Otázka přidělování povolenek "zdarma" energetickým společnostem se v Česku řeší již několik let a už od začátku se kolem ní objevovaly nejasnosti. Proces schvalování výjimky měl tři hlavní problémy: udělování povolenek se podařilo prosadit na návrh tří poslanců, a ne vlády, prosazení proběhlo formou přílepku a vše se stihlo v rekordně rychlém období.
S návrhem přišel bývalý poslanec ODS Oldřich Vojíř a bývalí ministři průmyslu Milan Urban (ČSSD) a Martin Říman (ODS, nyní vykonává funkci předsedy dozorčí rady ČEZ). Návrh předložili v červnu 2009 a už během července a srpna ho schválila Poslanecká sněmovna, Senát a podepsal prezident. V platnost tak vešel již v říjnu 2009.
Mnoho kritiků, včetně ministra financí Miroslava Kalouska, se pozastavovalo nad tím, jak mohl návrh, ve kterém tehdy šlo o 68 miliard korun, být schvalován formou přílepku k zákonu o spotřebních daních. "Návrh navíc vůbec neprošel jednáním vlády a nemohlo se k němu vyjádřit ani ministerstvo životního prostředí. Přitom právě pod něj spadají otázky ochrany klimatu," uvedl pro HN exministr životního prostředí Martin Bursík.
Podle Bursíka šlo o návrh, který vylobboval ČEZ. Říman však návrh odůvodňoval nebezpečím zvýšení cen elektřiny pro spotřebitele. Investice měly navíc podle něj pomoci ekonomickému oživení Česka.
Podobně jako nyní ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, i někdejší šéf Svazu průmyslu Jaroslav Míl hodnotil schválení přílepku lakonicky. "Stát přiznal, že by se o své peníze neuměl racionálně postarat. A proto je raději svěřil do rukou firmy, kde má většinu, a věří, že se o ně postará lépe," uvedl tehdy.
V době schválení přílepku se spekulovalo ještě o jednom důvodu ke spěchu. Byl jím prodej energetické skupiny International Power, kterou koupila investiční skupina J&T za 22,5 miliardy korun. Nepřijetí přílepku by podle některých pozorovatelů mohlo mít na cenu negativní dopad.
Ve snaze získat bezplatné povolenky postupovaly ČEZ a tehdejší Topolánkova vláda ve shodě, a to i na půdě Evropské unie. V předvečer schvalování evropského klimaticko-energetického balíčku, který nakonec udělil Polsku a České republice výjimku o bezplatných povolenkách, uspořádal ČEZ společně s českou vládou večeři pro dvě stovky hostů. Mezi nimi se objevil i šéf EK José Barroso, komisař pro energetiku Andris Piebalgs, tehdejší premiér Mirek Topolánek či vicepremiér a dnešní ministr obrany Alexandr Vondra.
Podle exministra životního prostředí Jana Dusíka bylo udělení výjimky také nutným ústupkem kvůli rychlosti schválení balíčku. Pro některé členské státy totiž větší obavy než výjimka vzbuzoval strach z toho, co by mohlo s energetickým balíčkem udělat české předsednictví EU v první polovině roku 2009. Podle Dusíka ostatní státy nevěřily tomu, že by se výjimka mohla uplatnit a jakákoliv vláda by se dobrovolně vzdala takto významného příjmu do jejich rozpočtu.
Miliardová výjimka
Pouhé tři měsíce trvalo "přílepku", aby ho stihla schválit Poslanecká sněmovna, Senát a podepsal ho prezident.
68 mld. - p tolik korun měl podle původních odhadů přijít státní rozpočet, kdyby přidělil výrobcům elektřiny bezplatné povolenky. Dnes se částka odhaduje na necelých 50 miliard korun.
AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Zdroj: www.ihned,cz
