Zákon o místních poplatcích svěřuje obcím pravomoc vybírat zákonem stanovenémístní poplatky. Smyslem a účelem poplatků (včetně místních poplatků) je přitomčástečná úhrada nákladů spojených s určitou činností orgánů veřejné moci nebo zaoprávnění poskytovaná poplatníkovi. Tak je tomu i u všech místních poplatků, sjedinou výjimkou, a to místního poplatku za provoz systému nakládání skomunálním odpadem.
DOSAVADNÍ PRAXE OBECNÍCHÚŘADŮ
Zatímco v případě všech ostatních místních poplatků platípoplatník místní poplatky pouze v případě, kdy se skutečně v obci vyskytuje aurčité služby spojené s jeho vlastní činností od obce čerpá, v případě místníhopoplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem je poplatníkem v prvnířadě fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt. Místo trvalého pobytu na územínějaké obce má přitom každý, včetně bezdomovců.
Zákon ve vztahu kmístnímu poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem nijaknerozlišuje, zda se jedná o dítě či dospělého, ani to, zda se určitá osoba vobci skutečně zdržuje a nějaký odpad v ní tak skutečně produkuje či nikoli.Důsledkem takto konstruovaného místního poplatku je pak situace, kdy stát (aobec) stanoví některým osobám (včetně dětí, které samy ani nemohou ovlivnit, najaké adrese jsou hlášeny k trvalému pobytu) povinnost podílet se na úhraděnákladů odpadového hospodářství obce, ve které žádný odpad neprodukují, protožese na jejím území vůbec nezdržují. V praxi to vypadá tak, že obec, která svouobecně závaznou vyhláškou zavedla povinnost placení místního poplatku za provozsystému nakládání s komunálním odpadem, tento místní poplatek (obvykle vmaximální možné výši 500 Kč, a od letošního roku dokonce až 1000 Kč ročně)vyměřuje všem fyzickým osobám (včetně dětí), které mají na území obceregistrovanou adresu trvalého pobytu, bez ohledu na to, zda skutečně v obcibydlí či nikoli.
Ve většině případů tento postup nečiní žádné potíže,protože řada lidí skutečně bydlí v obci, kde mají nahlášen trvalý pobyt, a takévětšina lidí automaticky (více či méně ochotně) místní poplatek hradí i za svéděti. Existují však také lidé, kteří místní poplatek nehradí, a to ani za sebe,ani za své děti. Tyto děti pak do dospělosti vstupují s dluhem na místnímpoplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem, pokud za ně jejichrodiče tento poplatek nehradili. A dokonce se to týká i dětí, které jejichrodiče zanedbávali takovým způsobem, že děti byly umístěny do dětského domovanebo obdobného zařízení, a v místě svého evidovaného trvalého bydliště se řadulet vůbec nezdržují.
DLUHY DĚTÍ KAŽDÝM ROKEMNARŮSTAJÍ
Nezaplacené poplatky jsou totiž v praxi obecními úřadyvyměřovány přímo dítěti a obecní úřad je dokonce může zvýšit až na trojnásobek.Vzhledem k tomu, že místní poplatek za provoz systému nakládání s komunálnímodpadem byl do českého právního řádu zaveden s účinností od roku 2002, tak vsoučasné době existují děti, které na tomto místním poplatku (včetně jehozvýšení) dluží své obci už 15 tisíc korun, a tento dluh jim každým rokemnarůstá, aniž by o jeho existenci měly jakékoli tušení. Náš právní řád totižnavíc umožňuje obci, která po dítěti žádá zaplacení místního poplatku, abyexistenci takového dluhu až do doby jeho zletilosti před dítětem zcela utajila.Je tomu tak proto, že ačkoli obecnímu úřadu nečiní žádné potíže vyměřit místnípoplatek třeba dvouletému batoleti, je si naopak dobře vědom, že dítě neníprocesně způsobilé, a platební výměr proto nedoručuje dítěti, ale jeho rodičům,tedy právě osobám, které měly za své dítě místní poplatek zaplatit anezaplatily.
Dítě se tak o existenci svého (pravomocně vyměřeného) dluhuvětšinou dozví až po dosažení zletilosti, kdy jej po něm začne vymáhat exekutor,včetně navýšení o náklady exekuce.
PROTIPRÁVNÍ POSTUP PŘIVYMĚŘOVÁNÍ MÍSTNÍHO POPLATKU
Výše popsaná dosavadní praxeobecních úřadů při vyměřování místního poplatku za provoz systému nakládání skomunálním odpadem nezletilým osobám je protiústavní. Postup obecních úřadů vprvé řadě odporuje zejména principu demokratického právního státu, za který seČeská republika považuje. V právním státě nelze připustit, aby děti odpovídalyza to, že jejich rodiče nesplnili svou povinnost za dítě místní poplatekzaplatit. Povinnost rodičů platit za děti mimo jiné daně a poplatky je totižsoučástí rodičovské zodpovědnosti a vyplývá jak z vyživovací povinnosti rodičůvůči dětem, tak z povinnosti spravovat jmění dítěte s péčí řádného hospodáře,které jsou zakotveny zákonem o rodině.
Součástí ústavního pořádku Českérepubliky je rovněž ustanovení článku 32 odst. 1 Listiny základních práv asvobod deklarující právo dětí a mladistvých na zvláštní ochranu, a navazující namezinárodní Úmluvu o právech dítěte, která ve svém článku 3 stanoví obecnépravidlo, že zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnostisoudů, správních a zákonodárných orgánů, týkajících se dětí. Podle článku 27odst. 2 Úmluvy o právech dítěte rodiče nebo jiné osoby, které se o dítě starají,nesou v rámci svých schopností a finančních možností základní odpovědnost zazabezpečení životních podmínek nezbytných pro rozvoj dítěte. Článek 27 odst. 4Úmluvy o právech dítěte pak stanoví povinnost smluvních států úmluvy činitvšechna opatření nezbytná k zabezpečení obnovy péče o dítě ze strany rodičů nebojiných osob, které nesou za dítě finanční odpovědnost. Vyměřování poplatkůosobám za období jejich nezletilosti je v přímém rozporu s citovanými zásadamiÚmluvy o právech dítěte, která je rovněž součástí ústavního pořádku Českérepubliky, a představuje závažný zásah do ústavně zaručených základních právdětí.
Pokud by obecní úřady neaplikovaly zákon o místních poplatcíchpouze ryze formalisticky, musely by dospět k jedinému ústavně přijatelnémuzávěru, že poplatek lze vyměřit pouze zákonným zástupcům nezletilé osoby, nikolipřímo nezletilému. Ústavní soud České republiky již opakovaně vyslovil, ženetoleruje orgánům veřejné moci formalistický postup, jímž za použitísofistikované argumentace odůvodňují zřejmé nespravedlnosti. Veškerá jednáníveřejné správy, tedy i místní samosprávy, mají při interpretaci a aplikaciprávních předpisů nalézt řešení, které by zajišťovalo maximální realizacizákladních práv účastníků, a není-li to možné, rozhodnout v souladu s obecnouideou spravedlnosti. Orgány veřejné moci totiž při své činnosti nejsou vázánydoslovným zněním zákona, ale smí a musí se od něj odchýlit, pokud to vyžadujemimo jiné systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základv ústavně konformním právním řádu jako významovém celku.
Rovněž postup,kdy obecní úřady považují za zástupce dětí v řízení o vyměření místního poplatkujejich rodiče, je v rozporu jak s příslušnými zákonnými ustanoveními, tak sústavně zaručenými základními právy dotčených dětí. Ustanovení § 37 odst. 1zákona o rodině výslovně zakotvuje nepřípustnost zastoupení dítěte ve věcech,při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem. V řízení ovyměření místního poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem taknemohou být zástupcem dítěte rodiče, kteří sami mají povinnost tento místnípoplatek zaplatit, a jde u nich tedy o zjevný střet jejich zájmu se zájmemdítěte. Obecní úřad je v takovém případě povinen ustanovit nezletilému zástupcepodle § 26 odst. 1 písm. a) daňového řádu a jeho prostřednictvím rovněžnezletilému případný platební výměr doručit. Pokud tak obecní úřad neučiní, jsmepřesvědčeni, že nemohlo dojít k řádnému doručení platebního výměru, a tedytakový platební výměr nemohl nikdy nabýt právní moci anivykonatelnosti.
AKTUÁLNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA
Súčinností od 1. 7. 2012 bylo do zákona o místních poplatcích včleněno nové znění§ 12, který v současné době výslovně stanoví, že je-li poplatník v době vznikupovinnosti zaplatit poplatek nezletilý, odpovídají za zaplacení poplatku tentopoplatník a jeho zákonný zástupce společně a nerozdílně a v případě nezaplacenímístního poplatku vyměří obecní úřad poplatek jednomu z nich. Oproti předchozíúpravě tak § 12 zákona o místních poplatcích nově obsahuje dokonce výslovnézmocnění správce daně vyměřit místní poplatek i nezletilé osobě, a dle našehonázoru je v této části z výše uvedených důvodů protiústavní.
Při současnéprávní úpravě je tak opět jedinou ústavně přijatelnou možností vyměření místníhopoplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem zákonnému zástupcinezletilého poplatníka.
V současné době rovněž čeká na projednání vPoslanecké sněmovně vládní návrh novely zákona o místních poplatcích, ke kterébyl připraven rozsáhlý pozměňovací návrh, na jehož základě by mohlo dojít kosvobození od místního poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpademvztahujícímu se na všechny osoby umístěné v zařízeních ústavní či ochrannévýchovy, zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, i v pěstounské péči (ato i zpětně ve vztahu k poplatkům, u nichž povinnost zaplacení vznikla vminulosti a nebyly dosud zaplaceny), znovuzavedení možnosti individuálníhoprominutí místního poplatku na žádost poplatníka (a to i zpětně za poplatkyvyměřené v minulosti), a především k výslovnému ustanovení, že za zaplacenímístního poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem v případěnezletilého poplatníka odpovídá jeho zákonný zástupce a tento místní poplatekvyměřuje obecní úřad vždy a jedině zákonnému zástupci nezletilého poplatníka.Pozměňovací návrh je podporován širokou skupinou poslanců ze všech parlamentníchstran a nezbývá než doufat (v zájmu dětí i obcí) v jehopřijetí.
(Rozšířené znění tohoto článku, včetně odkazů na souvisejícíjudikaturu a odbornou literaturu, bylo publikováno v časopisu Daňový expert č.1/2013 na straně 30 pod názvem Daň z hlavy v českém daňovém systému 21.století).
ALENA VLACHOVÁ
advokátka
MARTINSNÍŽEK
advokátní koncipient
Zdroj: www.ihned.cz
