Se zákonem o ekologické újmě vzniká provozovatelům vykonávajícím rizikovouprovozní činnost povinnost provádět buď preventivní opatření (v případěbezprostřední hrozby ekologické újmy), nebo nápravná opatření, pokud již k újmědošlo. Za ekologickou újmu se považuje nepříznivá měřitelná změna vybranýchpřírodních zdrojů nebo měřitelné zhoršení jejich funkcí. Rozlišuje se přitomekologická újma na chráněných druzích nebo stanovištích, na vodě a na půdě.
Zákon se vztahuje na provozovatele zařízení, uvedených v příloze č. 1 zákona(viz box 2). Může se jednat o činnost podnikatelskou (např. osoby zapsané doobchodního rejstříku, živnostníky, registrované zemědělce), ale i činnostneziskovou (např. nadace, nezisková školská zařízení, obecně prospěšnéspolečnosti).
Zákon č. 167/2008 Sb. je založen na základních principech evropské ekologickélegislativy, kterými jsou princip prevence a princip "znečišťovatel platí", dáleprincip naturální restituce a princip objektivní odpovědnosti.
PRINCIP PREVENCE
V souladu s principem prevence má provozovatel vybraných provozních činnostípovinnost provádět nezbytná preventivní opatření, nést s tím spojené náklady ainformovat o tom příslušný orgán státní správy.
V souladu s principem "znečišťovatel platí" má být provozovatel, jehožčinnost způsobila ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu takové újmy,finančně odpovědný. Provozovatelé vybraných činností jsou povinni provádětpreventivní nebo nápravná opatření, a to bez ohledu na to, zdali jednali úmyslněnebo nedbalostně, a jestli porušili právní předpis nebo povolení vydané na jehozákladě. Za určitých, zákonem daných okolností mohou být provozovatelůmvynaložené náklady proplaceny. Půjde například o situaci, kdy provozovatelzpůsobil ekologickou újmu, ale neporušil přitom zákon nebo povolení.
PRINCIP NATURÁLNÍ RESTITUCE
Na základě principu naturální restituce se při nápravě závadného stavuupřednostňují nápravná opatření před peněžní náhradou. Zákon č. 167/2008 Sb.přitom stanoví odlišný způsob pro nápravu ekologické újmy na chráněných druzícha přírodních stanovištích a na vodách a pro nápravu ekologické újmy na půdě.
Nápravy ekologické újmy na vodách a na chráněných druzích nebo přírodníchstanovištích má být dosahováno navrácením poškozených přírodních zdrojů nebojejich zhoršených funkcí do základního stavu nebo směrem k tomuto stavu (tzv.primární náprava). V případě, že primární náprava nevede k obnově životníhoprostředí zpět do základního stavu, měla by být provedena náprava na jinélokalitě nebo na jiném přírodním zdroji (tzv. doplňková náprava), příp.vyrovnání tzv. přechodných ztrát přírodních zdrojů a funkcí čekajících na obnovu(tzv. vyrovnávací náprava).
Oproti tomu účelem nápravy ekologické újmy na půdě má být odstranění, izolacenebo snížení kontaminovaných látek tak, aby kontaminovaná půda již nadálenepředstavovala závažné riziko nepříznivého účinku na lidské zdraví.
PRINCIP OBJEKTIVNÍ ODPOVĚDNOSTI
Vznik povinnosti prevence nebo nápravy ekologické újmy je založen na režimuobjektivní odpovědnosti (tj. odpovědnosti za výsledek) s možností liberacepoukazem na události nebo činnosti, na něž se zákon č. 167/2008 Sb. nevztahuje.Podstatnou změnou je, že ke vzniku odpovědnosti, resp. povinnosti provéstnápravná opatření, postačuje prokázání příčinné souvislosti mezi provozníčinností uvedenou v příloze č. 1 a vznikem ekologické újmy. Nevyžaduje se tedyprokázání protiprávnosti a zavinění ve formě úmyslu nebo nedbalosti. Ke kevzniku ekologické újmy tedy může dojít i na základě právně kvalifikovanéudálosti mající původ v prováděné provozní činnosti. Objektivní odpovědnost zaekologickou újmu se spojuje se samotnou povahou provozních činností(vyjmenovaných v příloze 1 zákona) bez ohledu na porušení právního předpisu.Pouze v případě ekologické újmy na chráněných druzích a přírodních stanovištích,která byla provozovatelem způsobena provozní činností neuvedenou v příloze č. 1,je povinnost k prevenci a nápravě ekologické újmy založena na porušení právnípovinnosti.
PREVENTIVNÍ A NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ
Řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření lze zahájit z mociúřední nebo na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby, která jeekologickou újmou dotčena nebo u níž je takové dotčení pravděpodobné. Z dikce §21 odst. 3 zákona č. 167/2008 Sb. vyplývá, že tento zákon je speciálním právnímpředpisem ke složkovým právním předpisům, podle kterých lze ukládat nápravnáopatření (zákon o ochraně přírody a krajiny, vodní zákon, zákon o ochranězemědělského půdního fondu).
Řízení o uložení nápravných opatření zahájené složkovým orgánem se přeruší,pokud bylo k nápravě ekologické újmy zahájeno řízení o uložení nápravnýchopatření podle zákona č. 167/2008 Sb. Bylo-li k nápravě ekologické újmy vydánorozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona č. 167/2008 Sb, podlesložkového předpisu se neuloží.
Prvoinstančními orgány, které vedou řízení o ukládání preventivních anápravných opatření, evidují případy ekologické újmy, rozhodují o náhraděnákladů, provádí kontrolu nebo ukládají pokuty, jsou Česká inspekce životníhoprostředí, správy národních parků či chráněných krajinných oblastí (na území NPa CHKO) a újezdní úřady (na území vojenských újezdů). Druhoinstančními orgány,které přezkoumávají rozhodnutí prvoinstančních orgánů, jsou Ministerstvoživotního prostředí (vůči rozhodnutím ČIŽP a správ NP či CHKO) a Ministerstvoobrany (vůči rozhodnutím újezdních úřadů).
FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ
Základní podmínky finančního zajištění preventivních nebo nápravných opatřeníjsou upraveny s účinností k prvnímu lednu 2013. Provozovatelé, kteří vykonávajíprovozní činnost uvedenou v příloze č. 1, mají povinnost zabezpečit finančnízajištění, přičemž je forma finančního zajištění (např. pojištění nebo bankovnízáruky) ponechána na nich. Jeho rozsah však musí odpovídat možným nákladům aintenzitě nebo závažnosti vytvářeného rizika ekologické újmy.
Před zahájením jednotlivých provozních činností proto musí provozovatelprovést hodnocení rizik a průběžně ho aktualizovat při změnách provozníčinnosti. Způsob hodnocení rizik ekologické újmy, kritéria posuzování finančníhozajištění jsou stanoveny nařízením vlády č. 295/2011 Sb., které nabylo účinnostike dni 1. 1. 2012.
Proces hodnocení rizik ekologické újmy je v nařízení diferencován do dvoufází. V základním hodnocení rizik se bodově hodnotí jednotlivé skutečnosti(např. množství nebezpečných látek, vzdálenost od objektu ochrany, možné scénářevzniku ekologické újmy, existence dřívější havárie nebo ekologické újmy). Pokudpři základním hodnocení dosáhne provozní činnost více než 50 bodů, provádí sepro tuto činnost podrobné hodnocení rizika, v jehož rámci dojde k oceněnífinančních nákladů na nápravná opatření a k určení, zda provozovateli vznikápovinnost zabezpečit finanční zajištění, či nikoliv. Ministerstvo životníhoprostředí připravuje metodické pokyny k hodnocení rizik ekologické újmy(základnímu i podrobnému), které budou publikovány ve Věstníku MŽP a na jehowebových stránkách.
Ačkoli se zákon č. 167/2008 Sb. nevztahuje na škody na životním prostředívzniklé před nabytím jeho účinnosti, přesto lze jeho přijetí považovat zavýznamný posun směrem ke stavu, kdy škody způsobené na životním prostředí mohoubýt efektivněji napravovány.
JUDr. Ondřej Vícha, PhD.
Odbor legislativní, Ministerstvo životníhoprostředí ČR
PLATNÁ LEGISLATIVA
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 oodpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod naživotním prostředí.
- Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a ozměně některých zákonů, který nabyl účinnosti dnem 17. 8. 2008. Zákon upravujepráva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě,došlo-li k ní nebo hrozí-li bezprostředně na chráněných druzích volně žijícíchživočichů či planě rostoucích rostlin, na přírodních stanovištích vymezenýchtímto zákonem, na vodě nebo půdě, a dále výkon státní správy v této oblasti.
PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY:
- vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 17/2009 Sb., o zjišťování anápravě ekologické újmy na půdě (nabyla účinnosti dnem 1. 2. 2009)
- nařízení vlády č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy abližších podmínkách finančního zajištění (nabylo účinnosti dnem 1. 1. 2012).
NA KOHO SE VZTAHUJE ZÁKON Č. 167/2008 SB., O PŘEDCHÁZENÍ EKOLOGICKÉ ÚJMĚ
- skládky nebo spalovny odpadu (provozované podle zákona č. 185/2001 Sb., oodpadech),
- úložná místa pro ukládání těžebních odpadů (provozované podle zákona č.157/2009 Sb., o nakládání s těžebními odpady),
- velké průmyslové podniky podléhající integrovanému povolení (provozovanépodle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci),
- přeshraniční přepravci odpadů (provozované podle nařízení EK a Rady č.1013/2006 o přepravě odpadů a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech),
- provozovatele vypouštějící odpadní vody do vod povrchových či odebírajícípovrchové či podzemní vody (na základě povolení podle zákona č. 254/2001 Sb., ovodách),
- provozovatele nakládající s geneticky modifikovanými organismy či přípravky(podle zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s GMO),
- nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi podle chemickéhozákona (č. 350/2011 Sb.),
- nakládání přípravky na ochranu rostlin podle zákona o rostlinolékařské péči(č. 326/2004 Sb.),
- nakládání s biocidními přípravky podle zákona o podmínkách uváděníbiocidních přípravků a účinných látek na trh (č. 120/2002 Sb.), resp. podlezákona o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb.).
UKLÁDÁNÍ PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ A OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ
Preventivní opatření ukládá ČIŽP (správa NP, CHKO, vojenský úřad):
- výzvou k provedení opatření dle § 6 či § 7 zákona -
nemá povahu správního rozhodnutí, je neformální. Její součástí je lhůta apokyny k provedení opatření. Důsledkem nesplnění výzvy jsou sankce (§ 19)
- rozhodnutím dle § 8 zákona -
má formu správního rozhodnutí (dle § 67 a násl. správního řádu). Lze je vydatna žádost osoby dotčené ekologickou újmou ("poškozený") nebo z moci úřední. Oodvolání rozhoduje MŽP.
Sankce podle § 19 zákona
- neprovedení preventivních opatření (ze zákona, na výzvu - do 5 mil. Kč)
- nesdělení informací o bezprostřední hrozbě ekol. újmy (do 1 mil. Kč)
- neprovedení nápravných opatření (ze zákona, na výzvu - do 5 mil. Kč)
- nesdělení informací o vzniku ekol. újmy (do 1 mil. Kč)
- výkon provozní činnosti bez finančního zajištění (do 1 mil. Kč)
Zdroj: Česká inspekce životního prostředí
Zákon o předcházení ekologické újmě se vztahuje také na skládky nebo spalovnyodpadu, provozované podle zákona o odpadech.
JUDr. Ondřej Vícha, PhD.,
Odbor legislativní, Ministerstvo životního prostředí ČR
Zdroj: www.ihned.cz
