Výstavba nízkoenergetických bytů v Česku je záležitostí okrajovou. Zatímco běžné projekty představují tisíce bytů, těch energeticky úsporných se staví jen desítky, a to převážně v menších domech, které lze dobře tepelně izolovat. Jsou ale developerské společnosti, které se i v době krize výstavbě takových domů věnují a mají i zájemce. Například 43 bytů
v nízkoenergetických domech vzniklo v projektu Dolní Měcholupy 6, nyní je klientům předává společnost JRD. Dalších 42 bytů v Praze 11 poblíž stanice metra Roztyly firma k výstavbě připravuje.
V tomto případě jde o energeticky pasivní dům, kde lze oproti běžné výstavbě snížit náklady na vytápění až o 90 procent. Jiným způsobem přistoupila k úspornému domu firma Anglický resort, která na domy dává solární panely.
Úspory nejsou zadarmo
Od letošního ledna platí v Česku předpis, podle něhož musí mít každý nový objekt Průkaz energetické náročnosti budovy. V něm je stanoveno, kolik energie budova potřebuje a tento údaj se porovnává s přípustnými limity. Velmi úsporná budova, tedy kategorie A, spotřebuje ročně nejvýše 42 kWh/m2.
Nový bytový dům může být nejvýše v kategorii C, což představuje roční spotřebu do 120 kWh/m2. Pro porovnání: běžná starší zástavba má roční spotřebu kolem 220 kWh/m2. Energetických úspor se dosahuje použitím vhodných materiálů a orientací a dispozicí budovy. Na jih mají směřovat prosklené plochy a obytné prostory, na sever zázemí domu pokud možno bez oken. Používá se několik vrstev izolací obvodového zdiva, podlah i stropů, okna s trojskly i rekuperační systémy využívající odpadní teplo, které by jinak z domu uniklo.
To vše šetří provozní náklady, ale zvyšuje pořizovací cenu domu. "Zvýšení je v řádu několika set tisíc korun na byt. Nejde jen o ekonomickou stránku věci, ale o radikální zvýšení komfortu bydlení, klient má stále čerstvý vzduch, teplé povrchy konstrukcí, lepší mikroklima," uvádí Jan Řežáb, jednatel JRD.
Ceny nízkoenergetických domů a bytů firmy JRD se pohybují v rozmezí 43 - 57 tisíc za čtvereční metr. To odpovídá běžným pražským cenám. Zvýšení nákladů kvůli kvalitnějšímu zateplení firma kompenzuje tím, že staví na pražské periferii, kde jsou levnější pozemky.
Průkopníkem v šetření
Firma JRD patří k průkopníkům nízkoenergetické výstavby v Česku. První tři byty v projektu Vila Štěrboholy dokončila na podzim 2005.
Dům má teplovzdušné vytápění a poprvé zde byl využit i systém rekuperace, který dokáže využívat odpadního tepla.
Průměrné měsíční náklady na provoz tamního třípokojového bytu o velikosti 74 m2, tedy poplatky za elektřinu, topení, větrání, ohřev teplé vody, vodné, stočné a odvoz odpadu, zde činí 1500 korun. To je zhruba o polovinu méně, než se platí v běžných starších bytech. Dosud firma postavila 67 bytů v deseti domech, a to převážně v lokalitě Dolní Měcholupy. Dalších 61 bytů staví. Vedle viladomů se sedmi či osmi byty je v této etapě největší projekt Viladomy U Obory v Uhříněvsi, kde bude ve třech trojpodlažních domech 38 bytů.
Do budoucna připravuje výstavbu 74 nízkoenergetických bytů. Tato etapa zahrnuje již zmíněný energeticky pasivní dům se 42 byty. Zároveň i devět luxusních bytů v projektu Vila Augustus ve Strašnicích, jejichž ceny v rozmezí 88 až 104 tisíc korun za m2 se standardu JRD vymykají.
Dům vyrábí elektřinu
Firma Anglický resort v Lešanech u Nelahozevsi instalovala na svém ukázkovém domě, který je jedním ze 114 postavených a prodaných řadových domů, fotovoltaické panely.
Dům není nějak mimořádně zateplen, ale vyrábí tolik elektrické energie, že je energeticky soběstačný. "A nejen to, elektrickou energii odebírá síť ČEZ, smlouva zní na dvacet let za dotovanou cenu kolem 12,80 koruny za kilowatthodinu," vysvětlil Jakub Šmejcký, finanční ředitel společnosti Anglický resort.
Systém zahrnující fotovoltaické panely a další potřebné zařízení pro jeden dům stojí včetně DPH 440 tisíc korun. "Tato částka se z prodeje vyrobené elektřiny zaplatí za devět deset let. A dalších deset let už střecha domu jeho majiteli jen vydělává," dodal Šmejcký. Jeho firma v Lešanech staví 72 řadových domů v projektu Zámecké údolí, dalších 16 domů v Kralupech nad Vltavou a nejnovějším projektem jsou Zahrady Slatina, zahrnující 64 řadových domů.
"Kvůli krizi jsme museli zdražit, nyní prodáváme za 23 566 korun za čtvereční metr," uvedl Šmejcký. Domy Anglického resortu mají standardní velikost 157 čtverečních metrů, cena domu se tak pohybuje kolem 3,7 milionu.
Být nízkoenergetický je "in"
Slovo nízkoenergetický se díky rostoucí citlivosti lidí na ekologické aspekty bydlení stalo atributem řady dalších rezidenčních projektů v zemi. Úroveň úspor ale může být rozdílná.
Zatímco energeticky pasivní domy ušetří až 90 procent nákladů na energie, úspory u nízkoenergetických staveb se pohybují od 30 do 60 procent. "Máme propočítány náklady na vytápění na průměrných 27 tisíc korun ročně," vysvětluje Jan Cílek, makléř firmy Soreta, která staví v Měšicích u Prahy 37 řadových nízkoenergetických domů. Každý má plochu 100 m2, což by v běžné zástavbě vyžadovalo provozní náklady na energie kolem 40 tisíc ročně.
Úspora domů Sorety se pohybuje kolem 33 procent, přitom v přízemí mají elektrické podlahové topení a v patře elektrické přímotopy, tedy nejdražší zdroj tepla.
Firma staví domy ve skupinách po třech, krajní stojí 3,9 milionu korun, a mohou mít na střeše fotovoltaické panely, prostřední přijde na 3,5 milionu.
AUTOR: Vladimír Kaláb
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Zdroj: www.ihned.cz
