Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) plánuje masivní podporu spaloven. A zdáse, že má konečně po mnoha letech i silné zastání v ministerstvu životníhoprostředí (MŽP), svém novém detašovaném pracovišti. Situace je tedy opravduvážná.
Z hlediska MPO je snaha získat energii, kde se dá, zcelapochopitelná. Je zodpovědné za energetickou politiku státu. Proč tedy odpadynespálit a energii nevyužít? Jenže to má jedno podstatné ALE. V pětistupňovéhierarchii nakládání s odpady, která je podstatnou součástí evropské i našílegislativy, je spalování s využitím energie až na předposledním místě, těsněpřed skládkováním.
Jinými slovy, pokud spalujeme odpad a přitomvyužijeme energii, pořád je to druhé nejhorší řešení, jak s odpadem nakládat.Navíc neplatí paušálně, že moderně založená a vedená skládka je horší nežjakákoliv spalovna. Může tomu být klidně naopak. MPO se tedy soustředí naporovnávání nejhoršího a druhého nejhoršího řešení. Opravdu progresivnípřístup!
Přijatá hierarchie odráží mnohaleté zkušenosti na téma "kam sním". Selským rozumem se lze dobrat k tomu, že nejlepší je, pokud odpad vůbecnevznikne. Nemusíme ho pak totiž likvidovat. Skutečně, prevence tvorby odpadůžebříčku vévodí. Patří sem dále prevence vzniku nebezpečných odpadů, tzn.používání materiálů bez nebezpečných vlastností. Hned za prevencí je pak zpětnépoužití. Některé věci, resp. odpady, se dají po úpravě využítněkolikrát.
Přesto: produkci odpadů se úplně vyhnout nemůžeme. Takžepřece jen musíme stavět spalovny? Nikoliv, daleko efektivnější je odpadyrecyklovat nebo materiálově využívat. To je další ze způsobů nakládání stojící vhierarchii před spalováním.
A tady se ukazuje paradox situace. Plány naspalovny by měly pouze doplňovat důkladné programy prevence a projekty, jakodpad vytřídit a recyklovat či jinak materiálově využít. Recyklace je létyověřená, šetrnější k životnímu prostředí a levnější. Takové plány však chybí,namísto toho chceme masivně investovat do spaloven.
S trochou nadsázkylze říci, že vlastně chceme spalovat vodu. Zhruba polovinu směsného komunálníhoodpadu - běžný obsah popelnice - totiž tvoří bioodpad. A jsou to předevšímbioodpady, které vadí na skládkách, protože jejich rozkladem vzniká skleníkovýplyn metan. Proto směrnice o skládkování nařizuje členským zemím EU postupněsnižovat množství bioodpadů ukládaných na skládky.
Místo, abychom sezaměřili na oddělený sběr bioodpadů a jejich kompostování či využití vbioplynových stanicích, zaznívá požadavek řešit směsný komunál stavbou novýchspaloven. Bioodpady tvoří z padesáti až osmdesáti procent voda. Je logicképlatit za spalování něčeho, co má nadpoloviční množství vody?
Masivnípodpora spaloven při absenci podrobných plánů pro preferovanější způsobynakládání s odpady a podrobných ekonomických analýz je prostě neakceptovatelná.Poučme se od států, kde spalovny sice mají, ale prvotní opojení z tétotechnologie již pominulo.
AUTOR: Čestmír Hrdinka
Autor je výkonným ředitelem Greenpeace ČR.
Pokud spalujeme odpad apřitom využijeme energii, pořád je to druhé nejhorší řešení, jak s odpademnakládat. Navíc neplatí paušálně, že moderně založená a vedená skládka je horšínež jakákoliv spalovna.
Zdroj: www.ihned.cz
A pohled ze strany MPO:
Lék ministerstva na drahé teplo: spalovna odpadů v každém kraji
Spalováním odpadů se podle ministra Kuby ušetří miliony tun uhlí. Současné spalovny zajišťují teplo desítkám tisíc domácností.
AUTOR: Petr Lukáč
V Česku by se mělo razantně zvýšit množství spalovaného komunálního odpadu. Podle plánu ministerstva průmyslu a obchodu by se ušetřily miliony tun hnědého uhlí a zabránilo by se tak částečně zdražování tepla.
"Oproti zbytku Evropy u nás vůbec neumíme pracovat s odpadovým hospodářstvím," říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. "Všude jinde se dnes většina odpadů spaluje, ve Vídni mají například dvě spalovny přímo ve městě. U nás se naopak skladuje," říká.
V současné době se v České republice každý rok vyprodukuje více než pět milionů tun komunálních odpadů. Energeticky se ale spotřebuje jen něco okolo devíti procent a zbytek se skladuje. "Chtěli bychom tento poměr překlopit," říká Kuba.
Podle výpočtů MPO by se tak mohlo v Česku ušetřit 2,5 až 3 miliony tun hnědého uhlí ročně. "Ideální by bylo, aby vycházela na každý kraj alespoň jedna spalovna napojená na síť centrálního zásobování teplem," říká Kuba.
To se ale nelíbí ekologům. Podle výkonného ředitele Greenpeace ČR Čestmíra Hrdinky je spalování odpadů druhé nejhorší řešení hned po skládkování. "Daleko efektivnější je odpady recyklovat nebo materiálně využívat," říká.
Jenže spalování odpadů má být jedním z kroků, jak zabránit dalšímu zdražování tepla pro domácnosti i podniky.
Toho se dnes obávají především zástupci teplárenství. Uhlí před územními limity je dnes málo a těžaři tak tlačí na vyšší ceny. Firma Czech Coal Pavla Tykače například při uzavírání nových dlouhodobých smluv požaduje dokonce až dvojnásobné ceny. Do sporu se proto minulý týden vložil i ministr Kuba, který tlačí na dohodu obou stran.
V současné době fungují v České republice tři spalovny, které komunální odpad energeticky využívají. Podniky v Liberci, Brně a v Praze ročně spálí téměř půl milionu tun komunálního odpadu a vyrobí teplo, teplou vodu a elektřinu pro desítky
tisíc domácností.
Nové spalovny ale čelí obecně problému odporu místních obyvatel. "Standardní provoz spalovny přitom okolí nijak neohrožuje, emise jsou velmi nízké," říká soudní znalec Bohumil Havel, který mimo jiné zpracovával i posudek
na plánovanou spalovnu Chotíkov a její dopady na veřejné zdraví. "Pro obyvatelstvo se jedná spíše o dopady psychologické, obyvatelé jednoduše nechtějí bydlet poblíž podobných podniků," říká.
Právě v Chotíkově prosazuje Plzeňská teplárenská výstavbu spalovny již čtyři roky. Letos na jaře dostala od kraje kladné
stanovisko v řízení o dopadu na životní prostředí a nyní probíhají výběrová řízení na dodavatele.
"Většina obav obyvatel pochází jednoduše z neznalosti," říká šéf Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.
"Přitom to pomůže celé Plzni. Spalovna v letních měsících utáhne pro celé město ohřev vody i dodávky tepla a teplárna tak nebude muset spálit jedinou tunu uhlí," říká.
Kromě výstavby v Chotíkově je v České republice naplánováno několik dalších projektů, mimo jiné v Komořanech na Mostecku, v Jihlavě, Tišňově u Brna či v Karviné.
Zdroj: www.ihned.cz
