nelze chladivo identifikovat, připadá v úvahu analytické stanovení. Jednodušší metoda je pomocí přenosného identifikátoru chladiv. Tyto identifikátory jsou obvykle schopny detekovat 4 až 5 druhů nejběžnějších chladiv. Pro bližší informace doporučujeme kontaktovat jakoukoliv firmu, která se zabývá také analýzami a detekcí regulovaných látek. Dále existují metody instrumentální analýzy, například plynová chromatografie s hmotnostním spektrometrem (GC/MS) nebo metoda FTIR spektroskopie. Tyto metody umožňují velmi přesnou identifikaci chemických látek, ale jedná se o poměrně náročná stanovení, a to především po stránce finanční.
23)Kde lze najít seznam regulovaných látek?
Seznam regulovaných látek je v příloze č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu
24)Kdenajít seznam fluorovaných skleníkových plynů?
Seznam fluorovaných skleníkových plynů je v příloze č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech
25)Kdo a jak musí označovat zařízení a nádoby?
Zákon č. 73/2012 Sb. v § 5 odst. 3 uvádí, že výrobky a zařízení obsahující regulované látky musí označit osoba, která je uvádí na trh v České republice. Označení musí být uvedeno v českém nebo slovenském jazyce. Obsah štítku stanovuje nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek.
Podle čl. 11 odst. 6 nařízení (ES) č. 1005/2009 musí být označena také stávající chladicí, klimatizační zařízení a tepelná čerpadla, pokud jsou k jejich opravě použity regenerované nebo recyklované HCFC látky v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 1272/2008.
Výpis povinných údajů je ke stažení zde (PDF, 203 kB ).
Podle nařízení Komise (ES) č. 842/2006 čl. 7 odst. 1 musí být výrobky uvedené v odst. 2 obsahující fluorované uhlovodíky označeny osobou, která je uvádí na trh. Obsah povinných údajů štítku je stanoven v čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 842/2006.
26)Co musí splnit osoba, která zařízení pouze vyrábí a uvádí na trh?
Každý výrobce fluorovaných skleníkových plynů (v množství nad jednu tunu), je povinen podat hlášení dle nařízení (ES) č. 842/2006 čl. 6 odst. 1 písm. a) každý rok do 31. března za uplynulý kalendářní rok Komisi a příslušnému státnímu orgánu (MŽP). Vzor formuláře pro podávání zpráv je stanoven nařízením Komise (ES) č. 1493/2007. Výrobce zařízení s fluorovanými skleníkovými plyny nepodléhá povinnosti certifikace, pokud zároveň neprovádí další činnost, u které tato povinnost vzniká.
Zdroj: MŽP
