AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
V České republicepříští rok opět zdraží voda, v průměru o 7,5 procenta. Místy ale o 15 až 20procent. A důvod je již několik let stále stejný. Obce, které jsou vlastníkyinfrastruktury, vybírají od provozních společností příliš nízké nájmy. Pokudtedy chtějí obce provést větší investice, musejí zvyšovat ceny vodného astočného.
Nyní navíc obcím hrozí, že přijdou i o evropské dotace. Vletech 2013 až 2020 by to mohlo být až 40 miliard korun. Podle Evropské komiseje totiž v Česku nedostatečná a zmatená regulace. O tu se nyní starají čtyřiministerstva.
"Pokud se bavíme o čerpání peněz pro vodárenství, musíme conejdříve přijít s nějakým řešením," říká první náměstek ministerstva životníhoprostředí Martin Frélich. Jenže nyní to spíše vypadá, že české úřady již taknetrpělivou Evropskou komisi ještě více rozezlí.
Změna khoršímu
Podle komise se v Česku dotace do vodárenství v mnohapřípadech rovná spíše podpoře soukromých firem než obcí. Do konce letošního rokuještě u některých projektů přimhouřila oko, po roce 2013 bez systémových změnjiž tak shovívavá nebude.
Příkladem špatných smluv jsou třeba Pražskévodovody a kanalizace, které vlastní francouzská Veolia. Podle TransparencyInternational prodala Praha svůj podíl pod cenou a navíc za podivných podmínekprodloužila firmě smlouvu na pronájem až do roku 2028. A zisky Veolie jsou o řádvyšší než Prahy.
I kvůli tomu žádala EU lepší vymezení přiměřeného zisku.To dodnes prakticky neexistovalo a vše záviselo na pohledu krajských finančníchředitelství. Ministerstvo financí tedy připravilo nový cenový výměr platný odroku 2013. Počítá se v něm se sedmiprocentní roční návratnostíkapitálu.
Ale podle studie, kterou si nechalo ministerstvo životníhoprostředí vypracovat od společnosti Grant Thornton Advisory a kterou mají HN kdispozici, přemrštěné zisky vodárenských společností neomezuje, spíše jelegitimizuje. "Na jednu stranu se výpočet zdánlivě přiblížil tomu, co po ČeskuEU dlouhodobě požaduje," říká jeden z autorů zprávy. "Na druhou stranu jeneuvěřitelně benevolentní. Provozovatel si totiž po dohodě s vlastníkem můženávratnost investice počítat z majetku obce, do které nijakneinvestoval."
Co vlastně EU chce?
Provysvětlenou - pokud firma investuje 50 milionů korun do provozní společnosti,může se dohodnout s obcí, jejíž infrastrukturu provozuje a která má hodnotu pětimiliard korun. A i z toho si počítá návratnost, tedy výši svého přiměřenéhozisku.
"Pokud se cenový výměr neupraví, může to podle našeho názoru velminegativně ovlivnit vnímání českého vodárenství u Evropské komise, což ovlivní ipřípadné dotace v dalším programovacím období," dodává jeden z autorů studie.
Náměstek Frélich studii příliš komentovat nechce. "Uznáváme, že výměrmůže být místy problematický, nyní ale musíme o problému jednat," říká. Podleministerstva financí ale žádné problémy nehrozí.
Firmy se regulacenebojí, své zisky nicméně hodlají bránit. "Pokud by měla změna pravidel regulacezcela zásadní dopad na hospodaření společností, pak by samozřejmě musela býtnastolena otázka ochrany investic," říká finanční ředitel Veolie PetrMrkos.
V regulaci nechávala EU prozatím Česku volnou ruku, nyní nicméněpo letech liknavosti poprvé podmínila zisk dotačních peněz také vznikemnezávislého regulátora. A české úřady nejen že ho nezřídily, dokonce se anineshodují na tom, jestli ho komise vůbec chce. Podle Frélicha ano, ministerstvozemědělství již ale nesouhlasí.
Města se začínajíbránit
Firmy nyní mění strategii a tvrdí, že evropské penízenejsou potřeba. "Podmínky dotací často nutí obce k drahým a předimenzovanýmřešením," řekl nedávno HN předseda sdružení provozovatelů SOVAK František Barák.Firmy tak místo úprav smluv raději městům na investice půjčujísamy.
Některým městům a obcím ale začíná docházet trpělivost. Příští rokkončí Veolii v Praze provozní smlouva vodních zdrojů Želivka a Káraný. A Prahaje chce provozovat sama. Náměstek primátora za TOP 09 Tomáš Hudeček chce taképrověřit stále rostoucí cenu vody a konstantní platby PVK městu.
Kvůlievropským dotacím chce změnu smlouvy čtyři roky před jejím vypršením i městoPlzeň, tu to ale přijde na stovky milionů korun. "Dohodli jsme se na tom, že odnás provozní společnost v roce 2015 odkoupí. Je to oboustranně výhodný obchod,"říká šéf Veolie Voda Martin Bernard.
Pokud by měla změna pravidelregulace zcela zásadní dopad na hospodaření společností, pak by samozřejměmusela být nastolena otázka ochrany investic.
Petr Mrkos
finančníředitel, Veolia
Zdroj: www.ihned.cz
