Možné dopady povinného sběru v obcích sledoval pilotní projekt svozu komunálního biologicky rozložitelného odpadu z domácností v Šumperku a Tišnově. BRO na úrovni obce zahrnuje odpad z údržby obecní zeleně a separovaný bioodpad z domácností (je-li separace v obci zavedena).
Většina obcí BRO z produkce domácností neřeší nebo občanům nabízí jen možnost odložit jej ve sběrném dvoře. Domácnosti pak tento odpad odkládají do kontejnerů na směsný odpad, případně ho kompostují, či spalují. Nezanedbatelné je jeho vyvážení na černé skládky. Podíl BRO typu rostlinných pletiv a živočišných tkání ve směsném komunálním odpadu (SKO) se v průměru pohybuje okolo 20 %. Další významnou složkou BRO je papír, takže celkový podíl komunálního biologicky rozložitelného odpadu ve směsném komunálním odpadu činí podle dřívějších studií 41,9 až 46,5 % jeho hmotnosti.
KONKRÉTNÍ ZKUŠENOSTI DVOU MĚST
V Šumperku a Tišnově se zjišťovala hmotnost naváženého odpadu (produkce), jeho materiálová skladba, fyzikálně chemické parametry suroviny a orientačně objemová hmotnost. V obou městech je patrný výrazně sezonní charakter produkce. Produkce v případě donáškového způsobu sběru (Šumperk) je jen mírně nižší v porovnání s odvozovým způsobem (Tišnov).
Ověřené produkce BRO na úrovni domácností obou měst odpovídají zhruba polovině produkce směsného komunálního odpadu vykázaného v daném období. Z výrazně sezonního charakteru produkce BRO i z výše měrné produkce lze usuzovat, že vedle bioodpadu, který byl původně součástí odpadového proudu SKO, byl také zachycen odpad, s nímž se původně nakládalo mimo režim zákona o odpadech (domácí kompostování, spalování, černé skládky).
Průměrná produkce BRO z nádobového sběru činila 100 (Šumperk) až 130 (Tišnov) kg/obyv./rok. Na základě dřívějších studií lze dovodit, že zhruba 40-45 % tohoto množství představoval BRO z původního proudu SKO. Zbývající objem produkce BRO 55 kg/obyv./rok (Šumperk) až 79 kg/obyv./rok (Tišnov) by pak připadal na novou produkci, vyvolanou zavedením separace dané složky komunálního odpadu.
PŘEDPOKLÁDANÉ TRENDY
Uvedené výsledky nelze generalizovat pro případ plošného zavedení povinnosti sběru BRO z domácností pro obce. Připomínkované teze k novému zákonu o odpadech tuto povinnost předpokládají, ale nestanoví minimální parametry sítě sběru bioodpadů rostlinného původu, která významným způsobem ovlivňuje výtěžnost složky. Na základě zkušeností z Tišnova a Šumperka lze však vyvodit některé základní trendy.
Zavedení separovaného sběru BRO z domácností může vyvolat růst celkové produkce komunálního odpadu, neboť do něj přibude odpad, s nímž se dříve nakládalo mimo režim zákona o odpadech (domácí kompostování, pálení, černé skládky). Tento separovaný sběr bioodpadu pak má potenciál odčerpat část objemu BRKO, který je teď skládkován jako SKO. Pro dosažení cíle Plánu odpadového hospodářství (POH) ČR pro rok 2013 je však nutné snížit objem skládkovaného BRKO (v porovnání s rokem 2008) o zhruba 70 kg/obyv. S přihlédnutím k nové produkci vyvolané zavedením sběru se tohoto objemu nedosáhlo ani u relativně komfortních systémů sběru na pilotních lokalitách obou měst. Splnění tohoto cíle zřejmě není dosažitelné jen separací v obcích, ale musí se zajistit jiné zpracovatelské kapacity typu spalovna či MBÚ. Komfortní systém sběru BRO však může (v kombinaci se sběrem obalových složek) přiblížit k 50% míře materiálového využití komunálního odpadu (jeden z cílů POH ČR).
Pro zvýšenou produkci kompostu či digestátu bude nutné zajistit odbyt (systémová opatření pro podporu odbytu). Zavedení separovaného sběru BRO může, při současném nastavení poplatků za skládkování odpadu, přiníst celkové zdražení odpadového hospodářství obce. Do budoucna se sice předpokládá relativní zvýhodnění ekonomických podmínek pro separaci BRO zdražením skládkování odpadů, celkově však s předpokladem negativního dopadu na náklady odpadového hospodářství.
TOMÁŠ CHUDÁREK
SITA CZ, a. s.
JIŘÍ HŘEBÍČEK
ECO-Management, s. r. o.
Text byl zpracován na základě projektu VaV »Výzkum integrovaného systému nakládání s odpady a nových podpůrných nástrojů pro jeho zavedení«, číslo projektu SPII2f1-30-07. Na řešení projektu se podílejí společnosti SITA CZ, a. s., jako řešitel a ECO-Management, s. r. o., jako spoluřešitel.
Zdroj: www.ihned.cz
