Za tři roky se má uzavřít poslední uranový důl ve střední Evropě, který dokáže celoročně zásobovat Jadernou elektrárnu Dukovany. Jde o důl Rožná v Dolní Rožínce na Žďársku a ekologové už teď upozorňují, že může jít o ekologickou tikající bombu. A nechybí ani podobnost s Maďarskem. Na rizika upozoňuje Česká inspekce životního prostředí i ekologové.
"Na povrchu dolu jsou dvě velká odkaliště. Jedno je podobně jako v Maďarsku zasypávané a navyšované valem. Neříkám, že je v tuto chvíli nebezpečné, ale před pár lety při povodních se laguna s kalem docela přeplňovala," varuje před možnou katastrofou ekolog Edvard Sequens ze sdružení Calla.
Podobných rizikových míst je v Česku celá řada. Například po bývalém uranovém dole ve Stráži pod Ralskem zůstaly v podzemí čtyři miliony litrů kyselin, zejména sírové a dusičné.
Zdroje pitné vody pro široké okolí jsou v bezpečí jen díky velmi nákladné hydrologické bariéře. "Kdyby ji však zastavili, kontaminace se začne zase šířit," říká Sequens.
Hrozbou pro životní prostředí jsou i velké chemické podniky, jako Spolana v Neratovicích, Spolchemie v Ústí nad Labem nebo Synthesia v Pardubicích, kde na skládkách leží milion tun toxinů.
Velmi problematická je i společnost Deza ve Valašském Meziříčí, která vyrábí změkčovadla plastů. "Deza je jedním z největších znečišťovatelů v Česku. Jde hlavně o rakovinotvorné látky, v čemž je bezkonkurenčně nejhorší. Firma nemá žádnou skládku ani odkaliště a chemikálie se šíří do okolí," říká Martin Orálek z Českého svazu ochránců přírody. Kvůli benzolovým nádržím navíc hrozí nebezpečí výbuchu.
Česká inspekce životního prostředí kontroluje velké průmyslové a chemické podniky každý rok. "V posledních letech je zjišťováno, že většina provozovatelů plní stanovené cíle," uklidňuje mluvčí inspekce Ivana Awadová.
I přes tyto kontroly však pravidelně dochází k ekologickým haváriím. Například před osmi lety při povodních uniklo ze zatopené neratovické Spolany 80 tun chloru. Před čtyřmi lety zase kyanid uniklý z Draslovky Kolín otrávil obrovské množství ryb v Labi.
Jana Machálková
S přispěním Hany Škodové
Ekologické havárie v Česku
Prosinec 2009
Z litvínovské firmy Unipetrol RPA unikly do řeky Bíliny ropné látky, které stonásobně až tisícinásobně překročily limity přípustné pro znečištění povrchových vod. Kvůli úniku ropných látek uhynul v řece větší počet ryb, látky pronikly až do Ústí nad Labem.
Listopad 2006
Stovky litrů manganistanu draselného znečistily vodu v řece Olšavě v Uherském Brodě na Uherskohradišťsku. Chemická látka, která zamořila tok v délce dva až tři kilometry, se dostala půdou až do kanalizace a poté do řeky.
Leden 2006
Z Lučebních závodů Draslovka Kolín uniklo do Labe velké množství kyanidu, který způsobil velký úhyn ryb v Labi pod Kolínem. Podle rybářů otrávil kyanid v Labi nejméně devět tun ryb. V červnu 2006 dostala Draslovka od státu pokutu dva miliony.
Srpen 2002
Rozvodněné Labe zaplavilo při povodních areál chemičky Spolany Neratovice. Uniklo 80 tun chloru, z toho 760 kg do ovzduší. Zemědělcům v okolí únik chemikálií zničil úrodu. Spolana dostala od státu pokutu 1,4 milionu.
Červen 1998
Řeku Březnou zasáhla na pomezí Orlickoústecka a Šumperska velká ekologická havárie. Neznámá látka tady zcela zničila život v úseku
20 kilometrů. Uhynulo asi 7000 ryb. Škody přesáhly 200 tisíc korun, řeka zůstala čtyři roky bez života.
Říjen 1996
Z ropovodu mezi obcemi Výrov a Buček u Karlovic na Plzeňsku uniklo velké množství ropy. Nehodu způsobil člověk, který si chtěl načerpat ropu pro svoji potřebu. Škoda dosáhla
15 milionů korun.
Ekologicky nejrizikovější místa v Česku
Deza Valašské Meziříčí
Podle ekologů jeden z největších znečišťovatelů v ČR. Firma vyrábí změkčovadla na plasty. Deza nemá žádnou skládku ani odkaliště a rakovinové látky a chemikálie se tak šíří do okolí. Mohou se dostat i do zdrojů pitné vody - hrozí kontaminace hlavně rtutí a těžkými kovy.
Odkaliště u chemičky Synthesia v Pardubicích
Část 120hektarového areálu chemičky se nachází v zátopovém území Labe. Skládky nebezpečného odpadu v minulosti nebyly nijak zabezpečené, kvůli tomu došlo k silné kontaminaci půdy a podzemních vod. Na skládkách leží podle odhadů až milion tun toxických látek. Znečištěné podzemní vody a rakovinotvorné látky se částečně dostávají přímo do Labe.
Ostravské laguny
Jde o ropnými látkami znečištěné území ležící pouhý kilometr od ostravského sídliště Fifejdy. Oblast v minulosti znečistila chemička Osramo. Sanace lagun se řeší několik let. Původně měla být hotová letos, čistit se však bude ještě následující tři roky. Na hladině lagun kvůli toxickým látkám umírali ptáci, lidi z blízkých domů obtěžuje nesnesitelný zápach.
Bývalý uranový důl ve Stráži pod Ralskem
Před rokem 1989 se uran ze zdejšího dolu získával loužením. Do podzemí se kvůli tomu postupně napustily čtyři miliony litrů kyselin. Toto znečištění se bude odstraňovat nejméně do roku 2050. V blízkosti zamořeného dolu jsou dva velké zdroje pitné vody. Díky nákladné hydrologické bariéře, která ve Stráži funguje už patnáct let, se však zatím daří kyselinovou kontaminaci držet na uzdě.
Bývalý uhelný důl v Mydlovarech
V mydlovarském dole se až do 50. let 20. století těžilo hnědé uhlí. Po skončení těžby se v místě začala zpracovávat uranová ruda dovážená ze západních Čech. Kvůli tomu v Mydlovarech vznikly mnohahektarové laguny plné kalu, který obsahuje arzen, chrom a rtuť. Laguny se nyní postupně sanují.
Těžba uranu v Dolní Rožínce
Zdejší důl Rožné na Ždársku je posledním uranovým nalezištěm v Česku. V roce 2013 tu těžba skončí. Důl má 24 pater a zasahuje až 1200 metrů pod zemský povrch. Důl má také na povrchu dvě odkaliště. Během větších povodní v minulých letech se však nádrže s kalem nebezpečně přeplňovaly a hrozilo vylití.
Následky
Příjezdové cesty do zasažených obcí jsou zataraseny a hlídá je policie (vlevo). V kališti zbývá ještě dva a půl milionu kubických metrů jedovatého bahna (vpravo). Almásfüzitö je obec, kde hrozí podobná katastrofa jako v Kolontáru.Lidé byli o víkendu ze zasažených obcí evakuováni (snímky dole).
AUTOR: Jana Machálková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Zdroj: www.ihned.cz
