Zavádění relevantních norem směřujících k řešení BRO a BRKO (biologickyrozložitelného komunálního odpadu) je velmi komplikované, jak ukazuje uvedenývýčet legislativních norem (viz box). Situace se zkomplikovala ještě více vposledních čtyřech letech, kdy Ministerstvo životního prostředí ČR připraviloněkolik nových znění zákona o odpadech, žádné však z mnoha rozličných důvodůnebylo přijato Parlamentem ČR.
PROBLÉMY S VYUŽITÍM
Na současné neutěšené situaci materiálového využití BRO se rovnoměrně podílílogistické nároky při sběru a svozu odděleného BRKO, nedostatečné zpracovatelskékapacity, složitý odbyt kompostů a nízké ceny na skládkách.
Situace v energetickém využívání BRO se neliší od celkové situace venergetickém využití zbylých odpadů. Energetický sektor, který potřebuje rychledosáhnout určitého procenta využívání alternativních zdrojů, se koncentruje vprvé řadě na "jednoduché" využívání biomasy, jako je dřevo, zbytky z výrobyrostlinných olejů apod.
Postupně i tady však cena vstupů roste a bude nutit výrobce k využíváníodpadů z biologických procesů. Přestože využití těchto BRO v biomethanovýchtechnologiích je teoreticky lepší z pohledu životního prostředí a takéenergetické efektivity, jsou preferovány spalovací technologie s využitímenergie z důvodů možnosti masivnějšího nasazení a větší ekonomickéatraktivity.
LOKÁLNÍ ŘEŠENÍ
Posledních pět let bylo v České republice ve znamení lokálně orientovanýchřešení. V drtivé většině případů jsou koncovkou malé kompostárny s kapacitou500-2000 tun/rok. Přes vysoké investice do jejich vybudování, většinoukofinancované z evropských fondů, mají potíže s naplněním plánované (a malé)kapacity, nízkou efektivitou procesu a odbytem hotového kompostu. Proto nemohoubez masivních dotací (většinou skrytých v poplatcích za svoz a zneškodněníkomunálních odpadů) konkurovat prostému skládkování. Tady je jasně patrnáabsence nového zákona o odpadech.
Pomineme-li úplně zemědělské odpady, nedošlo v zásadě k nastartování trhu sBRO a BRKO. Pro specializované firmy není tato oblast ekonomicky atraktivní akompostárny zřizují jen jako doplňkovou aktivitu většinou v areálu skládek, kdeprodukují kompost nízké kvality pro rekultivaci skládky. Celkem bylo z veřejnýchzdrojů investováno téměř 190 kompostáren za částku blížící se miliarděkorun.
ANAEROBNÍ DIGESCE
Ještě horší je situace v oblasti investic do technologií anaerobní digesce,kde se uvažovalo o kombinaci využití zemědělských produktů a BRO. Většinabioplynových stanic, vybudovaných na našem území, využívá jako surovinuzemědělské přebytky, případně cíleně pěstovanou biomasu. Pouze dvanáct z nichmůžeme označit jako kombinované, využívající kombinace zemědělských produktů aBRO. Jde o zařízení, k jejichž provozu byl udělen souhlas podle § 14, odst. 1zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech.
prof. RNDr. Jiří Hřebíček
CSc. Dipl. Ing. Zdeněk Horsák
Ph.D. Mgr. PetrŠpičák
Mgr. Tomáš Chudárek
LEGISLATIVA
Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem je ošetřeno:
zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech
vyhláškou č. 382/2001 Sb., o podmínkách používání upravených kalů nazemědělské půdě,
vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady,
vyhláškou č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadu na skládky
vyhláškou č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s BRO.
Ve specifických případech nakládání s BRO přistupuje dalšílegislativa:
výroba hnojiv z BRO dle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech,
nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu dle nařízení EP a rady ESč. 1069/2009 Sb., o hygienických pravidlech pro VPŽP,
výroba paliv z biomasy v režimu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraněovzduší,
podpora OZE dle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelnýchzdrojů.
Zásadním rámcem pro řešení BRO z komunálního odpadu je v evropském měřítkusměrnice Rady EU č. 1999/31/ES.
Autoři: JiříHřebíček, ZdeněkHorsák, PetrŠpičák, TomášChudárek
Zdroj: www.ihned.cz
