Dotaz k části D. Případ plynové kotelny (činnost 14), vyplňuji tedy pouzečást D a E. Co byste dala v řádcích 18 a 19. Já bych dal do ř. 18fyzikálně-mech. působení (požár) nebo únik plynu a do ř. 19 fakt nevím, asipřírodní stanoviště - ale to je v podstatě nesmysl, když bude kotelna ve městě.Kdyby tam byl vzduch, tak je to jasné.
Racionální mi připadá, jak píšete, požár a únik plynu (18.) a následky -chráněné druhy (19.), i když uznávám, že ve městě je to vysoce nepravděpodobnýscénář....
"Rád bych Vás požádal o zodpovězení dotazu týkajícího se nařízení vlády č.295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkáchfinančního zajištění, kde se v § 2 písm. b) uvádí, že "" místem provozníčinnosti se rozumí objekt nebo zařízení příslušného provozovatele, ve kterémvykonává provozní činnost, v němž jsou při této provozní činnosti umístěnynebezpečné látky nebo v němž příslušný provozovatel zachází se závadnými látkaminebo nakládá s vybranými výrobky, vybranými odpady nebo vybranýmizařízeními"".
V příloze č. 1 k zákonu č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a ojejí nápravě je v seznamu provozních činností pod bodem 6. uveden ""odběrpodzemních vod podléhajících povolení podle zvláštního právního předpisu"".
V případě, že provozujeme objekty k odběru podzemních vod (vrty, jímacízářezy, sběrné jímky, čerpací stanice) ve kterých se nenachází žádné nebezpečnéči závadné látky, předpokládáme, že se na tyto objekty povinnost zpracovathodnocení rizika ekologické újmy nevztahuje, neboť zde k žádné ekologické újměani dojít nemůže. Je tento náš výklad zákona správný?"
Výklad bohužel správný není. V definici místa provozní činnosti je uvedenaspojka "nebo". Takovým místem se proto rozumí objekt nebo zařízení příslušnéhoprovozovatele, ve kterém za 1. vykonává provozní činnost, dále pak za 2.v němžjsou při této provozní činnosti umístěny nebezpečné látky, za 3. v němžprovozovatel zachází se závadnými látkami nebo za 4. nakládá s vybranýmivýrobky...
Týká se hodnocení rizik fyzických osob (občanů)?
Na fyzické osoby se povinnost nevztahuje, a to zejména s ohledem na definiciprovozní činnosti [§ 2 písm. h) ZEU], podle které musí být provozní činnostvykonávána "v rámci hospodářské činnosti, obchodu nebo podnikání".
Činnosti 10: není mi moc jasné koho se týká. Odkazy do předpisů míří u CHLna zhotovoitele, pesticidy také, biocidy už jen na definici biocidu a § 44anevím k čemu se vztahuje. Můžete mi tedy prosím říct, kdo tedy řeší činnost 10?Jestli jen ti co uvádějí na trh, nebo i všichni uživatelé těchto skupinvýrobků.
Podle MP k základnímu hodnocení rizik se provozní činností č. 10 rozumí"výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování avnitropodniková doprava" (viz § 44a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraněveřejného zdraví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).Podle mého názoru je ale třeba vždy vycházet z konkrétního správního akturegulujícího provozní činnost a dále specifikovat "místo provozní činnosti".Konkrétně, budete-li mít sklad, kde budete skladovat nebezpečné chemické látky apřípravky, sklad bude pro tyto účely zkolaudován., to je podle mého názorutakový nejtypičtější příklad (kolaudační souhlas/rozhodnutí = správní akt -sklad = "místo provozní činnosti). Osobně bych to tedy nevázala na pouhé"uživatele" výrobků. Vždy je třeba vycházet z havarijního plánu, bude-lizahrnovat pouze závadné látky (ZL), jedná se o provozní činnost č. 9 azpracovává se 1 ZHR. Bude-li se týkat ZL i chemických látek, bude se jednat o 2provozní činnosti (9 a 10) a provozovatel zpracuje 2 ZHR, bude-li havarijní plánvztažen jen k chemickým látkám, jedná se o jednu provozní činnost č. 10 s jednímZHR.
Hodnocení provozní činnosti č. 10 nakládání s nebezpečnými látkami nebopřípravky se provádí pouze v případě, že závod nakládá s látkami, které jsoutoxické/vysoce toxické/nebezpečné pro životní prostředí/látky, které při stykus vodou uvolňují toxický plyn (uvedené v tabulce nařízení)? Tzn., nakládá-lipodnik např. látkami, které jsou klasifikované jako hořlavé aj. ale nenakládás výše uvedenými látkami/přípravky, tak hodnocení pro tuto činnost vůbecneprovádí?
U provozní činnosti č. 10 se hodnocení rizik provádí pouze u těch chemickýchlátek nebo přípravků (směsí), jejichž vlastnosti jsou specifikovány v bodech a)- e) řádku 5 části B přílohy č. 1 k NV č. 295/2011 Sb.
Co je míněno místem provozní činnosti? Např. areál podniku je rozlehlý av areálu se nachází 3 sklady s chemickými látkami. Na různých pozemcích vzdálenéod sebe např. 100m, dále čerpačka s benzínem, který je rovněž skladovánv uvedených skladech. Provádím hodnocení pro jednotlivé sklady zvlášť(pravděpodobnost, že by došlo k úniku chem.látek ze všech skladů je skoronepravděpodobná) nebo jejich množství sčítám a hodnocení mám provést pro celýzávod? (V metodickém pokynu je uvedeno, že místo provozní činnosti jeneoddělitelné od provozní činnosti tzn. v tomto případě skladování chemickýchlátek- bere se sklad nebo provozovna?) Jak je to pak se vzdálenostmi k citlivýmreceptorům?
Místem provozní činnosti jsou jednotlivé sklady chemických látek či přípravkůa dále čerpačka s benzínem (záleží na havarijním plánu či kolaudačním rozhodnutík těmto skladům). Pokud jsou všechny sklady uvedeny v jednom havarijním plánunebo v jednom kolaudačním rozhodnutí, provádí se jedno základní (popř. podrobné)hodnocení rizik.
Hodnocení rizik pro provozní zařízení podléhající vydání integrovanéhopovolení (provozní činnost č. 1): pokud toto povolení zahrnuje více provozníchčinností uvedených pod provozními činnostmi č. 2 až 15 pro jedno místo provozníčinnosti, tak se všechny tyto provozní činnosti hodnotí v rámci jednohoprováděného základního hodnocení rizika v částech B až F. Pokud provozovatelprovádí další provozní činnost, kterou integrované povolení nezahrnuje, provedezákladní hodnocení rizika pro tuto provozní činnost zvlášť.
Pokud jsou pro provozní činnosti uvedené v tabulce č. 1 vydána povolení podlezvláštních předpisů, potom je za místo (místa) provozní činnosti považovánomísto (místa), pro které je toto povolení vydáno.
Povinnost provedení hodnocení je vázáno na provozovatele nebo na toho, nakoho je napsáno povolení? Př. ČOV se pronajímá jiné firmě, která ji provozujeale povolení je na někoho jiného.
Provozovatelem ve smyslu § 2 písm. i) zákona č. 167/2008 Sb. je právnickánebo fyzická osoba vykonávající nebo řídící provozní činnost zařazenou doseznamu činností uvedených v příloze č. 1 k zákonu nebo další činnost, kterásplňuje podmínky stanovené v § 5 odst. 2, nebo osoba, na kterou byla podleinsolvenčního zákona převedena rozhodující ekonomická pravomoc nad fungovánímprovozní činnosti, včetně držitelů povolení, souhlasu nebo jiného oprávnění kvýkonu provozní činnosti nebo osob vykonávajících nebo řídících provozní činnostna základě registrace, evidence nebo ohlášení. S ohledem na výše uvedenoučinnost provádí hodnocení rizik provozovatel, který je držitelem povoleník příslušné činnosti.
Co je míněno pod pojmem „pevně (hermeticky) uzavřeny" to nemusí být totéžne? Mohu poprosit o nějaké příklady? Např. záložní dieselagregáts naftou/chladicí okruhy s chladivem nejsou, hermeticky uzavřeny.
"Pevně" a "hermeticky" opravdu nemusí být totéž, z metodického pokynuk základnímu hodnocení rizik (MP pro ZHR) však nevyplývá, že by to totožné bylo.Předpokladem pro využití výjimky dle 5. odstavce kapitoly "Výjimky" na str. 3 MPpro ZHR je ovšem i skutečnost, že ...."se s těmito látkami nenakládá a........"Příkladem jsou např. transformátory.
Dle nařízení musí provozovatel zařízení dle § 14 ost. 1 zákona o odpadechvypracovat hodnocení pro tuto činnost. Tzn. každý provozovatel zařízení ke sběrua výkupu kovů (reálná šance na ek. újmu z jeho činnosti=0) rovněž vypracovattoho hodnocení?
Hodnocení rizik jsou povinni provést všichni provozovatelé provozníchčinností uvedených v příloze č. 1 k zákonu 167/2008 Sb., včetně provozovatelůzařízení ke sběru a výkupu odpadů podléhajících souhlasu podle § 14 zákona oodpadech. Pokud takový provozovatel nenakládá s nebezpečnými odpady nebovybranými výrobky, získá v části B nula bodů. Část B se ovšem rovněž nevyplňujeu provozních činností č. 3 - 8, 12 a 14, a přesto se další části ZHR vyplňovatmusí.
Pro činnosti č. 14 (zdroje znečišťování ovzduší) se bere zákon 86/2002 Sb.(tj. zdroje střední a vyšší) nebo zákon č. 201/2012 Sb. (tj. zdroje uvedené vpříloze č. 2 zákona)? Je to dost podstatný rozdíl.
Pro provozní činnost č. 14 je od 1. září 2012 relevantní úprava zakotvená vzákoně č. 201/2012 Sb. (resp. jeho příloha č. 2).
Konkrétně se jedná o bod 7 b) v části B. Kdy se tento bod vyplňuje(samozřejmě předpokladem je činnost 2, 13 nebo 15)? Znamená to, že např. firma,která má povolení dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, musí započíst vždy 5 bodů,protože má zářivky ze světel či olej z techniky? Nebo se to týká jen těch, kteřívybrané výrobky dle § 25 zpracovávají či přijímají?
Bod 7 písm. b) části B se vztahuje jen na provozní činnosti 2 a 13, neboťodkazuje na "oprávnění" podle zákona o odpadech (nikoliv například podle zákonao těžebním odpadu). Pokud má provozovatel souhlas k provozování zařízení kvyužívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podle § 14 odst. 1 zákona oodpadech (a příslušný provozní řád zařízení), který se vztahuje také na vybranévýrobky podle § 25 zákona o odpadech, připočte v části B bodě 7 písm. b) 5bodů.
Dotaz k bodu 24 části E: Provozuji nějakou činnost - např. č. 9 Sklad chem.látek. Ekologická újma ale nemůže vzniknout (podle definice eko.újmy to už musíbýt závažná událost, rozhodně to není např. vylitý kanistr ve skladu). Pak setedy domnívám, že bod 24 v části nevyplňuji, protože se týká existencepreventivních opatření a/nebo detekčního zařízení pro zamezení vzniku ekologickéújmy. A ta mi nemůže vzniknout.
Riziko vzniku ekologické újmy lze dovodit jen na základě hodnocení rizik.Konkrétně v případě zmíněného skladu chemických látek bude provozovatel zcelajistě disponovat schváleným havarijním plánem podle zákona o vodách a budepovinen plnit povinnosti uvedené v § 39 odst. 4 vodního zákona (mimo jiné zříditkontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek, ten lze jistě považovatza "detekční zařízení" ve smyslu bodu 24 části E). Tato část se tedy u uvedenéčinnosti vyplňuje.
V ostatních případech je vyplnění bodu 24 také problém, protože pokud jsempřijal preventivní opatření, ale nemám detekční systém, tak zase musím nechatbod 24 prázdný, protože na tento případ tam není kolonka - to by odpovídalo ispojce a/nebo (nepřičítám ani neodečítám body v případě přijetí pouzepreventivních opatření).
V případě, že provozovatel nemá detekční zařízení, neboť jeho instalaci poněm zvláštní právní předpis nevyžaduje (contra viz výše kontrolní systém podlezákona o vodách) a přijal preventivní opatření výslednou hodnotou v části E bodě24., odečte si 5 bodů - vycházíme z návětí bodu 24. a variantnosti opatřenívyjádřeného spojením "a/nebo" (provozovatel přijal preventivní opatření a/nebomá instalované detekční zařízení...).
Jak se přesně má řešit hodnocení u farem s polními hnojišti, které jsousamozřejmě na různých vzdálených místech. Mám namysli část C - vzdálenosti.Jedno hnojiště může být ve zranitelné oblasti, jiné zase u významného toku. Mělaby se provést dílčí samostatná "pomocná"posouzení části C pro všechna hnojiště apak to, které vyjde nejhůř dát do základního hodnocení? Bylo by to ale dostpracné. Podobná situace může být v případě větších areálů s více např. skladyzávadných látek - zase otázka vzdáleností (chápu, že by se měl brát nejbližšísklad. Ale co když jeden bude blízko řeky a druhý na opačném konci areálu blízkojiného předmětu ochrany - který vybrat?).
Počet zpracovávaných ZHR bude záviset na obsahu havarijního plánu. Pokud budezpracován (a odsouhlasen) pro jedno ucelené provozní území, v rámci kterého budenapříklad několik hnojišť, vypracuje se jedno ZHR, relevantní budou nejbližšívzdálenosti, tj. bude-li hnojiště do 50m od zranitelné oblasti a jiné do 500m,připočte se 5 bodů, bude-li jiné do 50m od OPVZ, připočte se dalších 5 bodů atp.Bude-li provozovatel disponovat několika havarijními plány schválenými pro různáucelená provozní území, zpracují se ZHR pro každé provozní místo zvlášť.
Dále mám otázku, zda výjimka z hodnocení rizik z met.pok. pro mobilnízařízení, u kterých není možno stanovit přesné místo provozní činnosti, se týkátaké i např. těchto případů: mobilní svoz odpadů (povolení dle § 14 odst. 1 z.185/2001) nebo drtičky stavebních odpadů (střední zdroj). Přesné místo provozníčinnosti nelze stanovit pouze v delším horizontu, ale v krátkodobém již ano (vímnapř., kde bude zařízení např. příští týden). Předpokládám, že výjimka pro tytozařízení platí, protože dělat hodnocení pro každé místo, kde se zařízení v rocepostupně objeví, není moc reálné.
Ano, výjimka platí.
Odpočet bodů v řádku 24 v části E základního hodnocení.
Podmínkou pro odpočet bodů je existence preventivních opatření (ve vašempřípadě záchytné havarijní vany a jímky, zpevnění betonových ploch a zabráněníúniků z těchto ploch), instalace detekčního zařízení (ve Vašem případě optickéhladinoměry), a dále zpracovaný havarijní plán. V tomto případě je možné siodečíst při zpracovávání základního hodnocení 5 bodů (řádek 24 v části E). Vpřípadě existence dalších preventivních opatření (mimo výše uvedené), kterévycházejí z nejnovějších vědeckých a technických poznatků, týkajících seenvironmentálního zabezpečení je možné si odečíst celkem 10 bodů - ve Vašempřípadě se situace jeví jako využití standardních preventivních opatření.
Dělá se jedno hodnocení pro níže uvedené případy, nebo více pro samostatnámísta či povolení? Zemědělství: polní hnojiště - v různých katastrech a stáje(jímky) -zase mohou být na různých místech (vše je ale v jednom HP firmy).Průmysl: zdroje znečišťování ovzduší - více zdrojů v jedné provozovně (každýzdroj má svoje povolení, např. kotelna, lakovna).
Pokud je na polní hnojiště zpracován jeden havarijní plán z hlediskazacházení se závadnými látkami (provozní činnost č. 9 dle přílohy č. 1 k zákonuč. 167/2008 Sb.) podle § 39 odst. 2 vodního zákona, zpracovává se jedno základníhodnocení rizik.
Pokud je v jedné provozovně více stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší(provozní činnost č. 14), ke kterým je vydáno více povolení podle zákona oochraně ovzduší, zpracovává se více základních hodnocení rizik (1 povolení = 1základní hodnocení rizik). Podle § 11 odst. 2 písm. d) nového zákona o ochraněovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.) budou povolení podléhat stacionární zdrojeuvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu (do níž jsou zařazeny podle typučinnosti, tepelného příkonu, resp. projektované kapacity...), zde je již hranicetepelného příkonu od 0.3 MW (300 kW)
NV 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližšíchpodmínkách finančního zajištění - Náležitosti základního hodnocení část B: pokudje množství látek nižší než uvedené množství, snižuje se příslušné bodovéhodnocení? Např: 5a) 0,5t = 10b; 0,2t = 4b?
Body se v základním hodnocení rizika přidělí pouze v případě, že množstvílátek přesahuje uvedené množství (0,5t).
Vztahuje se zákon 167/2008 Sb., také na studny fyzických osob?
Občané pod dikci zákona nespadají. Pokud je studna využívána např. vkeramické dílně, lze ji teoreticky považovat již za provozní činnost, která poddikci zákona spadá.
Firma, která jako celek spadá podle provozní činnosti pod zákon o ekologickéújmě a má několik provozoven, z nichž v některých se nezachází s nebezpečnýmilátkami, závadnými látkami ani odpady. Musí firma provést základní hodnocenírizik pro všechny své provozovny?
Provozovatel provede základní hodnocení rizik jen pro ty objekty, které nesoucharakteristiku provozní činnosti podle přílohy 1 zákona. Ostatní provozovny zezákladního hodnocení rizik vypadnou.
Zákon o ekologické újmě neřeší staré ekologické zátěže, které vznikly přednabytím účinnosti zákona. Situace, kdy stará ekologická zátěž je stabilizovaná,ale novou provozní činností se změní podmínky. Bude se postupovat podle zákona oekologické újmě?
Záleží na tom, jakou provozní činností se změní podmínky ve stabilizaciekologické zátěže. Pokud se tak stane provozní činností podle přílohy 1 Zákona,příslušný orgán bude zvažovat, zda došlo nebo může dojít k ekologické újmě podlezákona o ekologické újmě. Pokud se podmínky změní na základě jiné provozníčinnosti, bude se postupovat podle složkových zákonů.
Stavební firma provádí zejména rekonstrukce panelových domů, při jejíčinnosti se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami. Má tato firma povinnostzpracovávat základní hodnocení rizik pro každou jednotlivou stavbu? Splňujívůbec takové dočasné stavby definici provozovny?
Hodnocení rizika se provádí pro provozní činnosti, prováděné i dočasně (vizMP pro základní hodnocení rizika). Pro daný případ je nutné zpracovat základníhodnocení rizika jen pro takové provozovny (místa provozní činnosti), kde jeumístěný sklad nebezpečných látek.
Pro jaké činnosti při výrobě nebo zemědělské činnosti se provádí hodnocenírizika?
Hodnocení rizika provádí provozovatel, který při své hospodářské činnosti,obchodu nebo podnikání provádí provozní činnost uvedenou v příloze č. 1zákona.
Vztahuje se hodnocení rizika také na studny fyzických osob, nebo ostatnípovolené odběry podzemních vod ze studní, pokud se používají na sociálnízařízení nebo zavlažování?
Čerpání vody ze studní fyzických osob nepředstavuje provozní činnost ahodnocení rizika se neprovádí.
Část B, bod č.17: Sklon terénu se uvažuje průměrný (v rámci celé lokality,popř. i jejího okolí až k danému chráněnému území) nebo maximální?
Pro hodnocení rizika se uvažuje průměrný sklon terénu (viz MP).
Je vypouštění odpadních vod do městské kanalizace provozní činností 3? Každákanalizace přeci jednou skončí v ČOV a tyto vody potom končí ve vodáchpovrchových...
Vypouštění odpadních vod do městské kanalizace není provozní činností dletab. č. 1 předmětného metodického pokynu MŽP, resp. přílohy č. 1 zákona č.167/2008 Sb. Hodnocení rizik zpracovává až provozovatel ČOV.
Je provozovatel (firma se sídlem v ČR a převážnou činností v ČR), kterývykonává jednu ze svých činností (jedná se o činnost z přílohy č. 1) v zahraničí(např. na Slovensku), povinen zpracovat pro tuto činnost také základní hodnocenírizik?
Daný provozovatel musí vyhovět legislativě, kterou byla do právního řádudaného státu transponována směrnice 2004/35/ES o environmentální odpovědnosti.Pokud je hodnocení rizik touto legislativou vyžadováno, musí být provedeno, a tozpůsobem, který je stanoven právními předpisy daného státu.
Týká se z. č. 167/2008 Sb. též krajských úřadů z pozice provozovatele?
Ano týká - pokud vykonávají provozní činnost dle přílohy č. 1 k zákonu.
Jak hodnotit podniky povodí, které spravují toky v celé ČR?
Podmínka - vydání povolení pro vzdouvání (hráz, jez apod.) nebo akumulacipovrchových vod. Hodnotí se místa této provozní činnosti nikoliv celé toky.Hodnotí se oblast vzdutí nad hrází. Při hodnocení je důležité existence neboneexistence předmětu ochrany uvedeného v části C2, řádku 8 a dále případnézískané body v části E.
Jak se hodnotí v části C2 v řádku 9 název nejbližšího významného toku?
Uvede se tok, který má bezprostřední vztah k místu provozní činnosti: docházído něho k vypouštění, odběrům nebo je blízko provozní činnosti ve směru spáduúzemí. Jedná se tedy o tok, na kterém provozovatel může způsobit ekologickouújmu.
Pokud je sjednáno pojištění provozu skládky dle zákona č. 185/2001 Sb., jetřeba zabezpečit ještě další finanční zajištění dle 167/2008 Sb., když seexistujícím pojištěním zabezpečuje škoda na životním prostředí, resp. ekologickáújma? Není to totožné?
Pokud existující pojištění pokrývá ve své výši i rozsahu povinnostiprovozovatele na finanční zabezpečení ekologické újmy dle § 14 zákona o Eú, nenítřeba další finanční zajištění podle tohoto zákona.
Musí provozovatel provést základní hodnocení rizik, pokud provozuje imobilní zařízení ke sběru a výkupu odpadů, provozovaném na základě souhlasu § 14odst. 1 zákona o odpadech č. 185/2001 Sb.? Jedná se o sklápěcí vozidlo akontejnery, provozovatel nemá sběrné místo, ihned odpady převáží třetí oprávněnéosobě. Není to přepravce, ale od původců odpad přebírá.
Jedná se o mobilní zdroj, u kterého nelze určit místo provozní činnost, takžehodnocení rizik ekologické újmy se neprovádí.
Měl by provozovatel provést základní hodnocení rizik pro činnost č. 9, pokudve svém provoze nakládá pouze s propan-butanem, resp. ZP? Tento plyn bývá vlahvích zkapalněný a je charakterizován jako LPG, čili zkapalněný ropný plyn.Vzhledem k tomu, že je ropného původu, pak by podle přílohy č. 1 zákona č.254/2001 Sb. o vodách, spadal do kategorie nebezpečné závadné látky, bod 6.Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu.Domnívám se však, že tato látka je pro vody v podstatě neškodná, protože sevelmi rychle odpařuje (do vody se tudíž vůbec nedostane).
Nutnost provedení základního hodnocení rizika se bude odvíjet od množstvízávadných látek (část B - řádek 6 Přílohy č. 1 NV a § 3 odst. 6 NV). Pozn.ENVI GROUP: tato odpověď asi žadateli nepomohla. Je třeba se držet definicezávadných látek z § 39 odst. 1 vodního zákona: Závadné látky jsou látky, kterénejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchovýchnebo podzemních vod. V tomto případě PB není závadnou látkou.
Jsme stavební společnost, provádíme různé stavby. V rámci stavební činnostina stavbách používáme různé nebezpečné chemické látky a přípravky, jedná sezejména o ředidla a barvy. Musíme zpracovat hodnocení rizik?
Hodnocení rizika zpracovat musíte, a to pro sklad těchto látek. Rozhodujícíje kapacita skladu, viz § 2 písm. c) NV č. 295/2011 Sb. Složitost zpracování jedána hmotnostním či objemovým množstvím těchto látek dle limitů specifikovanýchv části B přílohy č. 1 NV č. 295/2011 Sb.
