Nakládání s odpadem se může stát zajímavým zdrojem příjmu. A to zejména pokudse zaměříme na biologicky rozložitelnou složku komunálního odpadu, která tvořínezanedbatelných 30 % z celkového množství směsného komunálního odpadu.
Přestože se nabízí řada možností, jak s bioodpady nakládat, jsou zatím kjejich zpracování nejčastěji využívány kompostárny a bioplynové stanice. Jsouale tato řešení pro obce a města skutečně těmi nejlepšími? Na následujícíchřádcích se tedy pokusíme ve stručnosti přiblížit výhody a nevýhody jednotlivýchpostupů a provedeme jejich porovnání s jinými alternativami.
KOMPOSTÁRNY
Skutečnost, že je kompostárna technologicky nenáročným zařízením, můževzbudit dojem, že se jedná o řešení nejjednodušší. Bohužel však nemusí býtřešením nejvhodnějším. Často se totiž setkáváme s nadhodnocenými finančnímiočekáváními, která narážejí na neprodejnost kompostu, což posléze vede kproblémům s dlouhodobou udržitelností celého projektu. Vzhledem k počtuexistujících kompostáren je totiž trh s kompostem natolik nasycen, že současnáprodejní cena kompostu ani zdaleka neumožňuje ekonomickou návratnost vynaloženéinvestice. Na opačné straně pak jsou kompostárny projektovány na nereálné(nadhodnocené) množství odpadu, což opět vede k neefektivnosti projektů.
BIOPLYNOVÉ STANICE
Široká veřejnost je vnímá jako univerzální zařízení na zpracování bioodpadu.Je tomu však skutečně tak? Bioplynové stanice jsou sofistikovaná zařízení, velmivhodná pro zpracování materiálů s konstantními vlastnostmi. Ty jsou důležité zhlediska řízení anaerobního procesu zpracování, kdy je průběžně sledována aregulována teplota a PH ve fermentoru bioplynové stanice. Optimálním materiálempro bioplynové stanice je například kejda a kukuřičná siláž. Komunální bioodpadyse s ohledem na svůj proměnlivý charakter a sezónnost produkce pro bioplynovoustanici ve většině případů příliš nehodí.
ZAŘÍZENÍ PRO ENERGETICKÉ VYUŽÍVÁNÍ ODPADU (SPALOVNY)
Moderní zařízení pro energetické využívání odpadu jsou technologicky natakové úrovní, že splňují všechna kritéria daná platnou legislativou. Diskuze ojejich vybudování jsou v naprosté většině případů vyvolány obavami občanů, kterése týkají míry vlivu zařízení na zhoršení životních podmínek v okolí. Tatozařízení však splňují povolené emisní limity s výraznou rezervou. To neznamená,že zařízení pro energetické využívání odpadu jsou vhodná pro všechna města čiobce.
Například velká zařízení na energetické využívání odpadu plánovaná pro Plzeň,Komořany nebo Karvinou menším městům nebo sdružením menších obcí neposkytnouvýznamnější ekonomickou výhodu ve srovnání se skládkováním. Města či obce bynapříklad nemusely věnovat pozornost separaci biologicky rozložitelného odpadu.Nicméně náklady na zpracování odpadu budou určovány provozovatelem příslušnéhozařízení, jehož snahou nebude snižování poplatků za likvidaci (a tím i svýchpříjmů). Ba právě naopak. Město nebo obec by se takovým způsobem opět zbavilamožnosti profitovat na využívání odpadů ve svůj finanční prospěch.
ŘEŠENÍ
Prvotním problémem pro uspokojivé vyřešení problému nakládání s bioodpadynení získání technologie pro jejich zpracování. Naopak, jako klíčové se jevízískání podrobných informací o specifických charakteristikách města nebo obce,na jejichž základě bude možné provést podrobný návrh řešení nakládání sbioodpady, který zohlední všechna místní specifika a jehož realizace následněpovede k efektivnímu a finančně přínosnému odbytu výsledného produktu. Takovýnávrh by měl zahrnovat nejen výběr technologie, ale také postupy získáváníbioodpadů, logistiku a marketing.
Bioodpady vznikající na území měst a obcí lze zpracovat tak, aby se z nichstalo palivo splňující legislativní podmínky biopaliv a bylo možné je termickyvyužít na území obce. Tím, že se využije bioodpad jako palivo, zvýší to prudcejeho prodejní cenu (vzhledem k cenám tepla, plynu a elektřiny). Přitom totořešení není nikterak technologicky nepochopitelné a je zcela v intencíchspalování biomasy. Je tedy veřejností vnímáno stejně pozitivně jako např.spalování dřevěných peletek, briket nebo štěpky. Konstrukčně je řešení mnohemméně stavebně náročné než bioplynová stanice a zcela srovnatelné, ne-li menší,než u klasické kompostárny. Tepelný zdroj je možné podle potřeby doplnitzařízením na výrobu elektrické energie a zvýšit tak celkovou efektivitucelku.
Cílem všech uvedených řešení by přitom měla být dlouhodobá udržitelnostcelého projektu a zároveň snížení nákladů na nakládání s odpady, což mj.znamená, že odpady by měly být efektivně využívány tam, kde vznikají, tedy naúzemí jednotlivých měst, obcí, případně regionů. Bioodpady mohou být pro městonebo obec přínosem, pokud získá odborné a praktické informace o možnostechdalšího využití.
Petr Podola
Datrys, s. r. o.
Ke zpracování bioodpadu se dnes využívají hlavně kompostárny a bioplynovéstanice.
Autoři: PetrPodola
Zdroj: www.ihned.cz
