Do Polska vyváží Česká republika nepovoleně toxický odpad, a porušuje tak evropské normy. Takový je závěr polského Hlavního inspektorátu životního prostředí, který prověřoval skládky, na nichž v Polsku končí kaly z likvidovaných staletých ropných jímek zkrachovalé ostravské chemičky Ostramo.
Poláci proti dovozu ostře protestují na českém ministerstvu životního prostředí. A žádají, aby ministerstvo zajistilo odvoz více než 20 tisíc tun ropných kalů smíchaných s uhelným prachem, které z Česka vyvezla společnost Simul Trust. Nebo aby materiál české úřady nechaly odvézt zpět na své náklady. Třicetidenní lhůta, kterou Poláci stanovili, vyprší již do konce tohoto týdne.
Ministerstvo podle mluvčí Marty Machkové případ spolu s Českou inspekcí životního prostředí prověřuje a až podle zjištění bude s Polskem jednat o možných řešeních. "Ministerstvo by zajišťovalo vrácení odpadu až v případě, že by odpovědná osoba uloženou povinnost včas nesplnila .V současné době tak nechce předjímat další vývoj situace," uvedla pro HN Machková.
Společnost Simul se k odvozu 20 tisíc tun odpadu zatím nemá - jak tvrdí její obchodní ředitel Aleš Grof, o problému nebyla do konce minulého týdne vůbec informována. "O stížnosti z polské strany nic nevíme, nikdo nás z ministerstva nekontaktoval. Fungovali jsme zde pouze jako přepravce, nejsme výrobcem paliva. Vyváželi jsme v Česku certifikovaný výrobek," brání se obchodní ředitel firmy Aleš Grof.
Státu tak hrozí, že bude muset za likvidaci lagun platit dvakrát. Sanaci odpadů po Ostramu pro něj zajišťuje sdružení Čistá Ostrava (lídrem je společnost Geosan), která soutěž na tuto zakázku za tři miliardy korun vyhrála v roce 2004. Čistá Ostrava musí podle smlouvy se státem kaly z lagun Ostrama vytěžit do konce letošního roku, zhruba miliardu korun za to už inkasovala.
Směsi kalů a uhlí jako alternativnímu palivu udělila před časem certifikaci společnost VVUÚ (dříve Vědeckovýzkumný uhelný ústav). Vedoucí certifikací Tomáš Dorazil si za rozhodnutím stojí. "My jsme vstupní materiál jako nebezpečný neklasifikovali," uvedl pro HN. Polští inspektoři si nicméně myslí něco jiného. Odmítají směs ropných kalů a uhlí jako tuhé palivo uznat, neodpovídá evropským normám. Jedná se podle nich o import nebezpečných odpadů, ke kterým nedostala společnost Simul řádná povolení.
Podle evropské normy, s níž argumentuje i polský inspektorát, nesmí být pro výrobu tuhých paliv využity nebezpečné látky. Základem "alternativního paliva" jsou ale kyselé dehtové zbytky z rafinace minerálních olejů, tedy nebezpečný odpad.
Čistá Ostrava svůj projekt postavila na plánu spalovat kaly z lagun v cementárnách a elektrárnách. Míchá je s uhelným prachem na takzvané alternativní palivo. Za jeho odběr zákazníkům platí. Ani tak o materiál ale nebyl až dosud velký zájem. Spálit se podařilo pouze menší část z vytěžených zhruba 100 tisíc tun. Asi 90 tisíc tun "paliva" z toxických kalů se tak hromadí na skládkách v Česku a Polsku, kam jej ukládají obchodní partneři Čisté Ostravy a práce na jeho výrobě se tak letos načas musely zastavit.
"Nevíme přesně, kde všude alternativní palivo je a kolik ho zatím bylo spáleno," přiznal pro HN v půli letošních prázdnin Pavel Fasola, manažer státního podniku Diamo, který pro stát sanaci lagun hlídá a platí. Čistá Ostrava za osud skládek necítí odpovědnost, podle jejího mluvčího Lubomíra Zabavíka jde o věc jejích obchodních partnerů.
Až letos v srpnu Čistá Ostrava získala povolení vozit kaly z lagun do severních Čech - smí je skladovat na skládce společnosti Celio u Litvínova a pálit v cementárně Lafarge v Čížkovicích. Čistá Ostrava nyní vozí kaly zpracované na palivo do severních Čech po železnici. "Odvážíme teď denně jeden vlak paliva, což znamená 66 kontejnerů o hmotnosti cca 1,3 tisíce tun. Problém je definitivně vyřešen," řekl pro HN výrobní ředitel Geosanu Jiří Šalda.
Jak uvedl, veškerý zbývající materiál z Ostravy, tedy asi 110 tisíc tun, bude přestěhován k Litvínovu do konce letošního roku a postupně skončí v čížkovických pecích. Termín sanace tak prý Čistá Ostrava zvládne.
Alternativní palivo, nebo odpad?
Ostravské laguny
jsou odpadní jímky, do nichž se sto let ukládaly zbytky z rafinace minerálních olejů v chemičce Ostramo. Materiál, jehož základem jsou kyselé dehty, intenzivně páchne. Podle projektu Čisté Ostravy se kaly neutralizují vápnem, těží a poté míchají s uhelným prachem na "alternativní palivo" pod značkami TPS-NOLO 2 nebo GEOBAL2. Směs i tak hoří pomalu a pouze za velmi vysokých teplot. Za odběr paliva platí Čistá Ostrava "zápornou cenu" - tedy za něj obchodním partnerům platí. Dlouholetý partner Baltom (dcera dánského koncernu Inreco) ale kvůli údajným nedoplatkům letos zažaloval Čistou Ostravu u arbitráže o 362 milionů korun.
- 120 tisíc tun kontroverzních tuhých paliv již bylo celkem vyrobeno z vytěžených odpadů. Podařila se ale spálit jen polovina, většinou v Polsku.
- 20 tisíc tun těchto tuhých paliv je nyní uskladněno v Polsku. O tom, kde se nalézá zbylých 40 tisíc tun, Diamo neví.
- 110 tisíc tun odpadu z lagun v Ostramu bude převezeno na skládku u Litvínova. Odpad se má spálit v cementárně v Čížkovicích.
AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Zdroj: www.ihned.cz
