Od června se zvýší podíl bio-složky v benzinu na 4,1 procenta a v naftě na 6 procent. Tuto změnu zavádí novela zákona o ochraně ovzduší, která včera prošla Senátem, aniž by k ní senátoři zaujali stanovisko. Novela nyní čeká jen na podpis prezidenta republiky.
Cílem novely je podle ministryně životního prostředí Rut Bízkové podpora českého zemědělství, posílení energetické soběstačnosti země a snížení emisí skleníkových plynů.
Snižování produkce oxidu uhličitého vyšším využíváním biopaliv je ovšem sporné. Evropská unie včera zveřejnila analýzu, podle níž biopaliva ze zemědělských plodin mohou vytvářet až čtyřnásobek emisí skleníkových plynů než standardní ropná paliva jako benzin a nafta.
Tuto analýzu odstřihla Evropská komise od nedávno zveřejněné souhrnné zprávy o biopalivech. Ke zveřejnění analýzy přinutila Brusel až agentura Reuters.
Analýza totiž výrazně zpochybňuje plán Bruselu, podle něhož chce Evropská unie do roku 2020 získávat deset procent pohonných hmot z obnovitelných zdrojů.
Stále více výzkumů však ukazuje, že používání biopaliv k podstatnému omezení emisí skleníkových plynů nevede a naopak je svými nepřímými důsledky ještě zvyšuje. Získávání nové zemědělské půdy pro pěstování plodin na biopaliva totiž často jde na úkor lesů a mokřin, což ruší veškeré přínosy používání biopaliv v automobilech.
Kvůli bionaftě z evropské řepky se nepřímo uvolňuje do ovzduší 150,3 kilogramu CO2 na jeden gigajoule a u bioetanolu z evropské cukrové řepy je to 100,3 kg. To je více než emise 85 kg z nafty nebo benzinu.
Největší nepříznivý dopad má podle studie bionafta z americké sóji, kde nepřímé emise v důsledku změn využiti krajiny a dalších faktorů činí 339,9 kg CO2 na gigajoule.
Palivo s biosložkou má nižší energetickou vydatnost, proto pro dosažení stejného výkonu jako z benzinových nebo naftových motorů se musí zvýšit spotřeba biopaliva. Tím se ale také zvýší emise.
"Honba za snižováním emisí CO2 dosáhla takových absurdit, že i když přímé emise automobilů se díky bio-složce v palivech mírně sníží, celkové emise celosvětově vzrostou," upozornil Pavel Tunkl, tajemník Sdružení dovozců automobilů.
Když ekologové biopaliva prosazovali, výrobci vozidel varovali, že je nutné posuzovat emise v celém procesu výroby energie, tedy od kácení pralesů a zřizování plantáží až po dopravu přes půl zeměkoule, protože biosložky se většinou nevyrábějí v místě spotřeby.
"Automobilky musí investovat do vývoje motorů na biopaliva, efekt je přitom malý. Vedle toho se bez mediálních ohlasů už podařilo výrazně snížit emise dalších škodlivin, jako jsou uhlovodíky, dusíkaté sloučeniny či prach," dodal Tunkl.
Minulý měsíc Evropská komise zveřejnila zprávu, podle níž více než 5,6 procenta podílu biosložky v pohonných hmotách by kvůli změnám krajiny mohlo poškodit životní prostředí. Česká republika se už přitom zavázala dostat podíl biopaliv ještě letos na 5,75 procenta.
Podle Asociace evropských výrobců automobilů ACEA investují evropské automobilky do výzkumu a vývoje ročně 26 miliard eur. Patnáct procent této částky, tedy zhruba čtyři miliardy eur, jdou na snížení emisí automobilů.
Emise CO2
85 kilogramů oxidu uhličitého pro dosažení energie 1 gigajoule vznikne spálením benzinu nebo nafty. Škoda Fabia
s benzinovým motorem 1,2 TSI vyprodukuje toho množství emisí po ujetí 685 kilometrů.
150,3 kilogramu oxidu uhličitého na jeden gigajoule se nepřímo uvolňuje do ovzduší kvůli bionaftě z evropské řepky
339,9 kilogramu CO2 na gigajoule bionafty z americké sóji jsou nepřímé emise v důsledku změn využití krajiny, dopravy a dalších faktorů
AUTOR: Vladimír Kaláb
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
