Do konce roku 2012 se má u nás využívat celkem 75 % vznikajících stavebních a demoličních odpadů (SDO) - požaduje to POH ČR. Tento cíl byl splněn již v roce 2005, kdy se podařilo využít na 85 % těchto odpadů. Zdánlivě by tedy stačilo udržet současný trend. Existují však i ambicióznější cíle: snížit podíl nebezpečných odpadů vznikajících při stavebních činnostech, více využívat SDO jako náhradu vybraných surovin a omezit využívání neupravených SDO k tzv. rekultivacím vytěžených těžebních prostor.
Pro využití upravených SDO je rozhodujícím předpisem vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, ve znění pozdějších předpisů. Využívání SDO má usnadnit metodický návod pro řízení vzniku SDO a pro nakládání s nimi, vydaný odborem odpadů MŽP v lednu 2008, na jehož zpracování se podílelo i Ministerstvo pro místní rozvoj.
Metodický návod je návodem, jak při uplatňování stavebního zákona naplnit důsledně požadavky zákona o odpadech. Zaměřen je zejména na problematiku vzniku odpadů z údržby, změn dokončených staveb, odstraňování budov a staveb dopravní infrastruktury, betonových a železobetonových konstrukcí, živičných materiálů (bez příměsí dehtu) atd. Jen omezeně je možné metodický návod využít pro dřevostavby a stavby z jiných rostlinných materiálů.
CO DOPORUČUJE METODICKÝ NÁVOD
U všech druhů staveb, na které se vztahuje povinnost zpracovat dokumentaci bouracích prací k jejich odstranění (§ 128 odst. 1 stavebního zákona), doporučuje metodický návod provést důkladnou prohlídku všech prostor objektu a jeho okolí. Prohlídku by měli provést společně stavebník, projektant a osoba pověřená k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
Při odstraňování drobných staveb (kde není vyžadováno stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu) doporučuje metodický návod provést prohlídku přiměřeně - uskuteční ji např. osoba, která bude mít při odstranění stavby stavební dozor.
Při prohlídce se určují ty části stavby, které se stanou nebezpečnými odpady nebo mohou být jejich zdrojem. Tyto části stavby by měly být, pokud je to možné, odstraněny ze stavby odděleně od ostatních částí stavby. Tím se zabrání pronikání odpadů kategorie nebezpečný do odpadů kategorie ostatní. Zvláštní pozornost je nutno věnovat určení vymezených částí stavby obsahujících azbest. Při přípravě změny dokončené stavby nebo údržby stavby se postupuje obdobně.
Prohlídka stavby se dokumentuje zápisem (protokolem), který je součástí dokumentace. Zápis je doporučeno doprovodit fotodokumentací a vymezené části stavby před zahájením stavebních prací zřetelně označit.
VZORKOVÁNÍ VYMEZENÝCH ČÁSTÍ
V případě pochybností návod doporučuje odebrat před zahájením stavebních prací vzorky stavebních materiálů (budoucích odpadů) z vymezených částí stavby a zkouškami ověřit přítomnost škodlivin v nich. Odběr vzorků, např. provedený metodou vzorkování s úsudkem (tendenční vzorkování), musí být dokumentován a proveden v souladu s požadavky vyhlášky č. 376/2001 Sb. a příslušných technických norem. Výsledky zkoušek odebraných vzorků jsou podkladem pro zařazení vzniklých odpadů do příslušné kategorie (O, N), zpracování základního popisu odpadu a pro doporučení k nakládání s odpady ze stavby.
U staveb dopravní infrastruktury se doporučuje při odběrech vzorků ze stavby využívat mimo metodu vzorkování s úsudkem též metodu systematického vzorkování. Za dostatečný pro ověření průměrné kvality budoucího odpadu vzniklého odstraňováním liniových staveb je považován krok 1000 m pro odběr jednoho reprezentativního vzorku ze stavby (počet náběrů nebo dílčích vzorků není určen). Tento postup je doporučen v případě, že v daném úseku stavby nedošlo k mimořádnému bodovému znečištění (např. v důsledku havárie dopravního prostředku).
OBECNÍ ÚŘADY
Zákon o odpadech stanovuje obecním úřadům obcí s rozšířenou působností podle § 79 odst. 4 písm. b) povinnost vydávat vyjádření zejména v územním a stavebním řízení z hlediska nakládání s odpady. Metodický návod doporučuje, aby obecní úřady (stavební úřady, odbory OŽP) požadovaly záznam (protokol) o prohlídce stavby a na jeho základě stanovily podmínky k nakládání se vzniklými stavebními a demoličními odpady, a to vždy pro každou stavbu zvlášť (včetně podmínek nakládání s výkopovou zeminou, která nebude využita v rámci stavby).
V případě, že příslušný záznam (protokol) o prohlídce stavby nebude součástí dokumentace stavby, je možné se oprávněně domnívat, že v průběhu stavebních činností, realizovaných v souladu s požadavky stavebního zákona, nebudou naplněny povinnosti původce odpadů stanovené v zákoně o odpadech. Zejména jde o zákaz míšení nebezpečných odpadů (§ 12 odst. 5) s ostatními odpady a povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií (§ 16 odst. 1 písm. e) zákona o odpadech).
PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU
Pokud není možné využívat jednotlivé konstrukční celky staveb opětovně k původnímu účelu, doporučuje se (s výjimkou vytěžené zeminy, kategorie "O") odpad mechanicky (fyzikálně) upravit na tzv. recyklát a ten dále využít jako stavební výrobek nebo jako upravený stavební odpad. Toto materiálové využití je vhodné např. při uzavírání a rekultivaci skládek, zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven nebo při terénních úpravách atd. (§ 12, § 13 a § 14 vyhlášky č. 294/2005 Sb.).
Neupravené (nerecyklované) SDO nelze obecně využívat na jakékoliv terénní úpravy a rekultivace. Výjimku tvoří odpady podskupiny 17 05 00 - Zemina vytěžená, kategorie "O". U neupravených SDO nelze obecně prokázat obsah škodlivin ve vodném výluhu ani v sušině, protože není prakticky možné připravit z tohoto druhu odpadu reprezentativní vzorek pro laboratorní zkoušky. Proto je neupravené (nerecyklované) SDO kategorie "O" možné ukládat pouze na skládky kategorie S - OO3 jako odpad, který nelze hodnotit na základě jeho vyluhovatelnosti (vyhláška č. 294/2005 Sb.).
Aby mohl být odpad znečištěný nebezpečnými složkami ukládán na skládky kategorie S - NO, musí být upraven do podoby, kdy lze z něho odebrat reprezentativní vzorek ke zkouškám vyluhovatelnosti a zjištění koncentrace stanovených ukazatelů ve vyhlášce č. 294/2005 Sb.
Jako stanovený stavební výrobek je možné upravené odpady na bázi zdiva, betonu, maltovin a kameniva využít až po posouzení shody výrobku podle § 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Na tyto materiály a jejich používání se dále zákon o odpadech nevztahuje.
Další možností je využívat upravený odpad v souladu se zákonem o odpadech a jeho prováděcími předpisy, a to v zařízeních určených k využívání těchto odpadů (podle § 14 odst. 1 nebo 2 zákona o odpadech) a za podmínek stanovených vyhláškou č. 294/2005 Sb. Jedná se například o upravené stavební odpady určené pro rekultivaci povrchu terénu, k umísťování do podzemních prostor, do rekultivační vrstvy skládek nebo určené k výrobě umělých rekultivačních materiálů (odpady katalogových čísel 19 12 09, případně 17 05 04).
ZEMINA A JEJÍ VYUŽITÍ
Odpad podskupiny 17 05, do níž patří zemina, kamení a vytěžená hlušina a jsou zařazeny do kategorie "O", lze mimo místo vzniku (stavbu) využívat k uzavírání a rekultivacím skládek, zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven nebo k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků (§ 12, § 13 a § 14 vyhlášky číslo 294/2005 Sb.). Vhodnou výkopovou zeminu lze též využívat na povrchu terénu v zařízeních provozovaných v souladu s ustanovením paragrafu 14 odst. 2 zákona o odpadech, ale pouze v případě, že její využití v tomto zařízení (např. terénní úprava) bude povoleno příslušným stavebním úřadem.
PŘEJÍMKA ODPADŮ
Pronikání nebezpečných odpadů, a zejména odpadů s obsahem azbestu do recyklátu lze zabránit stanovením správných postupů pro přejímku stavebních odpadů do zařízení k úpravě odpadů. Dodavatel odpadu (vlastník odpadu) musí poskytnout provozovateli informace a doklady (důkazy) o kvalitě odpadu. Tato povinnost se váže vždy na jednu konkrétní stavbu (místo), kde odpad vzniká.
V případě dodávky SDO (např. směs zlomků cihel, betonu, malty), deklarovaného jako odpad kategorie ostatní odpad, je jedním z dokladů o kvalitě osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu pověřenou osobou. Možné je použít čestného prohlášení původce odpadu (doložené zápisem z prohlídky stavby), že stavební a demoliční odpady nejsou odpadem nebezpečným, nebo čestného prohlášení nepodnikající fyzické osoby, že stavební a demoliční odpady z konkrétní stavby nejsou znečištěny žádnými látkami způsobujícími jejich nebezpečnost a neobsahují azbest.
Ing. Milena Veverková
Univerza - Středisko odpadů Praha, s. r. o.
VÝZNAMNÉ ZMĚNY VYHLÁŠKY Č. 294/2005 SB. (VE ZNĚNÍ VYHLÁŠKY Č. 61/2010 SB.)
- Recyklátem ze stavebního a demoličního odpadu se rozumí materiálový výstup ze zařízení k využívání a úpravě stavebních a demoličních odpadů kategorie ostatní odpad a odpadů podobných stavebním a demoličním odpadům, spočívající ve změně zrnitosti a jeho roztřídění na velikostní frakce v zařízeních k tomu určených (recyklačních linkách), který může být uváděn na trh jako výrobek v souladu s jinými právními předpisy nebo využit jako upravený odpad v souladu s touto vyhláškou.
- Odpady využívané na povrchu terénu, s výjimkou odpadů využívaných k rekultivaci skládek podle § 13 odst. 1, nesmí obsahovat vyšší koncentrace škodlivin, než je uvedeno v tabulce č. 10.1 přílohy č. 10 k této vyhlášce a jejich vodný výluh musí splňovat požadavky stanovené v tabulce č. 10.2 přílohy č. 10 k této vyhlášce (§ 12).
- Na povrchu terénu lze ze stavebních odpadů využívat pouze vytěžené zeminy a hlušiny a upravené odpady v podobě recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu nebo upravené stavební a demoliční odpady, ze kterých byly odstraněny nebezpečné složky a lze z nich odebrat vzorek určený ke zkouškám.
- Při využívání odpadů v rámci uzavírání a rekultivace skládky se stanovená kritéria pro kvalitu odpadů nemění.
- Při využívání odpadů k rekultivaci povrchových dolů a lomů a k terénním úpravám nebo rekultivacím lidskou činností postižených pozemků se stanovená kritéria pro kvalitu odpadů změnila:
Obsahy škodlivin v sušině odpadů se zjišťují v celém profilu místa využití, kritéria pro kvalitu výluhu odpadů (ekotoxikologické testy) se nemění.
Při využívání odpadů v množství větším než 1000 t k rekultivaci povrchových dolů a lomů se musí pro toto místo vypracovat hodnocení rizika v dané lokalitě (v daném místě) v souladu s báňským zvláštním právním předpisem.
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY, ZE KTERÝCH VYCHÁZÍ METODICKÝ NÁVOD (VĚSTNÍK MŽP, ČÁSTKA 3/2008)
- Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a právní předpisy vydané k jeho provedení
- Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a právní předpisy vydané k jeho provedení
- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a související právní předpisy
- Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
PŘED PROHLÍDKOU STAVBY SE DOPORUČUJE ZNÁT:
- doklady o souladu existence stavby s požadavky stavebního zákona a o shodě skutečného užívání stavby s účelem, k němuž byla stavba zřízena,
- informace o historii objektu (stavby), včetně požárů a válečných událostí (bombardování),
- činnosti uskutečňované v dotčené stavbě v minulosti dávné i nedávné, změny v užívání stavby,
- způsob vytápění budovy,
- způsob odvodu odpadních vod (technologických odpadních vod) a jejich kvalitu, místa umístění předčisticích zařízení odpadních vod v budově,
- ostatní zdroje znečišťování ovzduší, plnění emisních limitů z těchto zdrojů i ze spalovacích zdrojů,
- zdroje vody v objektu (studny, materiál vodovodních potrubí s důrazem na olovo nebo azbest), zásobníky a zařízení na úpravu vody,
- výsledky ekologických auditů, pokud byl dotčený objekt jejich předmětem.
Při prohlídce stavby se doporučuje:
- zaměřit se na ověření tloušťky příček a podhledů a dobu jejich zabudování do stavby (pomůcka pro identifikaci stavebních materiálů obsahujících azbest),
- jednoznačně identifikovat nosné prvky a překontrolovat jejich rozměry a provedení.
Autor/ři: Milena Veverková
Zdroj: odpady.ihned.cz
