Největší pražská skládka má nadále růst, a to i přesto, že městští urbanisté v roce 2008 počítali s tím, že se nejpozději v roce 2013 uzavře. Starosta Ďáblic Miloš Růžička otevřeně hovoří o tom, že jej pražský magistrát obelhal. "Celé mně to připomíná pohádku o jezinkách. Nejdřív jim dáte jeden prst, pak dva, potom tři prstíčky a teď nás řežou u ramene. Je to klasická salámová metoda," řekl Růžička.
Náměstek primátora Bohuslava Svobody odpovědný za územní plánování Josef Nosek namítá, že to jsou změny, které "začaly už v minulém volebním období", a dnes se s tím už nic neudělá. "To běží svým vlastním životem. Já s tím můžu udělat jen jedinou věc. Postupně beru změny a dávám je do zastupitelstva. Tam se projednají, ale jak se k tomu zastupitelstvo postaví, je jiná otázka. Každopádně se změny musí vypořádat. To znamená buďto se zamítnou, nebo se přijmou, ukončit se ale musí," řekl Nosek. Jedním dechem však dodává, že jemu osobně by se líbilo, kdyby skládka z Ďáblic zmizela úplně. "Pro nás občany Prahy 8 není skládka nic příjemného. Bohužel o její existenci nebo neexistenci nerozhoduji," dodal.
K 5 milionům tun odpadků mají přibýt další
Pokud půjde vše podle plánu společnosti A.S.A., která skládku provozuje, hora smetí u okraje Prahy nabobtná o další jeden a půl milionu tun a zabere dalších deset hektarů polí. Už nyní je mezi Ďáblicemi a Březiněvsí uloženo přes pět milionů tun odpadu. Hlavním cílem je rozšíření skládky západním směrem do katastru obce Březiněves.
Její starosta Jiří Haramul má na rozšíření skládky zájem a byl to právě on, kdo podal návrh na změnu územního plánu. "Bylo to samozřejmě z ekonomického důvodu," přiznal Haramul. "Jen pro představu, ročně pro Prahu provozování skládky na jejím území přináší do rozpočtu zhruba jednu miliardu korun. A pro Březiněves z toho plyne pět a půl milionu korun," vypočítal starosta.
Náměstek primátora pro životní prostředí Karel Březina oznámil, že letos bude Praha největší část odpadu energeticky využívat. "Vzhledem k tomu, že provozovatel skládky razantně zvýšil cenu za uložení odpadu, je nutné zvážit, jakým způsobem se bude nejen letos, ale i v dalších letech se směsným komunálním odpadem nakládat," řekl Březina. "Záměr rozšířit skládku v Ďáblicích ale trvá dál," dodal.
Výhody pro Březiněves
Zastupitelstvo Březiněvsi se podle starosty Haramula shodlo, že rozšíření skládky obec výrazně nezatíží. Haramul se společností A.S.A. vyjednal dohodu, která jí slibuje větší výhody než doposud. Podle Haramula Ďáblice vypověděly Březiněvsi smlouvu o společném využívání mateřské školy. "Nové zastupitelstvo v Ďáblicích řeklo, že naše děti už ve školce nemají šanci, a my jsme najednou zůstali stát před problémem, co s našimi dětmi," tvrdí Haramul. "Magistrát nám dal z rozpočtové rezervy peníze na školku a argumentem, proč nám je dal, bylo, že jako městská část přinášíme magistrátu peníze tím, že podporujeme výstavbu třetí etapy rozšíření skládky," vysvětluje Haramul.
Další výhody plynou Březiněveským z dohody, kterou starosta Haramul vyjednal přímo se zástupci soukromé společnosti A.S.A. "Firma dodá do naší městské části šedesát velkoobjemových kontejnerů na svoz odpadu. Přitom Praha nám jich ročně poskytne dvacet. Kompenzací je ale daleko víc, například uklízecí stroj na sníh, sekačky na trávu, příspěvek na ozdravné pobyty našich dětí do patnácti let. Jednou ročně mají zdarma ozdravný pobyt většinou v zahraničí. Letos byly v Itálii a minulý rok také. Navíc dostávají příspěvek čtyři a půl tisíce ročně na školu v přírodě," vyjmenoval starosta Haramul.
Spor o zápach ze skládky
Ďábličtí občané i radnice ovšem vzniklou situaci vidí zcela opačně. Trápí je zápach, velké množství prachu, poletující papírky i exhalace z tisíců nákladních automobilů. "Obvykle fouká západní vítr a ve spodní části Ďáblic je skládka cítit docela dost. Situace v Březiněvsi je trochu jiná než u nás. Březiněves je za dálnicí, mají tam ochranný val a ten je od skládky dobře izoluje. A.S.A. skládkou zasahuje čím dál větší lokalitu. Navíc je kousek od skládky prameniště Majetínského potoka, a kde je zajištěno, že ten odpad neprosákne do spodních vod?" řekl ďáblický starousedlík Tomáš Brož.
Starosta Haramul však tvrdí opak. "Nám skládka nijak nevadí. Rozhodně nesmrdí, nelítají z ní žádné odpadky. Skládka je pod trvalým dozorem. Sám bydlím kousek od ní, a kdybych něco cítil, tak okamžitě volám vedoucímu skládky, ať s tím něco dělá. To se ovšem už velmi dlouhou dobu nestalo," tvrdí starosta Březiněvsi.
Generální ředitel společnosti A.S.A. Arnošt Kastner tvrdí, že ďáblickou skládku provozuje společnost v souladu se všemi předpisy a světovými trendy. "Děláme mnohem víc, než nám ukládají předpisy vyhlášky a provozní řád. Snažíme se negativní vliv skládky na životní prostředí minimalizovat, jak to jen jde, a současně upravujeme těleso skládky tak, aby svým vzhledem co nejméně narušovalo zdejší okolí," tvrdí ředitel.
Arzen a nikl ve vzduchu
Před dvěma lety naměřili odborníci v blízkosti skládky zvýšený výskyt arzenu a niklu v ovzduší. "Monitoringy, které musí společnost A.S.A. každý rok provádět, jasně prokázaly, že zde byl nadměrný výskyt arzenu a niklu. To se přece musí řešit, jde tady o zdraví lidí," zlobí se starosta Ďáblic Růžička. Jeho kolega z Březiněvsi kontruje, že únik nepřekročil hygienické normy. "Byl naměřen ve zvýšeném výskytu, ale v normě. Já jsem se s tím materiálem seznámil a nic strašného to nebylo," prohlásil Haramul.
Podle ekologů a odborníků ze sdružení Arnika je další provoz ďáblické skládky nevhodný. Podle nich patří skládkování a likvidace ve spalovnách mezi nejhorší způsoby odpadového hospodářství. "Ve světě se dnes prosazují moderní koncepty nového využití odpadu, recyklace nebo model takzvaného zero waste - nulového odpadu," uvedla mluvčí Arniky Zora Kasiková.
Ďáblický starosta Růžička také viní Prahu z toho, že se chová jako banánová republika, když "vydělává na tom, že ukládá tisíce tun odpadků na své území". Ne všechen odpad totiž pochází z pražských popelnic a kontejnerů. To, že se do Prahy vozí i odpad z ostatních částí ČR, komentoval náměstek primátora Březina tím, že to prý je soukromá věc firmy A.S.A.
Podle Občanského sdružení pro Ďáblice rovněž hrozí, že s rozšířením skládky zanikne stará turistická stezka a 30 metrů široký pás zeleně, který má za úkol chránit před hlukem a prachem domy, které jsou od skládky přibližně pět set metrů. "Loni naše sdružení vysázelo kolem turistické cesty nové stromy. Lidé ji využívají léta, jezdí tam cyklisté a navíc stromy alespoň částečně chrání před prachem a hlukem," říká předsedkyně sdružení Karolina Kovtun.
Jak se skládka vyvíjela
1. Etapa
1993: Skládka byla vybudována a uvedena do provozu. Podle spole?nosti A.S.A. byla postavena v souladu s rakouskými normami, a spl?uje tedy evropské standardy pro skladování komunálního odpadu.
1994: Postavena ?erpací stanice plynu
1997: Stavba biologické ?istírny odpadních vod
2002: Stavba zavlažovacího systému skládky
2. Etapa
2002: rozhodnutí o dalším rozší?ení skládky
2003: souhlas s ukládáním odpadk? na nové území
2006-2007: na skládce bylo uloženo 360 tisíc tun odpadu
2007: zahájen proces posuzování vliv? na životní prost?edí
2008: na skládku uložila spole?nost 270 tisíc tun materiálu
2009: uloženo 190 tisíc tun
2010: spole?nost A.S.A ?ekla, že bude skládka napln?na do konce roku 2011. Od za?átku skládkování uloženo zhruba p t milion? tun odpadk?
3. Etapa
Plánovaná kapacita III. etapy: 1 250 000 - 1 450 000 krychlových metr?
P?edpokládané množství odpadu: asi 1 500 000 tun
O?ekávaná životnost III. etapy: 5 let
P?edpokládaný termín ukon?ení III. etapy: 2015-2016
Fakta
1 miliarda ročně přiteče do městské kasy za provozování skládky
17,5 milionů korun si rozdělí obce na jejichž katastru se skládka nachází
AUTOR: Bedřich Kratochvíl
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Zdroj: www.ihned.cz
