Cílem nového zákona o ochraně ovzduší je zajištění kvality vnějšího ovzdušína úrovni, která nepředstavuje zdravotní rizika, dále optimalizace některýchjeho koncepčních nástrojů, jako jsou Programy kvality ovzduší, nebo Národníprogram snižování emisí. Zákon zavádí individuální přístup ke zdrojůmznečišťování ovzduší. Zde zohledňuje jejich míru působení na kvalitu ovzduší.Norma omezuje administrativní náročnost a převádí do české legislativy požadavkyEvropské unie. Zákon nedává úředníkům pravomoc přímo vstupovat do domů a bytůkvůli kontrole způsobu vytápění.
Hlavními důvody vrácení zákona Senátem jsou poplatky za znečišťování ovzdušía návrh transpozice evropské směrnice o průmyslových emisích.
Senátoři se přiklonili k návrhu, který je kompromisem mezi požadavkem nazachování poplatků za znečišťování ovzduší a snahou ekonomicky nezatížitprůmysl. Tento pozměňovací návrh zachovává poplatky v podobě, která v zásaděodpovídá vládní verzi postupného navyšování sazeb poplatků, pouze s tímrozdílem, že tento návrh neobsahuje skokové zdvojnásobení sazeb mezi roky 2021 a2022.
Pozměňovací návrh současně umožňuje snižování poplatků, pokud budeprovozovatel snižovat emise nad rámec minimálních legislativních požadavků neboje již dnes pod touto úrovní. Poplatek by se vůbec nevyměřil při dosažení vysokéúrovně ochrany ovzduší, definované snížením emisí pod hodnotu 50 % horní hranicespojené s nejlepšími dostupnými technikami.
„Pozměňovací návrh jednoznačně zvýhodňuje provozovatele, kteří se chovajíodpovědněji a snižují emise více, než je vyžadováno, na rozdíl od provozovatelů,kteří balancují na zákonem vyžadované hranici. Má proto plnou podporuMinisterstva životního prostředí,“ říká ministr životního prostředí TomášChalupa.
S ohledem na snížení administrativní zátěže spojené se systémem poplatkůtento pozměňovací návrh zvyšuje hranici, od níž se mají poplatky vyměřovat, a toz původně navrhovaných 5 000 Kč na 50 000 Kč. Tím dojde ke snížení počtuzpoplatněných zdrojů, které představují cca 5 % emisí. Jedná se o menšístacionární zdroje s malými emisemi, jako jsou kotelny ve veřejných budovách,lakovny nebo pekárny, kde by bylo technicky i ekonomicky obtížné dosáhnout nanavrhované úlevy. Do roku 2016 by se poplatková povinnost mohla vztahovat napouze přibližně 200 subjektů.
V neposlední řadě se jedná o významné snížení administrativní zátěže, kdy kvýši samotného poplatku je potřeba připočíst další náklady podnikatele naobsluhu tohoto poplatku. Malí a střední podnikatelé tak ušetří nejen finance vpodobě samotného poplatku, ale i v dalších nákladech s ním spojených.
Zákon ponechává pouze 4 znečisťující látky místo původních dvaceti. Tytočtyři látky představují 90 % vlivu na životní prostředí, zbylých šestnáct látekmá 10% podíl na vlivu.
Dnes je zpoplatňováno cca 4300 subjektů. To představuje cca 9500 provozoven,tedy cca 40 tis. zdrojů. Při hranici 50 tis. Kč bude zpoplatněno asi 200subjektů, což odpovídá cca 500 provozovnám. Zvýšením hranice pro zpoplatnění sesníží počet zpoplatněných subjektů přibližně o 95 % a příjmy SFŽP klesnou asi o5-7 %.
Součástí pozměňovacích návrhů je i návrh na transpozici části směrnice oprůmyslových emisích. Směrnice se dotýká zákona o integrované prevenci a ochraněovzduší z hlediska tzv. velkých stacionárních spalovacích zdrojůznečišťování.
Smyslem směrnice i její transpozice je umožnit členským státům využít výjimkyz plnění zpřísněných emisních limitů. Důvodem využití výjimek je umožněnírealizace nezbytných v celém energetickém sektoru ČR. Česká republika proto,obdobně jako některé jiné státy Evropské unie, využije u vybraných velkýchspalovacích zdrojů možnost dosáhnout zpřísněných emisních limitů postupně vdelším časovém horizontu. Zákon umožní realizaci přechodového plánu pro českéteplárny, a tím i více času na provedení investic v celkovém objemu cca 60 mld.Kč. V následujících letech tak bude menší tlak na zvyšování cen.
Zdroj: www.tretiruka.cz
