Politici vyšli vstříc českému průmyslu a poskytli mu další čtyři roky, donichž můžou podniky rozložit investice na snižování emisí škodlivých látek.Původně měly limity platit od roku 2016. Díky přechodovým obdobím, která Senátpřidal minulý týden do novely zákona o ochraně ovzduší, budou ale emisní limityčeským firmám klesat postupně až do roku 2020.
Politická debata se všaksoustředila jen na poplatky, které musí firmy platit a které chtěly někteřípolitici zcela zrušit. O odložení snižování emisí nepadlo na schůzi Senátu anislovo. U poplatků se přitom jedná o stovky milionů korun ročně, zatímco otázkapřechodových období se týká investic za desítky miliard. A jak přiznávápředkladatel pozměňovacího návrhu senátor Jiří Bis, přechodová období mají proprůmysl mnohem větší význam.
Tichá voda břehymele
"Za nejvíce šokující považuji, že u takto zásadníhodokumentu neexistovala prakticky žádná diskuse. A jelikož byl pozměňovací návrhpřidán až v Senátu, dokument neprošel legislativní radou vlády ani vládou, adokonce ho nemůžou pozměnit ani poslanci," říká Jana Hays z konzultačníspolečnosti Candole Partners.
Poslanci mohou nyní celý návrh buďpřijmout jako celek, nebo ho zamítnout, ale nikoliv měnit.
Zastáncipostupného zavádění emisních stropů jsou spokojeni. Podle kritiků je alepřechodové období zbytečné a dovoluje českému průmyslu neustále oddalovatpotřebné investice. A na politické scéně podle nich není nikdo, kdo by je kinvesticím donutil. "Průmyslové podniky se jednoduše snaží udržet status quo.Přitom již za mého působení na ministerstvu se s přísnými limity počítalo odroku 2016. Dnes ale ministerstvo životního prostředí funguje spíše jako advokátprůmyslu," říká bývalý ministr za zelené Martin Bursík.
Odpůrcům novelyvadí i to, že senátoři neusilovali o kompromis a průmyslu povolili vše, comohli. "Ano, je to nejbenevolentnější verze. Ale způsob přijímání nebyl nějakoupodvratnou činností. Návrh byl ve skluzu a bylo nutné ho přijmout," říká PavelGebauer z ministerstva průmyslu a obchodu.
"Nejde přece o to, že byčeské firmy ty investice neměly vůbec provést. Jen se jim dá o něco více času,aby je mohly lépe rozložit," přidává se ředitel Teplárenského sdružení MartinHájek. A zároveň dodává, že emisní stropy začnou klesat již od roku 2016, proněkteré velké zdroje znečištění razantně.
Politici stojí zaprůmyslem
Senátnímu návrhu vyjadřují podporu i zainteresovaníministři. "Byla to Česká republika, která tuto možnost pro státy během svéhopředsednictví vyjednala, a já to respektuji. Bez rozložení náběhového období doroku 2020 by hrozilo, že až polovina tepláren by v Česku musela zavřít," říkáministr životního prostředí Tomáš Chalupa, který se tak staví na stranuministerstva průmyslu a obchodu.
"Pokud chceme udržet konkurenceschopnostčeského průmyslu, musíme mu pomoci. Podniky si ale musí uvědomit, že změny jsounutné," dodává ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. "Modernizovat se musí i vdalších směrech. Fakt, že některé elektrárny spalují uhlí s 20procentníúčinností, je prostě neudržitelný," vysvětluje.
Kritikům dalších odkladůemisních stropů ale nahrává situace v některých krajích, které firmy kinvesticím přinutily formou integrovaných povolení. "U velkých znečišťovatelůjsme ještě přísnější než EU. Nižší limity dokonce zavádíme již v roce 2014, tedyo dva roky dříve," říká náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje MiroslavNovák. A firmy byly na podobné změny nuceny reagovat.
"Od privatizace vroce 2003 jsme museli investovat do modernizace přes osm miliard korun, z tohona ekologická opatření přes 3,6 miliardy," říká mluvčí hutní společnostiArcelorMittal Ostrava Věra Breiová. Investice v řádu několika miliard firmuještě čekají. A není sama. ČEZ odhaduje náklady na 10 až 20 miliard, ElektrárnyOpatovice na zhruba jednu miliardu.
Špinavé zdrojezůstanou
Návrh zákona, který ještě musí schválit Poslaneckásněmovna, pomůže i "špinavým" zdrojům, které by jinak musely na konci roku 2015zavřít. Pokud se ale rozhodnou, že ekologické investice nejsou rentabilní,dostanou k dobru ještě 17 500 hodin, tedy asi dva roky nepřetržitého provozu.Pak musí skončit.
To je dobrá zpráva například pro elektrárnu Chvaletice,která patří skupině ČEZ. O té se již dlouho hovoří jako o jednom ze zdrojů,které mají být kvůli nižším emisním limitům uzavřeny. Daniel Křetínský, jehožEnergetický a průmyslový holding o koupi Chvaletic uvažuje, uváděl v nedávnémrozhovoru pro HN jako minimální dobu fungování právě rok 2020. A pomalu otáčí iČEZ. "Koncepci provozu Chvaletic nyní přehodnocujeme," říká mluvčí ČEZ EvaNováková.
"Politici si vůbec neuvědomují, jaké dopady může mítprodlužování životnosti na zdraví občanů," komentuje Vojtěch Kotecký z HnutíDuha.
Cena za snížení emisí
20 mld.kč
Až takovou sumu bude muset kvůli nižším emisním stropům investovat doekologizace skupina ČEZ. ArcelorMittal Ostrava již téměř čtyři miliardyinvestoval a další budou následovat. Miliardu musely investovat i ElektrárnyOpatovice.
NOx, SOx
Jedná se především o poplatky za emisepolétavého prachu, oxidů síry a dusíku a organických těkavých látek.
2016až 2020
Přechodné období, které navrhuje Senát pro český průmysl. Ten bytak měl u stávajících zdrojů čtyři roky na to, aby dosáhly emisí na úrovni"nejlepších možných technologií". Již v roce 2016 dojde nicméně k razantnímusnížení emisních stropů, které budou nadále postupně klesat.
17 500hodin
provozu budou mít zdroje s omezenou životností po roce 2016. Jednáse o zdroje, které se již nevyplatí ekologizovat. Poté je musí provozovatelézavřít.
AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Zdroj: www.ihned.cz
