Takový to byl krásný plán na pomoc planetě - a teď mu hrozí kolaps.
Ve středu Evropský soud v Lucemburku rozhodl, že Brusel předloni neměl právo snížit Polsku a Estonsku limity, jež určují, kolik škodlivých emisí smějí jejich firmy vypustit do ovzduší v letech 2008 až 2012. "Pokud se rozsudek v odvolacím řízení potvrdí, může změnit celou evropskou energetiku," říká analytik firmy Atlantik Petr Novák. "Hrozí, že padne systém na regulaci emisí na příští tři a půl roku," přizvukuje Pavel Zámyslický z ministerstva životního prostředí.
Žalobci ve frontě
Co se vlastně stalo? Podle soudu Evropská komise překročila kompetenci, když Polsku seškrtala plán emisí o čtvrtinu, Estonsku o polovinu. Nemusí zůstat jen při tomto rozsudku: v Lucemburku leží stejné stížnosti i z Česka, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Bulharska a Rumunska.
Všichni argumentují stejně. I jim vadí, že Brusel snížil jejich národní emisní plány. Například Česko žádalo na léta 2008 - 2012 limit 102 milionů tun emisí ročně, EK ale zemi povolila jen necelých 87 milionů tun.
Bruselem přidělenou kvótu vlády rozdělují podnikům. Kdo vypustí do ovzduší méně škodlivého CO2, než činí příděl, může na trhu prodávat přebytečné povolenky. Komu bezplatný limit nestačí, nakupuje.
Budou-li si vlády určovat emisní limity volně, hrozí, že kvóty pod tlakem svých průmyslových lobby stanoví moc vysoké. Firmám pak postačí bezplatné příděly, nebudou muset povolenky nakupovat, nebude je to nutit k investicím do ekologie. Systém může fungovat jen tehdy, je-li o povolenky určitá nouze.
Ukázalo se to už při první etapě systému. Na roky 2005 až 2007 Brusel vyšel z návrhů členských států a určil emisní limity příliš velké. Bezplatné povolenky firmám stačily, o přebytky nebyl zájem, cena klesla téměř k nule. Proto byla EK při přípravě druhé etapy přísná a emisní plány většiny vlád snížila. Jak teď řekl soud, neoprávněně.
Verdikt paradoxně přišel ve chvíli, kdy je zřejmé, že řada stěžujících si zemí, včetně Česka, nevyčerpá ani snížené kvóty. Krize snižuje výrobu a tím i produkci skleníkových plynů. Například české hutě se bály, že je budou už letos nákupy povolenek ruinovat. Místo toho omezují produkci a strašák je ten tam.
I tak systém jako regulace emisí docela funguje. Firmám se vyplatí investovat do ekologie, peníze se jim zčásti vracejí z prodaných povolenek. Jen ČEZ jich loni prodal za 1,8 miliardy korun. "Povolenkám jsme přizpůsobili výrobu. Kdyby se trh s nimi zhroutil, nemělo by to pro nás takový smysl," říká Zdeněk Duba z firmy Dalkia.
Nejistá sezona
Brusel ze proti středečnímu verdiktu patrně odvolá. V posouzení jeho šancí se experti liší. Zatímco třeba náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík čeká potvrzení verdiktu, manažer ČEZ Alan Svoboda spíš předpokládá, že "Brusel svou filozofii u soudu obhájí." Spor ale energetiky znejistěl. "Kdyby cena povolenek klesala k nule a systém přestal fungovat, znehodnotily by se investice firem, jež modernizovaly provozy a doufaly, že se jim to zčásti vrátí z prodeje povolenek," vysvětluje analytik Novák. "Při plánování investic s povolenkami počítáme," potvrzuje Duba.
Kolaps systému by na druhou stranu mohl přinést levnější elektřinu. Náklady, jež výrobci vydávají na emise, se započítávají do cen. Zavedení povolenek bylo také jednou z příčin prudkého růstu ceny elektřiny po roce 2005. Automatické zlevnění proudu při pádu povolenkového trhu ale není jisté: kolaps systému z roku 2007 se v ceně skoro neprojevil. "Zdražovala ropa a paliva, což efekt povolenek rušilo," říká Novák.
Průmyslníci teď napjatě čekají, co bude dál. Jasné je jedno: po roce 2013 se začne za emise určitě platit. Unie postupně skončí s bezplatnými příděly, povolenky budou k mání jen v aukcích. Na změně se státy shodly, kvůli ní zavádějí vlastní zákony, a tak nehrozí, že by ji napadaly u soudu.
AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Zdroj: www.ihned.cz
