Obaly od spotřebního zboží končí v naprosté většině v komunálním odpadu -jejich podíl v něm dosahuje až osmdesáti procent. Majitelem komunálního odpaduje podle zákona o odpadech obec. Stejný zákon požaduje, aby obec zajistilavytřídění složek, které je možno recyklovat. Zavedení separovaného sběru dobarevných kontejnerů (s následujícím zpracováním a recyklací odpadů) řešísplnění povinností jak obcí, tak firem.
Propojení dvou stran zpětného odběru u nás zajišťuje autorizovaná obalováspolečnost EKO-KOM, a. s. Jejími akcionáři jsou významné firmy z oblastipotravin a spotřebního zboží, jako je například Coca-Cola, Procter & Gamble,UNILEVER ČR, Nestlé nebo Tetra Pak, vesměs s 10% podílem. Pro činnost získalaspolečnost autorizaci MŽP v roce 2002, v minulém roce jí byla prodloužena doroku 2020.
Zákon o obalech je nastaven tak, aby autorizovaná obalová společnost (AOS)fungovala jako organizační složka a odděluje ji přísně od businessu s odpadem,například nesmí být spoluvlastněna odpadovou firmou nebo působit ve prospěchfirmy, která v odpadech podniká. Nepřeje si to ani ÚOHS, který v létě upozornilna to, že AOS by mohla negativně ovlivňovat trh odpadových služeb či obchodu sdruhotnými surovinami, kdyby s odpady měla možnost nakládat či obchodovat.
Účast v systému EKO-KOM je pro firmy i obce dobrovolná. V současnosti je dosystému na straně firem zapojeno více než dvacet tisíc subjektů. Těch, které serozhodly zajistit zpětný odběr svých odpadních obalů samostatně, je pouzeněkolik stovek, a většinou jde o společnosti se specializovanými obaly. Obcí jedo systému zapojeno 6025, to znamená, že 98 % celé populace ČR má aktuálněmožnost své odpady třídit. Obalové odpady se dnes v ČR sbírají a využívají ze 71% (papír 85 %, plasty 65 %), což nás řadí mezi šampiony Evropy.
JAK SE TVOŘÍ POPLATKY
Firmy zaplatí za každý obal, který uvedou na trh, stanovený poplatek na účetEKO-KOMU. Poplatky jsou vypočítávány na základě nákladů sběru, způsob jejichstanovení je konzultován zejména s Potravinářskou komorou a jsou pro všechnyklienty stejné. Z těchto prostředků pak AOS platí obcím za separovaný sběr podlemnožství vytříděných obalových odpadů.
"Máme jednotné podmínky jak pro klienty, tak i pro obce. Například u obcípodle ročních výkazů o separovaném sběru spočítáme průměrný náklad na tunu plussouvisející režii a podle toho obcím platíme," říká Zbyněk Kozel, generálníředitel AOS EKO-KOM. Platby EKO-KOMu pokrývají v současnosti okolo 70 % nákladůna separovaný sběr v městech a obcích. "Třetina, kterou neplatíme, jsou vlastněodpady, které jsou vytříděné v barevných kontejnerech, ale nejsou to obaly,"poznamenává Zbyněk Kozel.
V systému se "točí" zhruba 1,5 mld. Kč ročně. Z toho zhruba 1,2 miliardyodchází v přímých platbách na třídění a recyklaci v obcích. Značné náklady sivyžaduje osvěta pro veřejnost na podporu třídění, kterou má AOS povinnou. Vedleznámých TV spotů jsou to informační akce v městech a obcích a rozsáhlé aktivitypro školáky - AOS musí vzdělávacími programy oslovit minimálně 15 % populace vevěku 3-15 let.
Přibližně 430 milionů korun má nyní EKO-KOM v rezervním fondu. Ten je určenna pokrytí neočekávaných situací na trhu. Když například v roce 2009 došlo kdramatickému propadu trhu s druhotnými surovinami, byly z něj podporoványdotřiďovací linky a zpracovatelé, aby nadále odebírali od obcí vyseparovanéodpady. Komunální odpad má totiž jednu velmi zásadní vlastnost: vzniká neustálea jeho produkci nelze žádným způsobem snížit nebo omezit. Proto musí celýnásledný systém nakládání s ním být stabilní a hlavně musí hladce fungovat,jinak se obce a města dostávají do neřešitelných problémů.
NOVÝ HRÁČ NA TRHU
Oznámení, že chce do oblasti zpětných odběrů vstoupit nová společnost,vyvolalo mezi zainteresovanými lidmi v oblasti odpadového hospodářstvípozdvižení. Postavení EKO-KOMu je v této oblasti naprosto dominantní, což najedné straně zajišťuje stabilitu, na druhé straně vyvolává přirozenou averzi.Legislativa nebrání tomu, aby se na trhu pohybovalo více podobných společností,jediné omezení klade v tom, že tyto společnosti musejí být vlastněny výrobcibaleného zboží a nesmějí být propojeny s nikým, kdo podniká v odpadech.Společnost Interseroh je součástí německé odpadové společnosti ALBA. Systémyzpětného odběru provozuje ve více zemích Evropy (Německo, Rakousko, Itálie,Polsko, Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina). Česká společnost InterserohCzech má v současnosti šest akcionářů. Najdeme mezi nimi dodavatele minerálnívody (AQUA EXTRA, 33% podíl), poradenské společnosti, vlastněné skupinou ALBA(profitara Austria GmbH, 33% podíl), nebo skupinu AGROFERT s podílem 22,5 %.
Své plány představila společnost teprve nedávno. "Jsme si jisti, že v ČR jevelký prostor pro zefektivnění sběru a recyklace obalů. Je tomu tak v každémmonopolním prostředí," říká Ivan Václavek, generální ředitel Interseroh Czech,a. s. Svůj uvažovaný vstup do organizování zpětných odběrů vysvětluje jako snahuspolečnosti vyhovět svým klíčovým zákazníkům - nadnárodním společnostem, kterépůsobí i v České republice. Nejsou podle něj spokojeny s tím, že nemají volbupři výběru AOS, ani s tím, že EKO-KOM nesnižuje poplatky, které musejíspolečnosti platit do systému.
LEVNĚJŠÍ SYSTÉM
Do svého systému chce získat Interseroh firmy díky nižším nákladům. "Určitě vprvním kroku nastavíme poplatky nižší a potom podle situace na trhu je budemejen snižovat, ne zvyšovat. Myslím, že v prvním kroku můžeme službu systému profirmy (povinné osoby) zlevnit až o deset procent," slibuje Ivan Václavek.
Obavy, že by méně peněz v systému znamenalo také menší platby pro obce (cožby pro ně znamenalo buď omezení separace, nebo zvýšení poplatků pro občany nadofinancování systému) Ivan Václavek odmítá.
Společnost Interseroh na počátku března podala na Ministerstvo životníhoprostředí žádost o autorizaci a nyní běží správní lhůta pro její vyřízení. IvanVáclavek neočekává potíže s jejím udělením, ani následným rozjezdem systému.Autorizace nezná žádný odkladný účinek - jakmile ji společnost obdrží, musíokamžitě zajišťovat zpětný odběr a plnit kvóty recyklace.
Interseroh nyní vyjednává se Svazem měst a obcí i zástupci odpadářskýchfirem. Požadavky zákona předpokládají, že by měli v průběhu prvního roku pokrýt10 % trhu s obaly a také sběrnou síť všude, kde jsou tyto obaly prodávány.
Autoři: JarmilaŠťastná
Zdroj: www.ihned.cz
