Jedna čtenářka nám napsala: »Naši sousedé používají jako topivo lakovaná okna, lakovaný a lepený nábytek, dřevotřísku a zamořují ovzduší okolo. Máme malé děti a rozhodně nechceme, aby onemocněly v důsledku bezohlednosti sousedů. Několikrát jsem s nimi hovořila a vysvětlovala jim, že škodí také sobě. Marně. Předpokládáme, že za dvěma muži, kteří rozvážejí "topivo" obyvatelům naší i přilehlé ulice, stojí nějaká firma, která se tímto způsobem snaží nelegálně zbavit odpadu. Jak bychom měli postupovat v tomto případě? Na koho se máme obrátit o pomoc? Co pro nás může udělat naše obec?«
ZAKROČÍ OBEC NEBO SOUD
Danou problematiku řeší zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, který upravuje základní povinnosti každé fyzické či právnické osoby. Každý je povinen omezovat a předcházet znečišťování ovzduší a snižovat množství jím vypouštěných znečišťujících látek.
Zákon zakazuje používat jako palivo odpad (jak je definován podle zákona o odpadech). Podle § 11 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší se ve zdrojích znečišťování ovzduší nesmí používat paliva, které neurčil výrobce. Podle právníka Mgr. Petra Adámka, vedoucího oddělení legislativního a právního na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje, v případě, že sousedé jako fyzické osoby používají kamna, kotel či jiné spalovací zařízení (tedy zdroj znečišťování ovzduší), jsou povinni dodržovat shora uvedené povinnosti. Lakované odpadní dřevo a mnoho dalších materiálů (například odpadní PET lahve a podobně) by se mohly v kamnech spalovat jen v případě, že by to výrobce výslovně uvedl v návodu k provozu.
»Jde pravděpodobně o tzv. malý zdroj znečišťování ovzduší. Provozovatelé malých stacionárních zdrojů jsou povinni dodržovat přípustnou tmavost kouře a přípustnou míru obtěžování zápachem a neobtěžovat kouřem a zápachem osoby ve svém okolí a obydlené oblasti. Nedodržení těchto povinností je pak přestupkem. Lze tedy podat podnět na příslušný obecní úřad, který může uložit pokutu za nedodržování povinností provozovatele malého stacionárního zdroje. Je však nezbytné poznamenat, že prokázání porušení daných povinností je ze strany obcí dosti problematické. Vzhledem k právu na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 Listiny základních práv a svobod jsou možnosti provádět prohlídky stacionárních zařízení v jednotlivých domácnostech velmi omezené,« vysvětluje Mgr. Petr Adámek.
Podle občanského zákoníku (zákon číslo 40/1964 Sb.) je též možné využít cestu soudní, to znamená obrátit se s žalobou na příslušný soud. Podle paragrafu 127 odst. 1 se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.
JE ZA VŠÍM FIRMA?
»Ohledně druhé části otázky - osoby nabízející či prodávající odpad k pálení v domácnostech porušují zákon o odpadech, eventuálně obecně závaznou vyhlášku obce (pokud takováto vyhláška je vydána). V takovém případě je možné se obrátit s podnětem jak na příslušný obecní úřad, tak na Českou inspekci životního prostředí,« uvádí právník Mgr. Petr Adámek.
S odpady lze nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle zákona o odpadech určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy.
»Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených, odděleně ho shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí. Pálení v kamnech však není využitím odpadu podle zákona o ochraně ovzduší,« uzavírá Mgr. Petr Adámek.
Obrátit se na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) však nejde vždy. »Obecně platí, že ČIŽP není oprávněna kontrolovat fyzické osoby a vstupovat do jejich obydlí a prostor nesouvisejících s podnikatelskou činností. Fyzické osoby může kontrolovat jen obec, např. podle § 80 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech, nebo podle přestupkového zákona. Občan však může požádat obec o prošetření toho, kde fyzické osoby přišly k odpadu, který nabízejí. Pokud by obec svým šetřením zjistila a zaprotokolovala, že konkrétní fyzické osoby převzaly odpad od jiných subjektů, pak obec může předat inspekci kompletní spis v této věci s návrhem na uložení pokuty za neoprávněné převzetí odpadu podle § 69 zákona o odpadech. Česká inspekce životního prostředí pak uloží pokutu za přestupek. Pokud by se obci navíc podařilo zjistit konkrétní subjekt, který předával odpad a ten by byl podnikající osobou, potom by věc týkající se samotného původce odpadu již mohla samostatně prošetřit ČIŽP,« konstatovala Mgr. Ivana Awwadová, tisková mluvčí České inspekce životního prostředí.
Zdroj: www.ihned.cz
