Na březích Dyje lomozí obří jeřáb a kolem pomáhá desítka dělníků. Centimetr po centimetru vtlačuje jeřáb do vyvýšeného břehu řeky tlusté, zvlněné železné pláty. Jsou dost masivní na to, aby jimi neprošly bobří zuby a drápy. Železná výztuž, která ve finále přijde na 100 milionů korun, má před hlodavci chránit protipovodňovou hráz Dyje, a především obyvatele předměstí jihomoravské Břeclavi, kteří žijí jen pár metrů od řeky.
"Pomocí vibrací vtlačujeme železo do hráze, a tím ji zpevňujeme. Je to nutnost, vždyť bobří nory jsou tak velké, že bych se do nich vešel i já. Za chvíli by se provrtali lidem až do sklepů," říká stavbyvedoucí Tomáš Kostka a ukazuje na protější břeh Dyje, kde je v trávě vidět přes půl metru široký vchod do nory, která může pokračovat až několik metrů do břehu hráze.
Celkem je tu takových nor asi padesát. "Úplně to narušilo stabilitu hráze. Když přijde velká voda, může povolit. Je to nebezpečné i pro lidi, kteří se po hrázi procházejí," upozorňuje mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová.
Nenáviděný škůdce
Stavbu "protibobřích opatření", která se v Břeclavi rozběhla minulý týden, přihlíží i několik místních obyvatel.
"Hluk ze stavby mi nevadí, hlavně abychom bobry neměli ve sklepě," křičí z balkonu rodinného domku pětašedesátiletý břeclavský starousedlík Pavel Novák, který největší české hlodavce skutečně nemá rád. "Ať jdou na Slovensko! Tady dělají akorát škodu. Podél hráze to bylo plné stromů, teď tu nemáme nic," rozčiluje se.
Jeho soused Jan Kopeček uvažuje podobně. "Vídám tu bobry každý den. Nejdřív tu byl jeden, pak jich začalo přibývat. Jsou stále méně plaší. Když jde kolem břehu pejskař, jen na chvilku se ponoří a hned se zas vynoří. Přitom ale sežerou, co můžou. Zlikvidovali všechny ovocné stromy při břehu. Jsem pro to, aby se bobr redukoval," navrhuje Kopeček.
Na zhruba dvacítku místních bobrů si stěžují i představitelé Břeclavi a Povodí Moravy, kteří musí škody řešit. "Tady v Břeclavi bude oprava stát osm a půl milionu, další dva větší úseky přijdou na dalších osmdesát a třináct milionů," vypočítává mluvčí povodí Slámová. Peníze chce podnik získat od Státního fondu životního prostředí. Část peněz - 8,5 milionu na menší díl oprav - už nyní získalo, o zbývajících 93 milionů má teprve zažádáno.
Bobr evropský je přitom v Česku přísně chráněný a za jeho zabití hrozí pokuta 100 tisíc. Ten, kdo mu ublíží nebo naruší jeho prostředí, může počítat s pokutou 10 tisíc. Na tohle však mnozí lidé z Břeclavi neslyší. Do ovocných stromů, jejichž kmeny největší český hlodavec na břehu hráze ničil, dokonce místní vtloukali hřebíky, aby si o ně vylámal zuby.
Kam s ním?
A právě tady se kříží zcela rozdílné pohledy dvou stran: lidí, kteří bobra vidí jako škůdce, a zoologů, podle nichž nezastupitelně patří do volné přírody.
Představitelé Břeclavi by jej rádi vyštvali jakýmkoli způsobem. "Bylo by lepší mu někde vyčlenit revír a jinde ho redukovat, tedy střílet," říká břeclavský místostarosta Jaroslav Parolek s tím, že se zde bobr přemnožil.
Odborníci to však vidí opačně. "Bobři se v Česku nepřemnožují. Dohromady jich v celé zemi máme jen 3000, což je zlomek toho, kolik jich tu žilo před působením člověka," říká přední odborník na bobry Vlastmil Kostkan z Univerzity Palackého v Olomouci. "Bobr má v přírodě důležitou úlohu. Tím, že kácí břehové porosty, otevírá v jinak hustém lese prostor pro světlo a umožňuje růst světlomilných rostlin a život živočichů, náročných na světlo," dodává Kostkan.
Zoolog z Agentury ochrany a přírody krajiny Roman Zajíček dodává, že střílet bobry by stejně ničemu nepomohlo: "S bobrem to není jako s vysokou. Pokud ho začneme střílet, bude mít víc mláďat a jeho populace ještě poroste."
Lidé už jednou na území dnešního Česka bobra vyhubili (na přelomu 18. a 19. století) kvůli cenné kožešině, masu i třeba výměšku kožní žlázy používaného ve voňavkářství a lékařství. Ovšem ve druhé polovině 80. let minulého století se k nám dostával zpět z okolních zemí, kde jej začali uměle vysazovat - obdobně začali postupovat i čeští přírodovědci. Nyní žijí převážně na řece Moravě a Dyji, ale také na dolním Labi, Odře či Divoké Orlici.
Bobr evropský
Největší český hlodavec, druhý největší na světě (první je jihoamerická kapybara).
Na přelomu 18. a 19. století byl v českých zemích vyhuben.
V 80. letech minulého století se na naše území dostával z Rakouska, Polska a Německa, uměle jej začali i vysazovat přírodovědci. Nyní zde žije 3000 bobrů, z toho 90 % na Moravě.
AUTOR: Zuzana Keményová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Zdroj: www.ihned.cz
