Zatímco Senát ČR umožnil navýšení podílu biosložky v pohonných hmotách, EU vydala dokument, že biopaliva mohou vytvářet až 4násobek emisí skleníkových plynů než ropná paliva. Podobnou zprávu již dokazují také výzkumy a oficiální materiály z Británie, Bruselu a USA. Dle nich "zelená" paliva způsobují životnímu prostředí zřejmě větší škody než benzin a nafta.
U benzinu vzroste povinný podíl biosložek od 1. 6. na 4,1 %, u nafty na 6 %. Vláda původně navrhovala, aby se do benzinu přimíchávalo 4,5 % biosložky a do nafty 6,3 %. Schválený podíl je podle slov ministryně životního prostředí Rut Bízkové výsledkem jednání mezi zainteresovanými stranami.
EU chce do roku 2020 získávat 10 % pohonných hmot z obnovitelných zdrojů, stále více výzkumů však ukazuje, že používání biopaliv k podstatnému omezení emisí skleníkových plynů v čele s oxidem uhličitým nevede, naopak má nepřímé důsledky na klima. Provedená analýza zjistila, že kvůli bionaftě z evropské řepky se nepřímo uvolňuje do ovzduší 150,3 kg oxidu uhličitého na jeden gigajoule a u bioetanolu z evropské cukrové řepy je to 100,3 kg, což je mnohem více než emise z běžné nafty nebo benzinu (které činí 85 kg). Nejnepříznivější dopad má podle studie bionafta z americké sóji, u které nepřímé emise činí 339,9 kg oxidu uhličitého na gigajoule. Jen mírně nižší proti ropným palivům jsou emise v důsledku produkce bioetanolu z cukrové třtiny v Latinské Americe a palmového oleje v jihovýchodní Asii. Oddělení studie od zveřejněné souhrnné zprávy, provedené Evropskou komisí ale zapříčinilo, že se od zprávy zčásti distancovala německá konzultantská firma Fraunhofer, pracující na studii, EK však uvedla, že se zprávou nemanipulovala proto, aby skryla důkazy, ale aby umožnila hlubší analýzu problému. Nyní zveřejněná analýza údajně používá metodologii, kterou mnozí podle komise nepovažují za vhodnou.
Biopaliva byla terčem silné kritiky již v roce 2008, krátce po začátku povinného zavádění v USA a Evropě, kdy je kritici v čele se Světovou bankou označili za hlavní příčinu prudkého růstu cen obilnin a potravinové krize v chudých zemích světa. Výzkumy také začaly ukazovat, že biopaliva v celkovějším pohledu nijak nepřispívají k omezení emisí skleníkových plynů, což měl být jejich prvořadý cíl.
Ve spojení s tím studie vědců z Británie, Německa a USA zjistila, že biopaliva 2. generace z řepky a kukuřice mohou při spalování produkovat až o 70 % více skleníkových plynů než ropná paliva. Při jejich pěstování se totiž potřebují dusíkatá hnojiva - spalování produktů z plodin tak vede k tomu, že se uvolňuje oxid dusný, známý pod označením "rajský plyn". Ten má asi 300krát vyšší skleníkový účinek než nejběžnější skleníkový plyn, oxid uhličitý. Skleníkové plyny ze spalování fosilních paliv podle řady vědců vedou k oteplování planety a právě používání biopaliv mělo být jednou z cest k omezení jejich emisí.
Produkce biopaliv v zemích EU a v USA roste kvůli povinnému nebo daňově subvencovanému nahrazování ropných paliv palivy z plodin. V ČR se přimíchává do motorové nafty 2 % bionafty a podíl dražší biosložky má postupně růst. Přidávání biopaliv do pohonných hmot takmá kromě zmírnění klimatických změn snížit i závislost na dovozu ropy. Tématu biopaliv jsou věnovány rovněž strany 32 - 34.
Země žlutá, domov můj... Čeští zemědělci oseli v naději na slušné zisky z biopaliv velké plochy řepkou, ovšem prezidentské veto učinilo dotacím značnou čáru přes rozpočet.
Zdroj: www.ihned.cz
