Desítky tisíc mrtvých včel pokryly v těchto dnech oregonská města Wilsonvillea Hillsboro. Obrovský úhyn včel má na svědomí pesticid, kterým byla nastříkánavíce než padesátka lip v obou městech. Podle úředníků pochybili pracovníci,kteří se o stromy starali - insekticid totiž na stromy aplikovali v době jejichrozkvětu, kdy se k nim slétají včely a další opylovači. Stát Oregon v reakci natuto událost zakázal na 180 dnů několik druhů pesticidů.
Včely z volnépřírody i specializovaných chovů mizí už několik let. Největší úbytek registrujíUSA, Evropská unie a některé čínské regiony. Po letošní zimě evropští včelařiopět hlásí úbytek včelstev asi o třetinu, stejně jako za posledních několik let.Ve Spojených státech je v některých oblastech až o padesát procent včel méně.
Odborníci varují, že pokud bude úbytek včel postupovat tímto tempem, vSeverní Americe mohou v roce 2035 úplně vyhynout. Pesticidy prý mohou za úplnévymizení včel z jihozápadní Číny, kde místní zemědělci nemají jinou možnost nežnajímat na opylování svých jabloní a broskvoní dělníky.
Vyhynutí včel ajiných opylovačů by způsobilo ekologickou katastrofu. Bez hmyzu by umíraliptáci, kteří se jím živí, a masové vymírání ptáků by mohlo ohrozit další druhy,včetně člověka.
Pokračující úbytek včel tak ohrožuje nejenombiodiverzitu, ale také zemědělství a potravinářský průmysl. Jen čtvrtina všechplodin, jako je třeba obilí, totiž nepotřebuje pomoc opylovačů - kterou navícpříroda poskytuje zdarma. Ročně proto opylovači přináší do světové ekonomiky asi153 miliard eur.
Přichází zákazy
Na tentoneutěšený stav nyní reaguje i Evropská komise. Navzdory rozdílům mezi členskýmistáty EU prodiskutuje tento měsíc s národními vládami možný úplný zákazpoužívání pesticidů.
EU chce zakázat využívání insekticidů na bázineonikotinoidů na veškeré plodiny kromě zimních obilnin a rostlin, kterénepřitahují včely nebo další opylovače, tedy například cukrovou řepu. Návrhreaguje na vědeckou studii European Food Safety Authority, která označilavymírání včelstev za "vysoké akutní riziko".
Podle mnohých zemědělců aspecialistů na plodiny nejsou k dispozici dostatečná data. Pro zákaz hlasovalo15 států EU, tedy méně než kvalifikovaná většina. Velká Británie návrhnepodpořila a označila výzkum za neprůkazný. Byla tak jednou z osmi zemí (včetněČeské republiky) hlasujících proti, čtyři se volby zdržely.
Divoké druhyjako včela medonosná podle výzkumníků opylují třetinu světových plodin. Vedlechemikálií odborníci poukazují na parazitického roztoče varroa, který útočí navčely a je další možnou příčinou úbytku včelích úlů.
Restrikceneonikotinoidů, které vyrábí firmy jako BASF, Bayer či Syngenta, již platí veFrancii, Německu, Itálii a Slovinsku.
Již na konci května vydala Evropskákomise nařízení, které od letošního prosince na dva roky zakazuje používání třídruhů insekticidů na bázi neonikotinoidu. Zemědělci nebudou moci používat tytolátky na postřik kukuřice, řepky olejné, bavlny a slunečnice. Dále zakazujeprodej těchto přípravků amatérským zemědělcům.
"Toto opatření je určitěpozitivní, i když všechno záleží na penězích. Největší problém s těmitopesticidy byl na slunečnicích, zimní úmrtnost včel je ale způsobena i viry,parazity a dalšími vlivy," okomentoval evropské nařízení včelař Tomáš Jaša.
Zmíněné insekticidy se používají asi ve 120 zemích světa. Ještě předrozhodnutím EK jejich používání zakázala Francie, Německo, Itálie a Slovinsko.
"V případě porušení nařízení hrozí fyzické osobě pokuta až 40 tisíckorun. Vedle ní lze uložit ještě dvouletý zákaz činnosti," vysvětlil mluvčíStátní rostlinolékařské správy Zbyněk Škodáček a dodal, že u právnických osobnebo podnikatelů se pokuta může vyšplhat až na jeden milion korun.
Zákazse nevztahuje na postřik obilí, ozimů a plodin, které se sklízejí předvykvetením, a tedy nepředstavují pro včely riziko. Podle některých odborníků afirem je proto dané memorandum nedostatečné.
Společnost Bayer uvádí, žejen 20 procent chemikálie je absorbováno rostlinou, 80 procent se tedy dostávádo životního prostředí a může ovlivňovat i populace živočichů, kteří plodinámneškodí. Například jepičí larvy ve vodě zabíjí neonikotinoid už v koncentraci1:1 miliardě, koroptvi stačí ke smrtelné dávce sezobnout pár postříkanýchzrníček.
Syndrom zhroucení včelstev
"Podle méhonázoru je dobře, že se zakazuje používání přípravků ničících přírodu, jako bylotřeba DDT. Pokud se na trhu objeví náhrada za zakázané přípravky, která nebudedrasticky dražší, tak by cena plodin neměla dramaticky vzrůst," okomentovalrozhodnutí EK Zdeněk Zámečník, předseda zemědělského družstva Kunžák.
Výzkumníci tvrdí, že používání insekticidů na bázi neonikotinoidůzhoršuje včelám schopnost orientace, učení a zapamatování, které jsou propřežití úlu nejdůležitější. Zároveň negativně ovlivňuje i včelí královny. Podleněkterých badatelů mohou být právě pesticidy nejvíce zodpovědné za dosudnevysvětlený syndrom zhroucení včelstev, při kterém se v úlu nenacházejí téměřžádné dospělé včely, jen zdravé larvy. V okolí úlu ale nejsou známky pohromadném úhynu včel, který by daný stav vysvětloval. Syndrom byl poprvé popsánv Severní Americe, dále v Belgii, Francii, Nizozemsku a dalších.
Vdůsledku dramatického úbytku včel už muselo jen ve Francii mezi lety 1995 a 2005ukončit činnost 15 tisíc včelařů. V Kalifornii už vymírání opylovačů poškozujezemědělství i ekonomiku - není například dostatek včel k opylování obříchmandlových plantáží.
USA zatím k razantnějšímu omezení pesticidůnepřistoupily.
S přispěním Pavla Michla
LucieSitarová
Dovoz do EU a USA
400 MILIONŮUSD činila hodnota importu medu do EU v roce 2011.
450 MILIONŮ USD dosáhldovoz medu do USA v témže roce.
Čínskákouzla
1530 TUN MEDU importovala Čína do USA v roce 2011, v roce2001 to bylo 17 713 tun. Největším dodavatelem medu do USA je Argentina (26 %),potom Vietnam (21 %) a Indie (20 %) - import z posledních dvou zemí se od roku2001 dramaticky zvýšil, zatímco z Číny se snížil. Indie a Vietnam jsounejvětšími transshipingovými centry pro čínský med putující do Ameriky, takževětšina tohoto medu je z Číny. Co se týká Evropy, tak v roce 2006 byla největšímimportérem Argentina (49 %), ale v roce 2011 to byla Čína (39 %).
zdroj:fintrac.com
AUTOR: Lucie Sitarová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Zdroj: www.ihned.cz
