Obce budou moci zvýšit místní poplatky za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Naopak třídění odpadů bude pro obce a jejich obyvatele výhodnější. Tak lze krátce shrnout změny, které přináší novela zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jak ji navrhují poslanci Jan Husák, František Laudát a Helena Langšádlová. Všichni tři by si přáli, aby novela nabyla účinnosti již k 1. 1. 2012.
Jen za posledních osm let vzrostly průměrné náklady na svoz a likvidaci komunálního odpadu na jednoho obyvatele na dvojnásobek. »Dnes může obec za odpady vybírat maximálně pětistovku, průměrné náklady na člověka jsou však mnohem vyšší. Loni to bylo přes 900 korun a letos tahle suma přesáhne už tisíc korun,« uvedl Jan Husák. Poslanec chce ulevit rozpočtům obcí, zároveň však upozorňuje na fakt, že v novele je pojistka, aby obec nemohla navyšovat částku spekulativně a neopodstatněně. »Obec bude moci zvýšit částku pouze tehdy, když tomu budou odpovídat skutečné náklady na likvidaci odpadů,« vysvětlil.
Asi 80 % obcí získává peníze na likvidaci odpadů formou místního poplatku (tuto úhradu však lze řešit i jinak - viz box). Skládá se ze dvou složek, každá z nich může dosáhnout nejvýše 250 korun. Celková platba tak může činit maximálně 500 Kč/obyv./rok. První část poplatku je de facto »daní z hlavy«, druhá představuje skutečné náklady obce na nakládaní s odpady. Strop pro poplatky se nezměnil od roku 2002.
»O navrhovaných změnách víme, ale o zvýšení poplatků neuvažujeme. Právě totiž chystáme novou koncepci na zacházení s odpady ve městě. Chceme lidem nabídnout větší komfort při třídění odpadů, tak je motivovat - a díky tomu snížit množství netříděného odpadu,« řekl starosta Moravského Krumlova Mgr. Tomáš Třetina. Právě touto cestou se mohou obce vydat, nebudou-li chtít svým obyvatelům poplatek radikálně zvýšit.
»Chci podpořit ty obce a občany, co řádně třídí odpady. Díky třídění jsou ohleduplní k životnímu prostředí, a proto částka za tříděný odpad zůstane jen na 250 Kč, jako byla před 10 lety. Rozhodne-li se však někdo odpad netřídit, musí počítat s tím, že svým neekologickým chováním zvyšuje náklady obce za netříděný odpad, a tím celý poplatek. Naopak domácnost, která třídí odpad, snižuje objem netříděného odpadu, a tím i výši poplatku účtovaného obcí,« vysvětlil Jan Husák.
Podle Ivo Kropáčka z Hnutí Duha nynější systém místních poplatků pro motivaci lidí třídit odpad dobrý není a systémové řešení by mělo stavět na lepších recyklačních službách. Domácnosti musí podle Ivo Kropáčka dostat i možnost třídit bioodpad, který tvoří více než třetinu obsahu popelnic.
Dalšími změnami, které novela přinese, je možnost vybírat poplatek od těch, kdo jej dosud neplatili, tedy od cizinců pobývajících dlouhodobě v ČR, a od vlastníků tzv. apartmánů, kteří své bytové jednotky v obci pouze pronajímají.
Průměrné roční náklady hospodaření s odpady v obcích (Kč/1 obyv.)
| rok 2002 | 480,2 |
| rok 2003 | 652,4 |
| rok 2004 | 687,0 |
| rok 2005 | 702,1 |
| rok 2006 | 747,0 |
| rok 2007 | 813,0 |
| rok 2008 | 865,2 |
| rok 2009 | 871,5 |
ZDROJ: EKO-KOM, 2010
Jak lze vybírat peníze za svoz a likvidaci odpadů
Odpadový zákon říká, že takzvaným původcem komunálního odpadu je obec a nikoli její obyvatelé. To znamená, že města a obce zodpovídají za nakládání s odpady a od svých obyvatel vybírají peníze jen za odvoz odpadů. Ten mohou lidem účtovat třemi způsoby.
Prvním způsobem je místní poplatek. Využívá jej naprostá většina obcí, protože je administrativně nejjednodušší - platí všichni obyvatelé s trvalým bydlištěm. Nevýhodou je, že všichni odvádějí tutéž sumu bez ohledu na to, kolik odpadu kdo produkuje a zda třídí či ne.
Druhým způsobem je poplatek podle zákona o odpadech. Ten platí vlastníci nemovitostí za všechny fyzické osoby, které odpad v jejich nemovitosti produkují. Tedy i za ty, které tam nemají trvalé bydliště. Jeho výši novela neovlivní, neboť ze zákona nemá určenou horní sazbu a platí se podle reálných nákladů. Podle tohoto systému se platí za počet odvezených popelnic, tedy podle skutečného množství vzniklého odpadu.
Třetí možností jsou smlouvy mezi městem a jednotlivými osobami o svozu komunálního odpadu.
Poslanec Jan Husák: Nesouhlasím s tím, aby obce a města musely nedobrovolně dotovat odvoz a likvidaci odpadů na úkor potřebných investic.
Zdroj: www.ihned.cz
