Společnost ČEZ odstartovala razantní nástup do oblasti malých výroben elektřiny a tepla, takzvaných kogenerací. Během několika let chce těchto "minielektráren" spalujících výlučně plyn instalovat několik stovek.
Řada průmyslových podniků, nákupních center, obytných komplexů, úřadů, škol či nemocnic by tak nově čerpala energii ze zdrojů umístěných doslova "za rohem".
"Taková výroba je efektivnější a přinese našim zákazníkům úspory," řekl HN Michal Rzyman, šéf nově založené společnosti ČEZ Energo, která za projektem stojí.
Nově založenou firmu spoluvlastní elektrárenský gigant ČEZ s třebíčskou společností Tedom, která je největším českým výrobcem malých kogeneračních jednotek. ČEZ tímto netradičním spojením s mnohonásobně menší firmou tak získal silnou pozici na trhu, na kterém dosud prakticky nepůsobil.
Podle ambiciózního plánu má ČEZ Energo do roku 2020 téměř zdvacetinásobit výkon svých kapacit, které nyní činí 12 megawattů elektrického výkonu. Ty současné vložila do joint venture právě firma Tedom, ČEZ dal do společného projektu částku 401 milionů korun. "Chceme získat minimálně deset procent na trhu malých kogenerací do roku 2020," uvedl Rzyman.
Krok je součástí širší strategie společnosti ČEZ, která chce do budoucna provozovat více menších lokálních výroben tepla a elektřiny. Zároveň chce snížit závislost vlastních tepláren na spalování hnědého uhlí, kterému hrozí výrazné zdražení. I proto budou všechny nové zdroje spalovat zemní plyn.
"Velké teplárny se nás bát nemusí, pro malé výtopny je to naopak příležitost, jak využít naši moderní technologii, snížit náklady a dostat levnější teplo," doplnil Ivo Poukar z firmy Tedom.
Nejlacinějším zdrojem tepla v Česku nicméně nadále zůstává spalování hnědého uhlí. Provoz malých kogenerací (do výkonu 5 MW), které ČEZ Energo plánuje budovat, dotuje stát. Bez jeho podpory by se tento ekologický způsob výroby nevyplatil. Proti tomu však protestují velcí producenti.
"Malé zdroje jsou méně efektivní, není proto podle nás vhodné, aby je stát významně podporoval dotovanou cenou elektřiny na úkor těch velkých," oponuje Martin Maňák z Energetického a průmyslového holgingu, který provozuje velké elektrárny a teplárny.
"Účelem kogenerací musí být tvorba zisku a podmínky pro tuto činnost nejsou u nás optimální,"podotýká Josef Karafiát, energetický analytik ze společnosti Ortep.
Rozvoj této technologie proto závisí na dalších faktorech: postupu státu, který určuje výši dotací i nastavení ekologických podmínek, a na ceně ostatních druhů paliv, zejména hnědého uhlí. Tyto parametry nyní posuzuje expertní tým ministerstva průmyslu a obchodu. Výsledky by měl předložit do konce února.
AUTOR: Petr Býma
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Zdroj: www.ihned.cz
