Konkurovat jí hodlá německá společnost Interseroh, jež by ráda vybudovalavlastní systém zpětného odběru obalových odpadů. "Chceme vytvořit konkurenčníprostředí, které by přineslo úspory jak pro firmy uvádějící na trh obaly, takpro obce, které se starají o jejich sběr," slibuje mediální zástupce InterserohuJan Klíma.
Firma, která je součástí evropské skupiny Alba, si již v Českuzaložila pobočku a v příštích týdnech požádá Ministerstvo životního prostředí opříslušnou licenci. "Vstup na český trh bereme jako dlouhodobý projekt, kterýzahrne také vybudování celého administrativního zázemí," dodává Klíma.
MODEL OD ROKU 1997
Zajištění zpětného odběruobalového odpadu se dotýká více než dvaceti tisíc firem, které v Česku obchodujís baleným zbožím - obchodních řetězců, mlékáren, výrobců sušenek či prodejcůelektroniky. Podle zákona musí totiž zajistit zpětný odběr svých obalů, k čemuždnes využívají výlučně služeb Eko-komu. Na jeho účet ročně pošlou zhruba 1,5miliardy korun, které pak Eko-kom přerozdělí různou formou obcím a odpadovýmfirmám, aby zajistily vývoz barevných kontejnerů a recyklaci získaných surovin.
Tento model v Česku funguje nepřetržitě od roku 1997, kdy Eko-kom vzniklcoby nezisková akciovka největších hráčů na trhu. "Překáží nám neprůhlednostcelého systému. Několikrát jsme Eko-kom žádali o podrobnosti, jakým způsobemvypočítává své poplatky. Odpovědí však bylo, že jde o důvěrné informace," říkánapříklad Michal Donath, mluvčí Karlovarských minerálních vod, které za odběrsvých lahví ročně platí 60 až 70 milionů korun.
DŮVODYVSTUPU
Právě nespokojenost velkých firem označuje Interseroh zahlavní důvod svého vstupu do Česka. "Spolupracujeme s nadnárodními firmami,které nás požádaly, abychom pomohli zdejší systém zefektivnit," vysvětlujeKlíma. Motivace Interserohu však může mít také širší souvislosti. V jehodomovském Německu se separovaný odpad stává žádaným zbožím - v zemi vyrostlpřebytek recyklačních linek a jejich provozovatelé hledají zdroje, kterými by je"nakrmili". Zástupce Interserohu však tyto souvislosti odmítá. "Na tom, kdeskončí český tříděný odpad, se naším vstupem nic nezmění," tvrdí Klíma. SamotnýEko-kom se ale masivního odlivu klientů zatím neobává. "Podmínky, kterénabízíme, včetně celostátní sítě 230 tis. kontejnerů, jsou natolik kvalitní, žerozhodně nehrozí, aby konkurence nabídla stejnou infrastrukturu za dramatickyodlišných cen," říká ředitel komunikace Eko-komu Lukáš Grolmus.
Jakýmzpůsobem chce současné prostředí změnit německá firma Interseroh, zatím neníjasné. Je možné, že se zaměří na oblast průmyslových a přepravních obalů apokusí se přetáhnout část těchto hráčů tím, že jim nabídne lepší tarify. "Nazákladě zkušeností, které máme z jiných zemí, dokážeme celý systém provozovatefektivněji," slibuje bez dalších podrobností Klíma.
VladimírŠnídl
Hospodářské noviny
Jarmila Šťastná
Odpady
Zdroj: www.ihned.cz
