Přemýšleli jste někdy, co se stává s vodou, kterou denně použijeme a následněpošleme do odpadu? Rozhodně jí nejsou malá množství. V České republice průměrněspotřebuje každý obyvatel za jeden den přes sto litrů vody, v USA je totrojnásobek.
Naproti tomu v Ugandě si musí každý člověk průměrněvystačit se sto litry životodárné tekutiny až čtrnáct dní. Dnes už naštěstí mířípřevážná část kanalizační vody - v České republice je to zhruba 95 % - dočistíren odpadních vod, a může tak být znovu použita. Co ale s odfiltrovanýmodpadem, který čistička kromě čisté vody produkuje?
Do kanálu se logickyspláchnout nemůže, musí se tedy zpracovat jinak. V dnešní době, kdy má všechnosvou cenu, není výjimkou ani odpad z čističek. Ačkoliv bychom něco nevábnějšíhohledali asi jen obtížně, i tato směs má svoje využití - například jako hnojivo.Než se však může rozprášit po polích, musí se původně velmi řídká hmota nejdřívevysušit. Nejjednodušší metodou je prosté vyždímání: v lisu lze získat o něcohustší směs, s přibližně 20 % pevného podílu. V některých zemích je tato úpravapro hnojení dostatečná, v jiných je však legislativou stanoveno minimálnímnožství pevného podílu na 60 %. Směs se tedy musí dále vysoušet.
Jednouz nejpoužívanějších metod je zahřívání. Tak lze směs relativně rychle zbavitpožadovaného množství vody, ovšem za cenu vysokých nákladů na spotřebovanouenergii. Druhou možností je vysoušení sluncem. To je na jednu stranu levné, nastranu druhou však proces trvá až dva měsíce. Vědci ze společnosti Siemens protovyvinuli nový postup, jak směs z čističek dostatečně vysušit.
Nižší cena a kratší doba
Na rozdíl od obou výšeuvedených metod nevyužívá nový proces žádný vnější zdroj tepla. Praktickyveškerou práci při vysoušení vykonávají mikrobi, kteří ve směsi provádějírozkladné procesy. Při nich vzniká dostatek tepla pro vysušení směsi až na 65 %pevného podílu. Množství při procesu spotřebované energie je tak minimální a jenutná pouze na pravidelné míchání a okysličování směsi.
Hlavním přínosemnové metody je kombinace výhod obou klasických vysoušecích postupů. Oprotiumělému zahřívání je využití mikrobů levnější o celých 30 %, ve srovnání seslunečním vysoušením je zase výrazně rychlejší - trvá pouze 22 dní. Během tétodoby vznikne hmota, která je vhodná na hnojení, případně ji lze svážet naklasické skládky či do spaloven.
V čističkách prochází voda velmikomplikovanými procesy fyzikálního, biologického i chemického čištění,rozdělenými do desítek kroků. Na konci je čistá voda pečlivě kontrolována aposílána zpět do oběhu, odpad je dále zpracováván a využíván.
Odpad zčističek odpadních vod lze využívat jako hnojivo, musí však být dostatečněvysušen. Nový proces od vývojářů společnosti Siemens přináší kompromis mezicenou a dobou sušení odpadní směsi, který dříve nebyl dosažitelný.
AUTOR: (LiM)
Zdroj: www.ihned.cz
