Kolik jsme ochotni platit za čistou energii?

AUTOR: Ing. Marián Belyuš

Příčinou je jak negativní přístup k projektům, daný vlivem "větrníků" na krajinný ráz a poměrně dlouhá doba realizace (5-7 let), tak poměr výkupních cen proti investičním nákladům. Doba realizace záměru na stavbu fotovoltaické elektrárny je totiž díky příznivým legislativním podmínkám pouze kolem jednoho roku (jelikož není nutné provádět studii dopadu tohoto typu staveb na životní prostředí EIA apod.). Zákon o obnovitelných zdrojích (180/2005 Sb.) garantuje návratnost investic do obnovitelných zdrojů do 15 let při takřka nulové rizikovosti investic. Takto nastavený systém (jeden z nejvýhodnějších v Evropě) zákonitě přitahuje domácí i zahraniční investory. Návratnost investic do fotovoltaiky se podle technologie pohybuje od osmi a půl do deseti let (zatímco u větrných elektráren je to až 9-12 let).

Investiční náklady na tento typ elektráren, jenž zaznamenává boom i v mnoha jiných zemích (např. v Německu), navíc při zdvojnásobení poptávky po této technologii meziročně klesají o cca 20 %. Zatímco ve Státní energetické koncepci se do roku 2020 původně počítalo s 40 MW instalovaného výkonu ve fotovoltaice, již k dnešnímu dni je instalováno cca 115 MW. A instalovaný výkon dále roste o několik desítek MW měsíčně. Do konce roku se počítá s 200 MW.

Kdo to hradí?

Tíhu podpory těchto projektů nesou na svých bedrech koneční zákazníci. V příštím roce lze podle studie EGÚ Brno očekávat především v důsledku "fotovoltaického boomu" nárůst sazby na krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a decentralizovaných zdrojů (jež je jednou z položek regulované ceny elektřiny) ze současných 50 Kč/MWh na 160 Kč/MWh. Kromě neúměrného finančního zatížení konečných zákazníků způsobeného nastavením systému podpor ve prospěch jednoho typu obnovitelných zdrojů by mohla mít realizace všech projektů fotovoltaických elektráren (celkem se o požadavky na instalaci 4,3 GW výkonu z celkových 9 GW v OZE) i nepříznivý dopad na bezpečné provozování distribučních a přenosových sítí.

Provozovatelé sítí, ať už distribučních soustav či přenosové soustavy, kterou v ČR provozuje společnost ČEPS, jsou totiž podle současného systému povinni garantovat vyvedení výkonu v nominální hodnotě instalovaného výkonu již od doby žádosti o vydání souhlasu o rezervaci kapacity. Po připojení zdroje do soustavy je tato kapacita "obsazena" pro připojený zdroj. Účinnost fotovoltaických elektráren se však pohybuje pouze okolo 10-15 %. To znamená, že síť s vysokým podílem těchto obnovitelných zdrojů je využívána velice omezeně a volná kapacita nemůže být využita jinými obnovitelnými nebo konvenčními zdroji. Např. biomasa, jakožto obnovitelný zdroj se srovnatelnou využitelností jako konvenční zdroje (70 %) se v důsledku nastavených podmínek podpory neprosadí proti FVE v efektivní výši.

OZE jsou však ze zákona připojovány přednostně a při operativním řízení (kdy se řeší síťové nebo bilanční problémy v soustavě) je omezování výkonu z obnovitelných zdrojů do soustavy ze strany dispečerského řízení podle současného systému až posledním možným východiskem. To působí provozovatelům také značné potíže.

Původní myšlenka využití obnovitelných zdrojů pro decentralizaci výroby, kdy měly tyto zdroje sloužit pro lokální spotřebu a odlehčení toků elektřiny na velké vzdálenosti, se tak vytrácí. Oblasti, které měly výhradně spotřební charakter, se mění v oblasti s přebytkem výroby. Naopak jsou obsazovány volné kapacity v sítích, které se pak využívají jenom z 15 %. Provozovatelé sítí zároveň nejsou schopni realizovat výstavbu a posilování sítí, jelikož průměrná doba výstavby liniových staveb je 12 až 15 let.

Další neprozkoumanou oblastí je případná likvidace fotovoltaických článků, jejichž životnost je odhadována na cca 25 let. Prozatím není připravován žádný koncept likvidace těchto zdrojů a zákon tuto povinnost výrobci neukládá.

Co je třeba změnit?

Při úpravě kritérií výkupu elektrické energie z jednotlivých typů OZE je nutné mít vždy na paměti nutnost splnění tří základních podmínek:

* Bezpečnost provozu soustav a bezpečnost dodávek pro konečné zákazníky;

* Dosažení požadovaného procenta OZE v energetickém mixu ČR (13 %);

* Nediskriminační přístup.

Především je potřeba, aby byly obnovitelné zdroje integrovány při respektování přírodních podmínek ČR a aby stát vytvořil legislativní a regulační prostředí, které by umožnilo pokrýt 13 % výroby energie z obnovitelných zdrojů při současné optimalizaci nákladů. To je součástí návrhu nové Státní energetické koncepce. V současnosti se také dále pracuje na vytvoření výkupního modelu pro obnovitelné zdroje, který by méně zatěžoval veřejné rozpočty a byl flexibilnější než současný systém povinných výkupů a zelených bonusů.

Nová pravidla by nejen neměla bránit rozvoji konvenčních zdrojů nutných pro zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti státu, ale ani zvýhodňovat jeden typ obnovitelných zdrojů v neprospěch jiného. Zároveň je nevyhnutelné, aby bylo zajištěno využití všech dostupných zdrojů v ČR s ohledem na přírodní faktory (lokace ČR, meteorologické podmínky, rozvoj zemědělství a plány územního rozvoje).

____________________

ČEPS, a.s.

Bezpečnostní spolupráce evropských provozovatelů sítí přináší první výsledky

V prosinci roku 2008 odstartovalo 11 provozovatelů přenosových soustav z 6 evropských států projekt zaměřený na zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu (oficiálně zvaný TSC - TSO Security Cooperation).

Motivem k jeho založení byla především snaha nalézt společné řešení kritických provozních stavů, k nimž dochází zejména vlivem vysoké a nepravidelné výroby větrných elektráren na severu Německa. V ČR jsme její dopady pocítili zejména v listopadu loňského roku, kdy do přenosové soustavy, kterou provozuje společnost ČEPS, z Německa neplánovaně "přitékalo" 1 700 MW. Ty musely přetéci dále do zahraničí a způsobily přetížení některých vedení.

Přínosem projektu by mělo být lepší plánování provozu a koordinovanější dispečerské řízení soustav napříč Evropou. Prvním významným krokem v tomto směru bylo spuštění operativního informačního a varovného systému RAAS. Díky němu mají dispečinky 11 provozovatelů přenosových soustav od července přehled o aktuální provozní situaci v uvedených soustavách. Od srpna začalo i sdílení prognóz větru a údajů o aktuální výrobě větrných elektráren.

V budoucnu by měla vzniknout také společná IT platforma pro výměnu dat a koordinované hodnocení bezpečnosti provozu.

Pavla Mandátová, ČEPS, a.s.