Nebezpečnost klimatických změn

AUTOR: Libor Stejskal

Máme sklon vnímat změnu klimatu především prostřednictvím obrazů vyprahlých pouští, vysychajících studní, tajících ledovců a pobřeží bičujících hurikánů. Tedy obrazů exotických, vzdálených, a tedy až televizním způsobem nereálných. Je to zcela pochopitelné, protože nárůst teploty o 1,2 °C nebo posun rozložení srážek o několik procent si prostě moc představit nedokážeme. Sice chápeme, že změny klimatu mohou být dramatické, ale jedině někde na opačném konci světa, a nás se to tedy přece jen zas tolik netýká. Není to pravda.

Klimatické změny nakonec zprostředkovaně dolehnou i na nás. V první řadě to bude migrace. Příliv uprchlíků, kteří opouštějí své domovy v Africe, Asii a Oceánii následkem zhoršujícího se životního prostředí, se už dnes odhaduje na 10 až 25 milionů lidí.

Zatím nedorazili, protože je dokážou absorbovat tradiční cílové země a nárazníkové oblasti (dosud například severní Afrika). Podle prognóz se právě tady daly čekat otřesy, což se dnes jednoznačně potvrzuje. Pokud se ovšem poškození životního prostředí v nejhůř postižených regionech prohloubí, musíme počítat s tím, že desítky milionů uprchlíků potáhnou dál na sever. Stačí, když do naší kotliny doputuje jen zlomek uprchlíků - a máme zaděláno na obrovský sociální a bezpečnostní problém.

Nejde ale jen o uprchlíky. Změna klimatu v našem podnebném pásmu sice neproběhne tak drasticky jako jinde, přesto ale udeří na naši přírodu a krajinu. V létě a na podzim nás bude podle modelů zpracovaných Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M. a Českým hydrometeorologickým ústavem sužovat dlouhodobý nedostatek vody, v některých oblastech možná až s devastačními účinky na krajinu, její ráz a využití. To bude zcela nová a historicky bezprecedentní situace. Samotný problém už totiž nebude jen "environmentální", "hydrologický" či "vodohospodářský". Pro naši zemi bude mít zásadní bezpečnostní důsledky. Nedostatek vody totiž povede k omezení jejího přísunu do domácností a - což si málo uvědomujeme - do průmyslu. Její periodický nedostatek vážně naruší chod ekonomiky. Také zvýšení teploty vody může mít nedozírné následky, ať už jako smrticí faktor pro některé ekosystémy, tak jako obrovská dodatečná zátěž pro už tak zranitelnou energetiku.

Už teď se ale dají chystat opatření, díky nimž snížíme naši zranitelnost. S migrací a spojeným rizikem nepokojů, násilí, nakažlivých chorob a politické nestability toho bez koordinace v EU moc neuděláme. Zato se můžeme postupně připravit na stále častější povodně - přestavbou infrastruktury, plánováním osídlení a odolnější technologií staveb. Musíme vytvářet prostor pro rozliv a pohlcení vody v krajině a celkově výrazně zvýšit přirozenou i umělou retenční schopnost území. Zásadně snížit energetickou náročnost průmyslu, zmodernizovat systém vodovodů a jako poslední krok - naplánovat a zajistit možnost stavby dalších vodních nádrží, pokud se ukážou jako nezbytné.


Autor je bezpečnostní analytik pracuje ve Středisku bezpečnostní politiky CESES FSV UK