AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Už od loňského jara varovali odborníci, že nadhodnocené dotace pro sluneční elektrárny a nezvládnutý investiční boom v tomto oboru způsobí problém. Že dramaticky stoupnou náklady na podporu zelené elektřiny, že distributorům hrozí miliardové propady v účetnictví, že může být ohrožena rozvodná soustava. Šéfovi Energetického regulačního úřadu Josefu Fiřtovi ale trvalo víc než rok, než přesvědčil vládu a politiky o tom, že je třeba zasáhnout a změnit legislativu.
Teď Fiřt znovu bije na poplach. V energetice se podle něj nadýmá další bublina v podobě kotelen na biomasu. "Jakmile se tato výroba utrhne z řetězu, můžeme mít stejný problém, jako se solární elektřinou," říká.
MEZITITULEK: HN: Od jara platí nový zákon, který umožní snížit dotace do "solárních elektráren". Vyšly vyhlášky, které zpřísnily podmínky pro připojování do sítí, distributoři pozastavili schvalování nových projektů. Zbrzdilo to sluneční boom?
Zatím nijak zvlášť. Nové výkupní ceny na příští rok vyhlásíme koncem října nebo začátkem listopadu, dopad se projeví, až začnou platit.
Situaci ale trochu projasnily vyhlášky, které komplikují spekulace se solárními projekty. Byla tu řada kvaziinvestorů, kteří si kdysi zablokovali kapacity v rozvodných sítích, aniž by pak postavili jediný zdroj. Vyhláška uložila těm, kdo mají kapacitu rezervovanou, aby do konce června požádali o uzavření smlouvy. Kdo to neudělal, tomu rezervace propadá. Boom trochu brzdí i skutečnost, že producenti solárních panelů nestíhají vyrábět a distribuční firmy občas nestíhají všechny nové zdroje připojit.
HN: Víte už přesněji, kolik nových solárních elektráren u nás letos vznikne?
Ještě na jaře měli investoři přidělené připojovací kapacity na zdroje o velikosti pěti tisíc megawattů. Teď víme, že nejméně kolem tisíce megawattů kapacity propadlo. Nevíme přesně, kolik se skutečně zrealizuje z toho rezervovaného zbytku, ale čekám, že se ještě část rezervované kapacity uvolní. Teď je v solárních zdrojích instalováno něco kolem 590 megawattů (odpovídá to výkonu jednoho bloku moderní uhelné elektrárny - pozn. red.) Osobně se domnívám, že kapacita solárních zdrojů stoupne do konce roku asi na 1300 až 1400 megawattů. Že to nebude přes 2000 megawattů, jak varovali někteří distributoři. Kapacita pod 1500 megawattů by neohrozila přenosovou soustavu, určitě ale výrazně zvedne poplatky na podporu obnovitelných zdrojů.
HN: Kolik nás tedy bude letošní solární boom stát?
Obnovitelné zdroje nás letos stojí na poplatku 166 korun na megawatthodinu spotřebované elektřiny. Pokud by letos opravdu přibylo zhruba 1400 megawattů nových "zelených" elektráren, tak bude poplatek kolem 600 korun na megawatthodinu. Já se obávám, že pro řadu domácností a firem bude zvýšení ceny elektřiny velmi závažné.
Elektřina podraží až o tisíc korun ročně
HN: Jak se to odrazí na platbách domácností?
Domácnost v rodinném domku, která elektřinou topí, může zaplatit za rok o sedm, osm až o 10 tisíc korun víc než letos. Menší odběratelé zaplatí o stovky, nejvýš o tisícovku ročně víc. Hůř na tom budou podnikatelé. Firmám střední velikosti stoupnou platby o stovky tisíc, u velkých podniků to budou miliony.
HN: Pokud poplatek opravdu stoupne na 600 korun za megawatthodinu, splatíte tím distribučním společnostem veškerý dluh, který vůči nim na podpoře zelené elektřiny z minulých let máme?
Letošní boom se tím nevyrovná úplně, část zbude do roku 2012. Ale protože čekáme, že nastane určitý odliv investorů, mohl by v roce 2012 celkově příspěvek na obnovitelné zdroje trochu klesnout.
HN: Jak to vypadá s perspektivou ostatních zdrojů "zelené energie"? Energetici dnes hodně mluví o biomase. Nebude časem elektřina skokově zdražovat kvůli podpoře biomasových kotelen?
Cena elektřiny půjde nahoru v každém případě. Jednak ji požene nahoru ekonomické oživení a rostoucí poptávka, za druhé dál poroste podíl obnovitelných zdrojů na výrobě. Česká republika se v Bruselu zavázala, že bude vyrábět v roce 2020 z obnovitelných zdrojů 13 procent své energie. Loni jsme se dostali na 6,9 procenta a ten ukazatel 13 procent můžeme - i se započtením energetických úspor - splnit.
HN: Ovšem jen díky dotacím na "zelené zdroje", které platíme právě v poplatcích.
Určitě ano - každý obnovitelný zdroj je dotován. Ale dramatický nárůst těchto investic, který se odehrál koncem loňského a začátkem letošního roku, už se podle mne opakovat nebude. I tak hrozí problémy, pokud se nepovede regulaci této výroby zvládnout. Velký problém hrozí u biomasy.
HN: Jaký problém?
Energetika počítá s biomasou získávanou jednak z odpadu, který se tvoří například při těžbě dřeva, jednak z účelně pěstovaných plodin. Ale odpadní biomasy začíná být nedostatek, takže je ve hře pěstovaná biomasa. A tady je nutné, aby Česká republika včetně vlády, dala signál, jak dál. Není možné podporovat kotelny na biomasu, ale na druhou stranu nekontrolovat, kolik jí budou mít k dispozici. A rovněž je třeba zabránit, aby se nestalo, že na polích budeme pěstovat jen biomasu místo potravin. A to s naší biomasou dosud počítali Rakušané, Poláci i Němci. Proto jsem inicioval založení meziresortní skupiny, která musí podporu koordinovat. Jde třeba o to, aby dotace na energetické plodiny dostávali zemědělci, kteří je budou pěstovat v okolí zdroje energie. Ministerstva musí stanovit podmínky pro využití biomasy, spočítat potřebu a dát jasné podmínky.
HN: Potřebují energeticé plodiny vůbec podporu? Například šéf Dalkie Laurent Barrieux tvrdí, že jeho firma je už schopna nabízet zemědělcům ekonomické ceny, takže se jim pěstování biomasy vyplatí i bez dotací.
Trvalé podpory jsou vždy špatné, kazí trh. Bude-li prudce stoupat spotřeba biomasy, požene to její cenu nahoru. Obnovitelné zdroje energie je třeba podporovat v počátcích, pak by ale podpory měly klesat. U každé technologie se ukáže, jestli se ji podaří časem zdokonalit natolik, že je ekonomicky zdůvodnitelná i bez podpor. Pokud ne, tak zanikne. Solární technologie dnes směřují k tomu, že si jednou koupíte v Bauhausu solární článek na střechu v podobě fólie, nalepíte si ho, nebudete řešit žádné starosti s připojením a budete si vyrábět elektřinu pro vlastní potřebu. Bez dotací, bez podpor. Podobně to je s biomasou. Tady je také třeba hlídat, aby zemědělci dodržovali režim šetrný vůči půdě. Proto by to mělo hlídat ministerstvo zemědělství nebo životního prostředí.
Novela zákona vyvolá ještě ostré debaty
HN: Nyní se chystá novela zákona o obnovitelných zdrojích energie a je kolem ní dost zlé krve. Energetici si třeba stěžují, že tak, jak je zákon připraven, málo podporuje moderní společnou výrobu elektřiny a tepla.
Změn je opravdu hodně a čekám kolem toho ještě hodně debat. Například i proto, že chceme podporovat jen zdroje s opravdu vysokou účinností. Nebo u fotovoltaických a větrných zdrojů nebudou podporovány instalace na zemědělském nebo lesním půdním fondu.
HN: To znamená stop pro velké elektrárny na polích?
Určitě. Dnes, když jedete na Mělník nebo na Hanou, na nejúrodnější půdě všude vidíte fotovoltaické elektrárny. To je špatně. Tady nezafungovala dobře ministerstva životního prostředí ani zemědělství - tyto stavby neměly být nikdy povoleny. Do budoucna chceme podporovat jen stavby fotovoltaických elektráren na střechách, stavby na zemědělských pozemcích by se měly omezit, případně zcela zastavit. Další velkou změnou bude zajištění ekologické likvidace elektráren.
HN: Jak bude systém fungovat?
Obáváme se, že jak budou například fotovoltaické elektrárny dožívat, půjde řada jejich provozovatelů záměrně do řízeného bankrotu, aby ty panely mohli nechat ležet. Pak bude problém, jak nefunkční elektrárny dostat z polí. Jsou tu dva či tři návrhy, jak to řešit. Například, že se bude vybírat od provozovatelů poplatek do fondu, z něhož se pak bude financovat likvidace těchto zdrojů. Chceme zavést systém, aby provozovatel podle velikosti zdroje během dvou, tří či pěti let potřebnou sumu odvedl na zvláštní účet. A likvidaci aby prováděla firma, kterou vybere ministerstvo životního prostředí, podobě jako při likvidaci elektroodpadu.
HN: Budou mít povinnost odvádět příspěvek na likvidaci i elektrárny, které už dnes stojí?
Po konzultacích s právníky jsme dospěli k závěru, že to je možné. Všechny mají takové zisky, že není problém, aby tuto povinnost unesly. Já na tomto principu trvám, zatím o tom jednáme s ministerstvy.
HN: Nová vláda bude muset předložit celou novou Státní energetickou koncepci, podnikatelé na ni už několik let marně čekají.
Pro energetiku odkládání takového materiálu není dobré. Pro investory je to zásadní informace a nejasnost způsobuje, že se potřebné investice odkládají. Vláda slibuje, že energetickou koncepci představí do března. Odklad už předchozí vládou připraveného materiálu je sice nepříjemný, ale na druhou stranu vzhledem k tomu, kdy Nečasova vláda nastoupila, je ta lhůta vlastně krátká. Nemyslím, že v materiálu, který připravil bývalý ministr Tošovský, bude hodně změn. Ale některé budou.
Spotřebu uhlí zatím nikdo přesně nespočetl
HN: Tou hlavní změnou je určitě zachování těžebních uhelných limitů. Teplárny ale tvrdí, že to je velká chyba. Prý jim už brzy dojde uhlí a kvůli tomu hrozí až dvěma milionům lidí skokové zdražení tepla. Nakolik je to tlak těžařské a teplárenské lobby, nakolik realita?
Myslím, že okolo potřeby uhlí pro teplárenství je řada silných prohlášení. Ale ještě nikdo nespočetl, kolik uhlí důlní firmy u nás skutečně kdy vytěží, kolik se ho spotřebuje v elektrárnách, kolik jej vlastně potřebují teplárny. A podle těchto tří kritérií je třeba stanovit, kolik uhlí v republice máme a kolik ho teplárny mají zajištěno. Určité nebezpečí tu je, a stát by tu měl určitou roli sehrát. Buď uklidnit teplárny, s tím že situace není tak hrozivá, nebo pomoci teplárenství, aby mohlo zajistit dodávku tepla, ať už pomocí uhlí, nebo nějakého náhradního média.
HN: Co v tom stát může udělat?
Například pomoci teplárnám v jednání s uhelnými společnostmi. Tady by mohl sehrát důležitou úlohu - nemyslím nátlakovou, ale koordinační. Ale uhlí je jen jeden z tří velkých problémů, které dnes teplárenství řeší.
HN: Jaké jsou ty další dva?
Dnes je řada firem, které využívají přechodného zlevnění plynu a nabízejí odběratelům tepla, aby si zřídili vlastní nové lokální plynové kotelny. Dochází tak k odstupování od centrálního zásobování teplem, a to má dvojí nepříjemný efekt. Když se spotřebitelé odpojí, je to nevratný děj, protože nepoužívané teplovody zreznou a znehodnotí se. A centrální zásobování teplem je počítáno na určitý výkon a určité režijní náklady. Když klesá odběr, dodávka se zdražuje. Velké teplárny, napojené na centrální zásobování, mohou dnes při použití moderních technologií dosahovat vysoké účinnosti, mohou být naprosto nejefektivnější při spotřebování paliva. Za druhé tu je ekologický přínos - malé zdroje často nejsou schopné dosahovat požadovaných ekologických parametrů, hrozí jim ekologická daň. A pak je tu ekonomický efekt. Až ceny plynu na trhu stoupnou, může se malovýroba nečekaně prodražit.
HN: A třetí problém dnešního teplárenství?
Většina dodavatelů se chová mravně a stanoví ceny v rozumných relacích. Ale někteří ceny neoprávněně zvyšují, což v lidech pěstuje nepřátelství vůči centrálnímu zásobování. A i to podporuje tendence k odpojování od něj. To se dělo v poslední době třeba na Liberecku, kde teď s dodavateli vedeme správní řízení, ve hře je i odebrání licence. Potíže s dodavatelem tepla jsme museli řešit například i v Ralsku, kde hrozilo přerušení dodávek.
HN: Teplárenství není jediný sektor, kde v poslední době musíte zasahovat ve prospěch zákazníků. Chodí vám také hodně stížností na nové prodejce elektřiny a plynu, kteří začali houfně nabízet své služby domácnostem.
Nárůst stížností je tady opravdu velký. A jsem přesvědčen, že stížnosti jsou jen špička ledovce, protože si stěžuje jen zlomek nespokojených lidí.
HN: Jaké jsou nejčastější prohřešky u prodeje energií?
Ten nejčastější - i když si už teď prodejci na to dávají víc pozor - je, že obchodník připraví smlouvu, která vám zlevní výdaje za elektřinu o 4 - 5 procent. Vypadá to zajímavě, ale obchodník vám řekne: "Rychle mi to podepište, musím běžet dál, mám toho hodně". Donutí vás smlouvu podepsat dřív, než si ji celou přečtete, než si přečtete obchodní podmínky. Takže často přesně nevíte, co podepisujete. Druhý problém je, že se často platí zvláštní poplatek za aktivaci, případně za dezaktivaci smlouvy. Nebo že vám někdo nabídne elektřinu na dva roky, za předčasné ukončení smlouvy je stanoven sankční poplatek, ale cenu máte zaručenou jen na rok. A třetí často používaná praktika je, že vám nový dodavatel v souladu s novou smlouvou okamžitě zvýší zálohy. Všechny ty fígle vedou k tomu, že v souhrnu platíte za nově sjednané dodávky víc než za ty staré.
HN: Celkově je ale vyšší konkurence na trhu dobrá, ne? Musí ji zohlednit i velké firmy a nabízet lepší produkty. Naposledy takhle zareagovala Pražská teplárenská.
Noví obchodníci nejsou všichni stejní, je mezi nimi řada seriózních firem, i když jsou třeba malí. Ale dravost některých nových hráčů někdy přesahuje hranice slušnosti a někdy i zákona. Posoudit to často může jedině soud.
HN: Praktiky, jež popisujete, jsou známy z podomního prodeje jiných produktů, třeba finančních a telekomunikačních služeb. Je podomní prodej energií vhodný?
Na západě je běžný i prodej elektřiny v supermarketu. Solidní dodavatel se pozná podle toho, že vám smlouvu nechá prostudovat, nechá vás rozmyslet, případně se s někým poradit. Pokud chce podpis hned, je neseriózní.
Když si zákazník není jist, může poslat dotaz k nám, rádi mu poradíme. Volá mi kvůli tomu i řada známých. V těchto případech je třeba vždycky dobře zvážit, zda se případná úspora dvou tří stovek ročně vyplatí vzhledem k dalším okolnostem a podmínkám nabízené smlouvy. A je tu ještě jedno riziko. Zvýšená aktivita obchodníků je způsobena tím, že klasičtí dodavatelé měli před krizí nasmlouvané velké dodávky energií firemním zákazníkům, kvůli krizi klesla spotřeba a jim zbyla nakoupená energie, na niž neměli odbyt. A tak začali přebytky nabízet na burze, kde cena tím pádem klesla. Menší a dravější obchodní firmy toho využívají, prostor pro konkurenci mají daný nižší momentální cenou. Ale jakmile spotřeba stoupne, začne opět stoupat i cena.
Proto bych lidem radil, uzavírat smlouvy nejvýš na rok, aby se nezavázali firmě, která výhodnou cenu nebude schopna v příštích letech udržet. Až krize odezní, prostor pro konkurenci se o něco zmenší, ale proces otevírání a liberalizace trhu určitě pokračovat bude.
Co je ERÚ
Energetický regulační úřad
byl zřízen v roce 2001. Sídlí v Jihlavě, část úředníků má v Praze. Řídí jej předseda, jmenovaný vládou na pět let. Současnému šéfovi Josefu Fiřtovi vyprší funkční období v příštím roce.
Hlavní úkoly
Podpora hospodářské soutěže a ochrana zájmů zákazníků v elektroenergetice, plynárenství i teplárenství. Podpora obnovitelných zdrojů energie. Stanovení regulovaných cen služeb, v nichž nefunguje volný trh.
Licence a strategie
ERÚ uděluje, případně odnímá licence, potřebné k provozu energetických zařízení i k poskytování služeb v oboru. Kromě toho monitoruje vývoj v energetice, vede statistiky a spolupracuje s příslušnými orgány Evropské unie.
166 korun
na MWh spotřebované elektřiny - tolik dnes činí poplatek na podporu obnovitelných zdrojů. Napřesrok stoupne asi na 600 Kč.
590 megawatt
instalovaného výkonu činí dnes kapacita solárních elektráren v Česku. Do konce roku stoupne jejich výkon zhruba trojnásobně.
Profil: Josef Fiřt (62)
Vystudoval technickou kybernetiku a práva. Začínal jako technik v Závodech průmyslové automatizace, prošel firmami Energoinvest a Pražská teplárenská, na ERÚ přišel z ministerstva průmyslu.
Zdroj: www.ihned.cz
