Základní právní předpis upravující problematiku třídění odpadů v Českérepublice je zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalšíchzákonů (zákon o odpadech). Legislativní úprava nakládání s odpady je také řešenana úrovni Evropské unie, nejčastěji formou směrnic, které mají státy povinnost vrámci stanovené lhůty implementovat do svých vnitrostátních právních řádů.Klíčovou směrnicí pro oblast odpadů je Směrnice Evropského parlamentu a Rady(ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některýchsměrnic, která sjednotila dříve roztříštěnou úpravu nakládání s nebezpečnýmodpadem, s odpadními oleji a odpady obecně do jednoho dokumentu. Ze směrnic,které se dotýkají námi zkoumané oblasti, můžeme dále uvést Směrnici Rady1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů. Specifických druhů odpadůse pak týkají zejména Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností, Směrnice Evropského parlamentua Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických aelektronických zařízeních (OEEZ) a Směrnice Evropského parlamentu a Rady2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriícha akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS. Zcela samostatnou kapitolutvoří obaly a jejich odpadová legislativa. reklama
ÚPRAVA ODPADŮ
Nejprve je vhodné definovat si, co zákon považuje za odpad. Dle § 3 jeodpadem každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost sejí zbavit. Ke zbavování odpadu dochází vždy, když osoba předá movitou věc kvyužití nebo odstranění, nebo věc předá osobě oprávněné ke sběru nebo výkupuodpadů, a to bez ohledu na to, zda se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod.Zákon zde zakotvuje vyvratitelnou domněnku, že úmysl zbavit se movité věci sepředpokládá, pokud její původní účelové určení zaniklo. Na druhé straně osoba mápovinnost zbavit se movité věci, jestliže ji nepoužívá k původnímu účelu a věcohrožuje životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právníhopředpisu (např. případy, kdy Česká obchodní inspekce odhalí nebezpečný výrobek anařídí jeho stažení z prodeje).
Třídění odpadů spadá pod pojem úprava odpadů, kterou se dle§ 4 odst. 1 písm. o) zákona o odpadech myslí každá činnost, která vede ke změněchemických, biologických nebo fyzikálních vlastností, včetně jejich třídění, zaúčelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo zaúčelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností.Úprava odpadů je pak pojmově podřazena pod nakládání s odpady,pro které má zákonem o odpadech ve svém ustanovení § 9 a jasně stanovenouhierarchii (viz schéma).
Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit, pokud se nazákladě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnujícího vznik odpadu anakládání s ním prokáže, že je to vhodné. Z výše uvedeného je zřejmé, že tříděníodpadů je nezbytným krokem pro nakládání s tímto odpadem v souladu s výšeuvedenou hierarchií. Jinými slovy má význam zejména pro možnost jeho opětovnéhomateriálového využití, a tedy snížení objemu odpadu, který je posléze určen kodstranění, nejčastěji formou spálení.
KATALOG ODPADŮ
Pro správné zařazení odpadu do příslušné kategorie stanoví Ministerstvoživotního prostředí ve vyhlášce č. 381/2001 Sb. tzv. Katalog odpadů, podlekterého jsou původce a oprávněná osoba povinni odpad zařadit pro účely nakládánís ním. Jednou z kategorií je také tzv. nebezpečný odpad, kterým je odpadvykazující alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2zákona o odpadech, nebo je uveden v Katalogu odpadů jako nebezpečný odpad, neboje smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Katalogu odpadů jakonebezpečný. Směsný komunální odpad se nezařazuje do kategorie nebezpečný, i kdyžsplňuje některou z výše uvedených podmínek.
Správně zařadit odpad dle Katalogu má povinnost zejména původce tohotoodpadu, kterým je právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, přijejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osobaoprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichžvýsledkem je změna povahy nebo složení odpadů. Původcem odpadů je také obec, ato od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odloží odpad na místě k tomuurčeném. Obec se současně tímto okamžikem stane vlastníkem odpadu. Přestože tedytato fyzická osoba odpad sama produkuje, není zákonem o odpadech považována zajeho původce. Z toho tedy vyplývá, že obec může osobám produkujícím odpad najejím území ukládat povinnosti, aby mohla dostát požadavkům, které na niodpadová legislativa klade.
OBCE A TŘÍDĚNÍ ODPADU
V souladu s § 17 odst. 2 zákona o odpadech může obec ve své samostatnépůsobnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru,přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících najejím katastrálním území včetně jejich biologicky rozložitelné složky a systémunakládání se stavebním odpadem. Obec má v této souvislosti možnost vybíratúhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňováníodpadů od fyzických osob na základě písemné smlouvy. Mnohem častějším případemvšak je, že obec stanoví obecně závaznou vyhláškou poplatek za komunální odpadnebo místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění,využívání a odstraňování komunálních odpadů. Systém zavedený obcí pro nakládánís komunálním odpadem mohou využívat i právnické osoby a fyzické podnikajícíosoby, které produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobnýkomunálnímu, a to na základě smlouvy s obcí. Takový odpad typicky vzniká vkancelářích.
NA ZÁVĚR
Obecné pravidlo tedy zní, že každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat sejich pouze způsobem stanoveným zákonem o odpadech a ostatními prováděcímipředpisy vydanými na ochranu životního prostředí, tedy i třídit jej v souladu stímto zákonem a předpisy přijatými k jeho provedení. Z povinnosti třídit odpadmohou kraje nebo obecní úřady obcí s rozšířenou působností udělit výjimku formousouhlasu k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů, zejménapokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není tříděnínebo oddělené shromažďování nutné.
I na úseku odpadové legislativy najdeme sankce za neplnění povinností zdestanovených. Pokuty za nesprávné nakládání s odpadem, tedy i jeho netřídění, sepohybují v řádech 20 000 Kč až 1 000 000 Kč u fyzických osob a 300 tisíc korunaž 50 milionů korun v případě osob právnických nebo fyzických osob oprávněných kpodnikání.
Mgr. Iva Pikalová
právnička, Ambruz & Dark Deloitte Legal
Odpad jsme ze zákona povinni třídit, za neplnění této povinnostihrozí vysoké pokuty.
Zdroj: www.ihned.cz
