Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za 0 Kč

Novela vodního zákona a další vývoj

Zákon 150/2010 Sb. mění zákon č. 254/2001 Sb. o vodách:

Novela přináší lepší ochranu vod před znečištěním, až pětimilionové pokuty, nová pravidla pro vodohodospodářské práce a jejich povolování a pro nakládání s vodou. Podle novely je možné provozovat malou vodní elektrárnu s povolením od úřadu s platností nejméně na třicet let. Pokud o to majitel požádá, úřad je o stejnou dobu prodlouží.

Cílem novely je převést do českého právního řádu evropská pravidla a omezit administrativní zátěž ve vodoprávním řízení a firmám i státu snížit náklady. Novela má podle ministerstva zemědělství snížit roční náklady státu i podnikatelů celkem o 240 milionů korun. Podnikatelé by díky nižší administrativě mohli ušetřit až 130 milionů korun.

Novela s odvoláním na ekonomickou krizi nezvyšuje poplatky za čerpání či vypouštění vody. Nezavádí ani poplatky nové, jak tomu mělo být podle původních návrhů.

Novela do rukou vodoprávních úřadů svěřuje rozšířenou pravomoc upravit povolení pro nakládání s vodami. Nově by úřady mohly třeba i zakázat odebírání vody nejen při přechodném nedostatku vody, jak tomu bylo doposud, ale i při mimořádných situacích, požárech a živelních pohromách, při zásahu hasičů nebo armády.

Nově se do zákona dostaly také vodohospodářské úpravy řek. Pod nimi se budou rozumět zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků i na sousedních pozemcích, kterými se podstatně mění přirozená koryta.

Vodohospodářské úpravy budou podléhat pouze ohlášení úřadu, nikoli stavebnímu povolení. Na rozhodování úřadů v případě povodní a jiných krizových stavů se podle novely nemá vztahovat správní řád, rozhodnutí státní správy by nebylo možné dodatečně napadnout.

27. únor 2011

Pro správnou aplikaci legeslativních změn do praxe jsme pro Vás připravili seminář

Vodní zákon po novele: novinky, povinnosti, ohlašování, poplatky  

Termín: 13.4.2011, Praha  

Důvody k novele vodního zákona

Velká novela vodního zákona byla nutná pro účely implementace nových evropských směrnic

  • o ochraně podzemních vod před znečišťováním  a zhoršováním stavu (2006/118/ES)
  • o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (2007/60/ES).

Dále měla naše republika povinnost reagovat na upozornění Evropské komise na neúplnou nebo nesprávně provedenou transpozici Rámcové směrnice vodní politiky (2000/60/ES).

Kromě toho, cílem této novely vodního zákona je definovat některé nezbytné nové pojmy a změnit některé části dosavadní právní úpravy, které se nějakým způsobem neosvědčily.

Podstatnou novou úpravou je precizování definice odpadních vod. Především se výslovně, v zákoně, stanoví, že za odpadní vody se nepovažují vody odtékající z jednotné kanalizace při dešti dešťovými oddělovači.

Dále je výslovně řečeno, že odpadními vodami nejsou srážkové vody odtékající z pozemních komunikací v případě, že jejich znečištění je řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky
č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. Z této formulace ovšem může vyplývat, že není-li řešeno případné znečištění těchto srážkových vod z komunikací všeho druhu technickým opatřením, mělo by se jednat vždy o odpadní vody. Takový názor je ovšem prakticky nepřijatelný. Při aplikaci této právní úpravy (§ 38 odst. 2 vodního zákona) bude patrně nutno postupovat podle ustanovení § 38 odst. 13 vodního zákona a přijmout rozhodnutí příslušného krajského úřadu v pochybnostech o tom, zda jde o odpadní vody či nikoliv.

Nová úprava je též v oblasti nakládání se závadnými látkami. Je upravena a prakticky zmírněna řada povinností při nakládání s některými závadnými látkami (§ 39 odst. 4 vodního zákona).

Velmi důležitá je ovšem nová povinnost provádět zkoušky těsnosti staveb a zařízení pro nakládání se závadnými látkami. Od 1.8.2010 lze zkoušky těsnosti provádět jen prostřednictvím odborně způsobilé osoby [§ 39 odst. 4 písm. d) vodního zákona]. Požadavky na odbornost těchto osob bude stanovena v připravované vyhlášce Ministerstva životního prostředí.

V souvislosti s novelou zákona musí být novelizována řada prováděcích předpisů

  • Vyhláška č. 431/2001 sb., o měření množství vody a vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy
  • Vyhláška o vodních útvarech, způsobu hodnocení jejich stavu a potenciálu silně ovlivněných umělých vodních útvarů, náležitostech programů zjišťování a hodnocení jejich stavu
  • Vyhláška o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik
  • Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob  a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtoku
  • Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
  • Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění podzemních vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních
  • Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků
  • Vyhláška k rybničnímu hospodaření a kategorizaci rybníků
  • Vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška, kterou se stanoví veřejné přístavy, ve kterých se rozrušují ledové celiny
  • Vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly
  • Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území
  • Nařízení vlády ke sledování, měření a evidenci znečištění odpadních vod (nahrazení vyhlášky č. 293/2002 Sb.)
  • Vyhláška č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

Podrobnější přehled změn vodního zákona je uveden v následující tabulce

Část C - Ochrana a využití vod
BodPovinnostPředpisyPoznámka
Základní pojmyVymezení základních pojmů§ 2a zákona o vodách

Doplnění základních pojmů v novém § 2a.

Obecné povinnostiProvádění staveb § 5 odst. 3 zákona o vodáchRozšíření povinnosti řešit při provádění staveb i vsakování nebo zadržování a odvádění srážkových vod. 
C2 Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami§ 8-9, § 11-13 vodního zákona

Povolení k nakládání s vodami není třeba:

  • k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,
  • k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací.

Zrušena povinnost podat návrh na prodloužení doby platnosti povolení min. 6 měsíců před skončením platnosti povolení. Nově se žádost podává v kdykoliv v průběhu platnosti povolení a prodlužuje se o dobu původního povolení.

Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let.

C4Stavební povolení k vodním dílům § 15, § 15a vodního zákonaZměny v oblasti stavebního povolení k vodním dílům. Nový § 15a Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav. 
C6Souhlas vodoprávního úřadu§ 17 vodního zákonaNová úprava: Souhlas vodoprávního úřadu je třeba k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda.
C8Měření množství vody§ 10 odst. 1odst. 3-4 vodního zákona Zrušena povinnost oprávněného, který má povolení k nakládání s vodami s výjimkou povolení podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 2 až 4 v množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, měřit jakost vody.
C15Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních§ 38 vodního zákona
  • Upřesnění definice odpadní vody.
  • Za odpadní vody se dále nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů, pokud oddělovač splňuje podmínky, které stanoví vodoprávní úřad v povolení. Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky č.  104/1997 Sb. kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.
  • Podmínky v povolení k vypouštění musí splňovat nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod.
  • Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř").
  • Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jehož podstatnou součástí je výrobek označovaný CE, se nevztahuje povinnost podle § 38 odst. 4 (tj. měřit objem a míru znečištění vypouštěných vod a předávat výsledky). Výčet a klasifikaci výrobků označovaných CE včetně hodnot přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví vláda nařízením.
  • Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo ČIŽP prokázat jejich zneškodňování.
  • Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky z jednotlivých staveb pro bydlení a individuální rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.
  • Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality, stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství, vodoprávní úřad stanoví přísnější přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod než hodnoty stanovené nařízením vlády.
  • Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.
  • Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění ČOV do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením.
  • V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.
C18Povinnosti při zacházení se zvlášť nebezpečnými nebo nebezpečnými látkami§ 39 odst. 3-6 vodního zákona

Kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen zejména

  • nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod,
  • nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; v případě skladování hnojiv a výluhů z objemných krmiv v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže v nich umístěné, se opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje,
  • vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek a výstupy z něj předkládat na žádost vodoprávnímu úřadu nebo ČIŽP.

Vyhláškou budou stanoveny požadavky na odborně způsobilou osobu a záchytné vany.

-Uvádění na trh a proddej pracích prostředků§ 39 odst. 10 vodního zákona

Z důvodu ochrany vod se nesmí uvádět na trh a prodávat spotřebitelům prací prostředky pro praní textilu s koncentrací fosforu vyšší než 0,5 % hmotnostních. Omezení uvádět na trh se nevztahuje na prací prostředky

  1. používané pro praní v průmyslu a institucích, které je prováděné školenými zaměstnanci,
  2. určené pro vývoz nebo pro distribuci do jiných členských států Evropských společenství.
-Nakládání se sedimentovatelnými tuhými látkami§ 39 odst. 11 vodního zákonaNa nakládání se sedimentovatelnými tuhými látkami uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu se nevztahují odstavce 2, 4 a 5 § 39.
C21Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků§ 50 vodního zákonaVlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou povinni strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.
C22Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků§ 51 vodního zákonaVlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.
C25Vlastník vodního díla je povinen plnit stanovené povinnosti § 55-62 vodního zákona 

Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k odběru podzemní vody, další zařízení vybudovaná v rámci geologických pracía vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod, pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod. 

Vlastník vodního díla je povinen

  • dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající vliv na obsah manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem
  • provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize.

Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a předložit mu ke schválení manipulační řád vodního díla; může též stanovit podmínky, za kterých rozhodnutí o schválení vydá, a lhůtu k předložení nebo k předloženému manipulačnímu řádu uložit provést doplnění nebo jiné úpravy. Dále může uložit provést změnu schváleného manipulačního řádu vodního díla a jeho předložení ke schválení. Manipulační řád schvaluje vodoprávní úřad na časově omezenou dobu.

Ve výjimečných případech může vodoprávní úřad uložit nebo povolit vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu. V takovém případě nevzniká vlastníkovi vodního díla povinnost náhrady oprávněnému k nakládání s vodami v tomto díle za to, že nemůže nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi.
C27Platba za odebrané podzemní vody § 88 vodního zákona

Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, odebrané množství vody se pro účely zpoplatnění sčítá. Jedním vodním zdrojem podzemní vody se pro účely poplatků rozumí podzemní voda nacházející se ve stejném dílčím povodí, které je specifikováno číslem hydrologického pořadí, a ve stejném hydrogeologickém rajonu.

Odběratel není povinen poplatkové hlášení podávat, pokud nepodléhá zpoplatnění podle odstavce 2 § 88. Odběratel rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že od posledního jím podaného poplatkového hlášení nedošlo ke změně povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové hlášení podáno.

Výše záloh a výše čtvrtletních nebo měsíčních splátek stanovená zálohovým výměrem platí až do doby jejich změny novým zálohovým výměrem.

Odběratel je na základě vydaného zálohového výměru povinen platit stanovenou zálohu ve stanovených měsíčních nebo čtvrtletních splátkách každoročně až do doby případné změny výše zálohy a výše měsíčních nebo čtvrtletních záloh novým zálohovým výměrem. Nový zálohový výměr vydá ČIŽP na základě nového poplatkového hlášení odběratele nebo v případě změny sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody stanovené tímto zákonem.

 C28Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových§ 89-98 vodního zákonaZnečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku pro jeden zdroj znečištění odečíst množství znečištění obsažené v jím odebrané a použité vodě nebo ve vodě odebrané a použité jinou právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která mu předává vzniklé odpadní vody k dalšímu zneškodňování, od zjištěného celkového množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách z daného zdroje znečištění. Odečtené množství znečištění odebrané vody doloží údaji o koncentracích znečištění v odebrané vodě podle příslušných ukazatelů znečištění a údajem o jejím odebraném množství v roce, za který je poplatek vypočítáván. Za správnost údajů o množství znečištění v odebrané vodě odpovídá znečišťovatel.
C29Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod podzemních§ 100 vodního zákonaZa vypouštění z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuální rekreaci se poplatek neplatí. Za vypouštění v ostatních případech se stanoví poplatek ve výši 350 Kč za každého 1 ekvivalentního obyvatele podle kapacity zařízení určeného k čištění odpadních vod za kalendářní rok.
C30Platba za odebrané povrchové vody§ 101 vodního zákonaPovinnost uhrazovat platbu za odebranou povrchovou vodu z vodního toku má i ten, kdo odebírá povrchovou vodu prostřednictvím zařízení jiného oprávněného, který neplatí za odběry povrchové vody.

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.