Pokud se chceme podívat na reálná čísla, je potřeba započítat vedle spotřebypaliva (používaného na vytápění a ohřev vody) i postupnou amortizacipořizovacích nákladů, včetně dalších položek. Pro modelové porovnání počítámepro byt o ploše 70 m2 s průměrnou spotřebou 10 MWh se započítáním daně z přidanéhodnoty.
Jak si tedy teplo u nás stojí? Řada porovnání nákladů zapomínána promítnutí průměrné roční účinnosti jednotlivých způsobů vytápění do konečnéspotřeby. Dálkové teplo (teplárny) a elektřina mají víceméně 100% účinnost -domácnost spotřebuje jen 10 MWh. U pevných paliv se však pohybuje účinnost kotlůod 55 % (klasické roštové) po 80 % (nové automatické nebo zplyňovací kotle).Konečná spotřeba tak činí 18,2 MWh, nebo jen 12,5 MWh energie v palivu, u novýchkotlů je až o třetinu nižší a stejně se snižují i palivové náklady.
Vpřípadě zemního plynu je tomu jinak. Účinnost je sice vyšší, ale nikoliv 100%,jak často uvádějí prodejci kondenzačních plynových kotlů. V čem je klička?Energetický obsah plynu se totiž udává v takzvaném spalném teple. Účinnost kotlese však vztahuje k výhřevnosti paliva, která je zhruba o desetinu nižší, protoženepočítá s využitím tepla ve vodní páře ve spalinách vypouštěných komínem. Ajednotková cena je pak samozřejmě zdánlivě nižší. (V porovnání je účinnostplynového kotle vztažena ke spalnému teplu.)
Naše porovnání rovněžzapočítává rozhodující provozní náklady jednotlivých způsobů vytápění. Zatímco událkového tepla jsou víceméně všechny náklady již započítány do konečné cenytepla, u ostatních je nezbytné do kalkulace přičíst cenu kotle, elektřiny najeho provoz, každoroční údržby, servis a revize.
Nejhůře vycházejíplynové kotle. Málokdo ví, že plynový kotel patří mezi největší žrouty elektřinyv domácnosti. Zatímco nová lednička ročně spotřebuje 150 kWh, mrazák 220 kWh amyčka nádobí 250 kWh, plynový kotel až 400 kWh. V peněženkách spotřebitele setedy jedná o dalších 2000 korun.
Kromě tepla z tepláren je do nákladů nateplo potřeba započítat i investici, tedy nákup a instalaci kotle. Ročně by toměla být zhruba 1/15 pořizovací ceny. Vychází se z toho, že kotel vydrží přidobrém zacházení a pravidelném servisu 15 let.
Nejlevnější cestou prospotřebitele jsou klasické uhelné kotle, jejichž cena začíná na 20 000 Kč. Cenaakumulačních kamen, kvalitního kondenzačního plynového kotle či moderního kotlena uhlí nebo dřevo se může blížit až 100 000 Kč (v našem porovnání počítáme sestřední hodnotou ceny kotlů).
Z tabulky také vyplývá, že sofistikovanějšízařízení mají sice vyšší investiční náklady, ale během své 15leté životnosti vkonečném součtu zaplatí spotřebitel s "chytřejším" kotlem za vytápění méně. Anejde jen o uživatelský komfort a výrazně nižší spotřebu paliva, ale samozřejmětaké o emise znečišťujících látek.
Jaký způsob vytápění byl tedy prospotřebitele v roce 2012 nejvýhodnější? Při respektování všech nákladů naenergii spotřebovanou v bytě se stal vítězem zplyňovací kotel na černé uhlí (zarok 17 266 Kč, v ceně však není zahrnuta práce topiče). Pro bytový dům nebopanelák pak dodávka tepla z uhelné teplárny s kombinovanou výrobou elektřiny atepla s průměrnými ročními náklady 17 820 Kč. Levnější než teplo z teplárennabízejí pouze individuální kotle na pevná paliva, které jsou pro použití vbytových domech a panelácích ovšem nevhodné.
Kromě zvýšení daně z přidanéhodnoty zatíží v roce 2013 cenu tepla z tepláren první nákup emisních povolenek.Aby bylo měřeno všem stejně, chystá se od roku 2014 zavedení uhlíkové daně. Taby nově zdanila paliva jednotnou sazbou za vypuštěnou tunu emisí skleníkovýchplynů.
Různá paliva při pálení emitují různé množství skleníkových plynů.Proto by bylo například více zdaněno uhlí než zemní plyn. V reálu by tuto složkuplatily pouze zdroje mimo systém emisního obchodování, tedy menší výtopny asamozřejmě domácnosti, které povolenky nenakupují.
Přehled ostatních investičních a provozních nákladů na jednotlivé typyvytápění
Ostatní náklady u dálkového tepla
Nejlevnější uhelnékomunální i závodní teplárny a elektrárny s dodávkou tepla nabízejí teplo v ceněkolem 400 Kč/GJ. Všechny investiční i provozní náklady jsou již započteny v cenětepelné energie, kterou platí koneční odběratelé /domácnosti, firmy aživnostníci.
Ostatní náklady při topení zemnímplynem
Účinnost spalování je vztažena k výhřevnosti, nikoliv kespalnému teplu (stejné výchozí podmínky s ostatními způsobyvytápění).
Investiční náklady na rok (15letý provoz):
-atmosférický kotel 2000 Kč (30 000 Kč),
- nízkoteplotní kotel 3667 Kč (55000 Kč),
- kondenzační kotel 5333 Kč (80 000 Kč).
Roční provoznínáklady:
kontrola komínu 300 Kč + revize kotle 1000 Kč + elektřina naprovoz 2000 Kč = 3300 Kč
Ostatní náklady při topeníelektřinou
Z ceny za celkovou spotřebu elektřiny 12 500 kWh(9720 kWh teplo a TUV + 2000 kWh běžná spotřeba) jsme odečetli částku za běžnouspotřebu v tarifu D02d.
Investiční náklady na rok (15letýprovoz):
- akumulační kamna 6666 Kč (100 000 Kč),
- přímotopy 2666Kč (40 000 Kč).
Roční provozní náklady:
servis + revize + údržba =1000 Kč
(Pro porovnání: v případě letního přitápění teplovzdušnýmventilátorem v běžném tarifu D02d stojí 1 GJ tepla 1438Kč.)
Ostatní náklady při topení pevnýmipalivy
Investiční náklady na rok (15letý provoz):
-klasický hnědouhelný kotel 2000 Kč (30 000 Kč),
- automatický hnědouhelnýkotel 3. třídy 5333 Kč (80 000 Kč),
- zplyňovací černouhelný kotel 2666Kč (40 000 Kč).
Roční provozní náklady:
kontrola komínu 1000 Kč +servis a údržba kotle 1000 Kč + elektřina 1000 Kč klasik/1500 Kč automat/2000 Kčzplyňovací = 3000/3500/4000 Kč
Ostatní náklady při topení pevnýmibiopalivy
Investiční náklady na rok (15letý provoz):
-biokotel na peletky či brikety 4666 Kč (70 000 Kč).
Roční provoznínáklady:
kontrola komínu 1000 Kč + servis a údržba kotle 1000 Kč +elektřina 1500 Kč = 3500 Kč
Porovnání nákladů na teplo v roce 2012 vbytě s plochou 70 m2 při průměrné spotřebě tepla na vytápění a ohřev vody 10MWh.
Zdroj: www.ihned.cz
