Petr Paukner, majitel firmy Carbounion Bohemia, patří k největším domácím obchodníkům s uhlím a elektřinou. Trh s uhlím i teplem zná jako málokdo. A patří k těm, kdo varují: Hnědé uhlí do tří let prudce zdraží. Navíc ho bude nedostatek. To vše se promítne do cen tepla.
HN: Šéfové kolosů ČEZ či EPH ujišťují, že pro růst ceny uhlí není důvod. Teplárenské sdružení varuje, že přijde cenový šok. Co říkáte vy?
Hnědé uhlí je u nás dlouhodobě podhodnocené, zdraží. Nevím, jestli v roce 2013 nebo o rok dva později, ale přijde to. Vývoj ceny u nás je atypický. Asi před šesti lety přišlo černé uhlí na 50 korun za gigajoul výhřevnosti a zdálo se to strašně moc. Dnes je za 100 a nikoho to nepřekvapí, trh to přijal. A hnědé uhlí? Tehdy stálo 20 korun za GJ, dnes 30 korun. Ten rozdílný vývoj se musí dorovnat. U nás výrobci elektřiny a tepla z podhodnocené ceny hnědého uhlí řadu let profitují. Chápu, že se zdražení brání. Ale já vidím hlavní problém jinde.
HN: A to?
Cena hnědého uhlí bude vysoká, ale stejně ho bude nedostatek, pokud se neprolomí limity těžby. Já považuji limity za zločin na českém teplárenství i na průmyslu. Těžba není za každou cenu o devastaci krajiny, lze ji dělat elegantněji. Kdo si dnes váží životního prostředí víc než Němci? A taky rozšiřují těžbu. Z důvodů mně neznámých od toho ale v Česku dávají politici ruce pryč.
HN: Limity jsou citlivé politické téma. A tak všechny vládní strany říkají, že je zachovají. To už je konečné, ne?
Jistě. Protože vládní strany vůbec nemají ekonomické odborníky, hlavně na energetiku.
HN: Pro vás jako obchodníka s uhlím je ale hrozící deficit na trhu dobrý, ne?
Nijak zvlášť. S dovozem hnědého uhlí se moc počítat nedá. Ten deficit jen urychlí rozhodnutí spaloven o tom, čím hnědé uhlí nahradit.
HN: Jaké mají teplárny možnosti?
Zdražení uhlí některé teplárny akceptují, celkově ale zrychlí přechod na plyn či černé uhlí a na nové formy zásobování. Příkladem je to, co - jak jsem slyšel - chystá ČEZ pro České Budějovice. Chce tam dodávat odpadní teplo z Temelína, takže tamní teplárnu bude možno zavřít. To vše je spojeno s vyššími náklady, které výrobci promítnou do cen - teplo prudce zdraží. Navíc ten proces může i vést k rozpadu centrálního zásobování teplem a k přechodu na malé zdroje. V Německu se tím směrem jde, u nás se o tom mluví. Kdo se na malé zdroje zaměří první, může mít úspěch.
HN: Bude to ČEZ, který už takovou strategii ohlásil?
Myslím, že ČEZ v tom přebere vůdčí roli. Je to reálnější cesta než vozit do Čech uhlí z dolů Mibrag v Německu (doly napůl vlastní ČEZ a EPH), jak o tom mluví ředitel Martin Roman.
HN: Proč nelze hnědé uhlí dovážet?
Uhlí z Mibragu je nekvalitní pro malou výhřevnost a vysoký obsah síry. Nevyplatí se to ani v případě, že ceny českého uhlí výrazně stoupnou. V Německu navíc těžko najdete volné uhlí. Taky si nedovedu představit, co by na vývoz říkaly německé státní instituce. Dovoz z Německa nepřichází v úvahu. A Polsko ani Rusko nejsou pro český trh perspektivní. Sám dovážím hnědé uhlí z Polska, vím, jak je tam těžké obchodovat. A vozit uhlí ze zámoří, z Austrálie nebo z Kolumbie? Nereálné. I Polákům se to vyplatí jen pro severní část země, dál už ne.
HN: Jakou cenu uhlí může český trh akceptovat? Současné, ale končící kontrakty pro teplárny jsou kolem 30 korun za gigajoul, Czech Coal tlačí na cenu kolem 70 až 80 korun.
Odhaduji, že pro dlouhodobý kontrakt je 60 až 70 korun cena, kterou ještě teplárenství udrží. Ale problém je, že uhlí tady ani za tuhle cenu nebude. Je to situace pro spotřebitele dost šílená. Když se neprolomí uhelné limity tak do dvou let, bude to už nevratný stav. To uhlí nikdy nikdo nevytěží.
HN: Majitel Czech Coal Pavel Tykač tvrdí, že jeho uhlí se pod zemí nezkazí a je jedno, kdy na ně dojde.
Ale kdyby musel zavřené lomy znovu otvírat, přijde ho vytěžení tuny uhlí na trojnásobek dnešní ceny.
HN: Za jaké ceny se dnes vůbec prodává hnědé uhlí jinde v Evropě?
Srovnání je těžké. S hnědým uhlím se mezinárodně neobchoduje, ceny platí vždy jen pro danou zemi. Třeba Polsko má tři obří hnědouhelné zdroje, ale oba jsou napojeny na elektrárny, ceny jsou dané pro tyto konkrétní zdroje. V Německu, v Turecku, v Řecku - všude doly prodávají uhlí vlastní elektrárně a vnitřní cenu nikdo nezná. Trh neexistuje, všechny ceny jsou dány jen odhady.
HN: Za kolik můžete dovážet vy?
Dovážíme hnědé uhlí z Polska a Ruska. Dovozní ceny jsou z Polska na úrovni 70 korun, z Ruska ještě vyšší - ale to jde o uhlí s výbornou kvalitou. I z toho je vidět, že cena kolem 70 korun za gigajoul je pro český trh přijatelná. Ale pořád záleží na tom, jak na vývoj zareagují spotřebitelé, zda to celé neskončí náhradou uhlí jinými médii nebo rozpadem centrálního zásobování.
Petr Paukner (55)
Vystudoval zahr. obchod na VŠE. Začínal v bývalém PZO Metalimex, kde zůstal i po privatizaci. Pak založil Carbounion Bohemia - předního obchodníka s uhlím a elektřinou u nás.
AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Zdroj: www.ihned.cz
